1. Skip to Menu
  2. Skip to Content
  3. Skip to Footer
Aktualizace -  report 12.9.

Standa Bílek vyplul se svou Eternity 16.5.2016, kdy opustil Martinique a je na cestě do Evropy, přes Kanadu, Gronsko, Island, Faerské ostrovy... Jeho pozici můžete sledovat 

>> ZDE << 

Jeho záměrem bylo doplout do Evropy na Balt severní cestou, Martinique - Bermudy - Kanada Halifax - Gronsko - Island  - Evropa. Nakonec cestu dokončil ve Falmouth a Grónsko a Island vynechal. Nyní pluje na Baltu a míří na ČANY - LANEX Offshore Cup do Kuhlungsborn.

report 12.9.

Tak jsem se konecne prestal mlatit do hlavy nad vlastni blbosti a je na case abych sepsal co ze stalo od pristani v Anglii. Anglie je rozhodně zajimava zeme, ale kdyby po mne nekdo chtel abych ji strucne charakterizoval, prvni slovo ktere by mne napadlo by bylo DRAHA. Za marinu 42 liber za den a to byl jenom zacatek. Hlavni co jsem potreboval byl funkcni motor. Po dvou dnech se dostavil "engineer", ty uvozovky proto, ze to byl patlal, ktery umel jenom menit dily, zabyvat se tim ze by neco nechal rozebrat a opravit bylo nad jeho schopnosti. Na uvitanou mi oznamil ze se u nich ceka bezne 3 tydny, ale ze mne vezmou mimo poradi. Dalsi den prisel mechanik na kontrolu motoru. Ja si byl jisty ze problem je ve vstrikovaci pumpe, naftu daval jenom jeden kanal. Mel jsem sundane vyfukove potrubi (jinak se k pumpe neda dostat) a odpojenou chladici vodu atd. Kouknul na motor, rek at to vsechno nandam zpatky a odesel. Tak jsem to dal zase dohromady a cekal. Prisel odpoledne a pry at nastartuju. Asi si myslel ze to zvladne jenom vlastni pritomnosti, motor se ho lekne a naskoci. No, nenastartoval (je Italsky ten motor a treba nema rad Anglicany). Tak jsme vymlatili startovaci baterii a mechanik rekl sorry a zase to vsechno sundej, prijdu zitra. Dobra, je peclivy, rekl jsem si a rozebral potrebne. Kdyz dorazil druhy den, povolil vstrikovaci trubky a vitezoslavne mi oznamil, ze mam rozbite vtrikovaci cerpadlo. Ach jo, to prece rikam od zacatku, na to jsem tady nemusel tyden stat. Tak ze nastala demontaz cerpadla. Na to si privedl poradce a dlouho resili co a jak. Ja se vnucoval s plany motoru, kde je vsechno rozkreslene, ale moc jsem neuspel. Potom se dal mechanik do dila, ale moc mu to neslo. Kdyz mi roztrhl O krouzek, na tesneni trubicky kterou vede nadzvihatko ventilu, mel jsem toho tak akorat a zacal jsem byt doterny. To uz asi tusil ze moc dobry dojem zatim nezanechal a zacal mne poslouchat. Potom uz to slo pomerne rychle a bez dalsich skod a čerpadlo bylo zahy venku. Co bude dal? Specialisovany servis ve Falmouth to opravi, potom se to namontuje a budu moci odplout.
 Po nekolika dnech, kdy se nic nedelo (jenom mi prisla na lod policejni kontrola jestli nechodim se psem na breh) jsem se sel zeptat co bude. Pani v recepci mne mela zaneseneho v pocitaci i s informaci ze cekam na opravu a kdo to dela. Tak mi tam zavolala a vysledek byl ze sorry, oni jsou very busy, ale ze snad do 3 dnu. Stihli to za dva. Cerpadlo se vratilo ze servisu s tim ze se neda opravit a ze nese znamky poskozeni slanou vodou, tedy ze uvnitr zrezlo. Co ted? Koupit nove. Da se vubec sehnat? Motor je 40 let stary. Sehnat se da, tak objednali novou pumpu. Opet cekam. Moje stani tady uz davno presahlo jeden tyden a tak dostavam 10% slevu, kdyby to bylo pres mesic dostal bych slevu 15%, ale tak dlouho tady snad nebudu. Pumpa dorazila za 3 dny, na mistni pomery celkem fofr a spolecnymi silami jsme ji namontovali. Tak ze hotovo a jdu to natocit. A nic. Parkrat to uz uz vypadalo ze naskoci, ale nakonec opet koncime s vybitou baterii a nefunkcnim motorem. Tak ze by se pry podival na vstriky a taky ze mam asi spatnou naftu. Tehdy mi to cele zacalo dochazet. Zatopeny motor v bouri cestou na Kanary, dolevani nafty na mori z kanystru, praskly separator behem plavby z Karibiku. Nafta v separatoru ma mlecne zabarveni, je tam evidentne neco co tam nema byt, vsechno odsat a vyhodit. Vstriky jenom kapou, tak to byt take nema. Mechanik odnasi vstriky a posila je do servisu. Za dva dny mi oznami ze objednali nove, ale je to z Italie a tam jsou v srpnu prazdniny, bude to trochu dele trvat. To dele trvalo 9 dní. Pritom to byly vstriky BOSCH, ty mohli objednat treba v Nemecku. No nakonec se zadarilo a motor se rozbehl. To se stalo 17.8. a pripluli jsme (pritahli nas) 11.7. tak ze jsem tu mesicni slevu dostal. No a zbyva to vsechno zaplatit. To uz jsem poucen z konzultaci s mechaniky v CR a studiem ruznych internetovych diskusi a ptam se, proc nezkontrolovali vstriky rovnou, kdyz meli v ruce pisemnou zpravu ze to zpusobila koroze a ze v systemu byla morska voda. Engineer tvrdi ze mi chtel usetrit penize a nedelat zbytecnou praci, ja namitam ze hodina prace na kontrolu vstriku vyjde mnohem levneji nez stani v marine. Nakonec koncime u nejvyssiho sefa a 7 dnu nam nepocitaji do ceny.

 18.8. 09.30 vyplouvam z Mylor. Uz temer mesic je tu se mnou Eva, ktera mi hodne pomohla pri dohadovani s marinou a tak ted spolu pokracujeme podle pobrezi na vychod. 19.8. rano pristavame v Brixham marina, a vazeme se bokem na Molo Events. Neni tady elektrika ani voda, ale to nam nevadi, zatím mame vseho dost. Poustim se opet do opravy motoru, nekde unika nafta a v lodi to hrozne smrdi. Nakonec zjistuji, ze mechanik malo dotahnul matky vstřikovacího potrubí na vtrikovacim cerpadle a jeden z palivovych filtru kape.  Tak ze vyfuk dolu, dotahnout matky, vyfuk namontovat, filtr staci jenom dotahnout. Taky se mi nezdal zvuk motoru a protoze vim ze demontoval vahadla a po montazi nic neseridil, sundavam domecky a kontroluji ventily. Asi ta vahadla prohodil, na jednom sacim ventilu je vule 12mm. Na ostatnich to neni tak hrozne a tak vse serizuji na spravne hodnoty. Cca 6 hodin usilovne prace a to jeste zjistuji ze mi sbalil prodlouzenou 13 klic, ktera mi dost chybi. Tak ze dalsi dojem z Anglie. Za 50 liber na hodinu bych tedy cekal vice. Stojime tady do 21.8. vcera se prehnala tlakova nize, na pobrezi Anglie 6 mrtvych, bylo to v ceske TV, tak prisly dotazy jestli jsme v poradku. To potesi kdyz na Vas nekdo mysli. 21.8. vyroci okupace rusakama a my vyplouvame na dalsi etapu. Cilem je Brighton, kam priplouvame 22.8. Doplnuji naftu jenom do jedne z nadrzi, druhou nechavam po vycerpani zcela prazdnou. Nechci brat anglicke nafty mnoho, jsou s tim potize v ostatnich statech Evropy. Problem je v tom ze v Anglii vam v pristavu prodaji naftu (cervenou) jak oni rikaji sixty-fourty. Tech 40% je bez dane a je urceno na topeni, vareni, generator atd., 60% je plne zdaneno a je urceno pro motor. Ve vysledku vychazi litr na necelou libru coz je stejne dost, ale EU to tezce nese a treba v Belgii to dost hlidaji.

23.8. dorazila nova posadka Brano Safarik a Matus Slanina. Oba jsou na takove plavbe poprve a tak trochu s obavou cekam co bude. Vypluvame 24.8. smer Dover, potom uvidime co pocasi dovoli. Nakonec to bylo vsechno v pohode a nez se stacil rozfoukat predpovidany vitr ze severu, stali jsme 26.8. rano pred plavebni komorou v holandskem Vlissingen. V 07.00 nas proplavi a pokracujeme po kanalu k nejblizsi benzince. Tady dotankuji zelenou naftu a koupim pilota na holandske kanaly. Na mori ma foukat sever-severovychod a tak to vezmeme kanalama cestou "vztycenych steznu".

Popisovat cestu pres kanaly nema cenu, je toho plny internet. Tak ze jenom hlavni body - vstup na kanaly komora Vlissingen, pres ostrovy jizni a severniBeveland, prekrocit Oosterschelde (husta lodni doprava, velke lode) pres Mastgat k Bruinisse, komorou Kremmersluizen na Volkerak, pres komoru Volkeraksluizen na Hollandisch diep, okolo Dordrecht, Rotterdam, Gouda, Alphen aan den Rijn a koncime na predmesti Amsterdamu. Posadka si kupuje pres net letenky domu a planujeme jak jeste proplujeme v noci Amsterdam. Je tam cestou potreba zvednout zeleznicni most a tak jsou vypsane casy pro propluti mezi 23.50 az 05.30. Pres den se most nezveda. Kdyz se vyvazeme na cekaci misto pred mostem, prijde nam jeden Holandan co stoji s motorakem o kousek dal rict, ze tady tudy neproplujem, jeden z mostu ma poruchu, musime se kousek vratit a vzit to na Harlem. Tak ze posadka rano odjizdi a ja s Evou otacim lod a vydavam se po doporucene trase. Ne dlouho. Trasa co nam radili je se steznem neprujezdna a tak musime zpet cca 20 lm a potom na ten Harlem. V ceste nam ale stoji dva mosty s pevne danou otviraci dobou a tak vic procekame naz naplujeme. Ten druhy most se otevira v 19.30, cekame tady 4 plachetnice a po projeti se radime za sebe a vyrazime na plny plyn. Ja povlavam na konci i kdyz tocim okolo 2000 otacek, ale tech mostu je tolik ze se pred kazdym zase sjedeme. Komcime po 22.00 v Harlemu, i kyz absolutne netusim jak jsem se tam dostal. Misty to bylo v absolutni tme a jenom jsem sledoval kotevni svetlo v poradi druhe lodi, Nemec co plul jako treti pred nami mel na zadi privazany clun a nevidel jsem z neho chvilemi nic. Po vyvazani na zed pred mostem se jdeme jeste zeptat Holandana co celou dobu plul prvni a evidentne to znal, v kolik rano vyplouva a kam pluje. Vyplouva v 09.00 a pluje na Ijsselmmer. Fajn to se nam hodi. Rano se radime a vyplouvame. Je to podstatne klidnejsi plavba, je tady omezena rychlost 6 km, ale v noci to teda neresil a palil to okolo 6,5 kn tedy 2x tolik. Kdyz se dostaneme do poslední komory pred kanale spojujicim Amsterdam s morem, platime poplatek za uziti kanalu a pokracujeme ted uz sami po kanalu k mori, ostatni lode pluji k Amsterdamu. 30.8. ve 13.30 se vazeme na molo M (da se tady stat bokem, jinak se musi do jezka) v marine v Ijmujden. Stani stoji 29 eček.

 31.8. vyplouvame rano z pristavu a zase jednou plujeme na plachty, odpoledne se potkavame s ponorkou, nema se chudera kam potopit, pod nami je 20m. Potom si celou noc hraju s rybari na babu, manevrovaci prostor nic moc, na levo TSS na pravo kardinalni znaky. Kdyz ale pochopim system tak se uklidim k TSS a potom to uz jde. Rybari pluji jeden vedle druheho s tím ze leva strana rady je vepredu a prava vzadu. Kdyz dopluji k nejakemu zuzeni, kam by se vsichni nevesli, predni prava lod to otoci a vraci se ma levy zadni konec rady. Tak ze pluji za tou pravou predni a kdyz to otoci tak pokracuju za tou dalsi co presla na predni pozici. Ta flotila cita okolo 20 lodi, kazdy je osviceny jak vanocni stromecek a tak mam do rana co delat. Konci s otacejicim se proudem, zasadne vlecou site proti proudeni vody. Rano to na par hodin bere Eva a ja se snazim dospat probdelou noc. Kdybych chtel do pristavu, mam na levoboku Friske ostrovy, ale pocasi je dobre a tak se rozhoduji pro dalsi noc na vode. Se soumrakem krizuji plavebni drahy vedouci do Wilhelmhavenu a Bremerhavenu a s prilivem se tlacim do usti Labe. 2.9. v 00.45 se vazu v marine SVC Cuxhaven, v 06.00 pak preplouvam do City mariny Cuxhaven (je to tady bliz do mesta). Tady se uzavira kruh, stal jsem tady pred 2 roky. Tak ze muzu zacit trochu bilancovat a hodnotit. Ale to zase az v dalsim pokracovani.

Nasledně přišlo od Standy ještě doplnění:
Jeste se vratim k predchazejicimu reportu a tomu co jsem psal o rybarske flotile. Tam jsem popletl strany, tak ze zacatek jsem napsal dobre, pluji v rade leva strana vepredu. Zabiraji cely prostor mezi brehem a TSS. Kdyz se tam prave kridlo, ktere pluje podle brehu nevejde, uhne cela flotila doleva k TSS a predni leva lod se otocí a propluje za flotilou na pravy konec, kde se opet zaradi za posledni pravou lod a ceka az na ne dojde, popripade se vraci domu.

Tak a ted k poslednim dnum. Eva se z Cuxhavenu vraci vlakem do CR. Je to relativne levne, pres net na CD se da koupit den pred odjezdem za 1352,- Kc Jizdenka je vazana na konkretni osobu, je pozadovan doklad totoznosti, bez nej to ve vlaku neuznaji.  Ja jsem chtel puvodne odplout ten samy den, ale cestou z nadrazi jsem pekne zmokl, venku bylo nevlidno a tak jsem zustal zalezly v lodi a napsal jsem tam predchazejici report. Vsechno spatne je i pro neco dobre. Pres noc se obloha vycistila a rano je nadherne pocasi. U hafenmaistera doplatim jednu noc, projdu se se psem, dojdu si jeste pro nejake cerstve maso, uvarim si z masa obed a potom uz je cas vyplout. Pred 12.30 odvazuji lod a potom volam vysilackou na obluhu mostu. Most se zveda kazdou pul hodinu, ale musi se pozadat, jinak ho nechaji dole a nic se nedeje. To ze vyplouvam tak pozde je dano prilivem, tlacit se proti vode ktera tece od Hamburku nema smysl, naopak kdys jsem si pockal, postupuji ted rychlosti okolo 7 kn a nemusim ani moc hnat motor. Do Brunsbuttel, kde je vstupni komora na Kiel canal,je to 17 mil a netrvalo mi to ani 3 hodiny. Proud je hodne silny a kdyz cekam az propluje plne nalozena kontejnerovka, tak se stocim pridi proti proudu a pri stejnych otackach jako kdyz jsem plul s proudem ted temer stojim. Kdyz mne konecne ten kolos minul, prekrizil jsem plavebni drahu a dostal se pred komoru. Kdyz jsme tady pluli posledne, byla tady vazaci misto na dalbach, ale ted ho marne hledam. Manevruji v proudu a muzu si oci vykoukat a nemuzu nic najit. Potom to za mnou zahouka, policejni lod.

Zadne vazani tady neni, musim krouzit nad vstupem do komory. Ze by tam dali aspon nejakou ceduli? Jeste mne upozornuji, ze zelene svetlo neni pro SPORT, ale pro velke lode, ty maji prednost. Pro Sport plati svetlo bile. (pri veskere komunikaci pouzivaji oznaceni sportboot, zadne sail, pleasure atd.) Krouzim tady asi pul hodiny, slunce pere, odejit si pro vodu v tom proudu nejde, potom priplouva tlacak a mizi v komore,  naskoci bila a vplovam tam i ja. Prichazi za mnou chlapik z komory a dava mi letacek s pokyny na proplavovani komorami a na cestu pres Kiel canal. Taky rika, abych, az se otevrou vrata komory, vyplul jako prvni. OK, vrata se zacinaji otvirat, startuji motor, odvazuji prni lano, ale najednou je vsechno jinak, prichazi policejni kontrola. Sifak z tlacaku na ne pokrikuje a evidentne se mu nelibi ze by mel cekat, dostal instrukce jako ja, tedy ze mam vyplouvat jako prvni. No policie tady ma velke slovo a tak se zase zavazu, vypnu motor a tlacak se okolo mne sune z komory. Na vode pred komorou krouzi nekolik lodi a evidentne chteji do komory, ale musi pockat nez probehne moje kontrola. Potom uz to jde celkem rychle, pas, doklady od lodi a pozor, jedna se o vnitrozemskou plavbu, tak musim predlozit ICC (v CR vydava SPS). Jeden to vsechno zapisuje, druhy se vyptava, trochu to drhne kdyz se dostaneme k oznaceni lode. Jmeno a domovsky pristav jsem maloval pomoci sablony a barvy na zad lode pred rokem a pul na Kanarech, kdyz samolepici pismena beznadejne vzala boure behem cesty. Napis tam v pohode vydrzel cestu do Karibiku a potom do Kanady, ale v Anglii uz tam nebylo nic co by davalo smysl. Tak to vsechno vysvetluji a kdyz narazi v lodnich papirech na celni dokument z kanadskeho Halifaxu, tak konecne uveri a prestane prudit. Trvalo to cele cca 15 minut, nakonec poprali stastnou cestu a zeptali se kde budu stat pres noc. Je 16.40 a to uz na zadne dlouhe pluti neni. Na kanalu je nocni plavba pro "sport" zakazana a na letacku co jsem dostal je uvedena povolena doba pro plavbu v obdobi 1.-15.9. od 04.30 do 20.00 hod. Ta doba kdy se muze plout se behem roku dost meni, je potreba si to ohlidat. Nikam nespecham a mohl bych do mariny v Brunsbuttel, ale nechce se mi zase platit za stani, nic nepotrebuji, jenom se uvazat. Tak ze na 20 km se da stat na dalbach a tam to stiham. Pochvalne prikyvli, je to pry "romanticke misto" a jeste jednou stastnou cestu a pak uz zase pluji, za mnou naskakuje bile svetlo a lode se radi do komory, ja mam pred sebou 20 km a potom se nejak uvazat. Na 20km odbocuji do laguny a chystam se na privazani k dalbam. Jeste ze jsou to jenom drevene kuly, ktere koukaji cca 2m nad hladinou, kdyby to bylo zelezo, nebo takove ty sprazene drevene konstrukce pro velke sify, tak bych mel starosti. Takto si jenom zajedu tak abych mel tri kuly blizko za sebou, zastavim lod, uvazu prostredek a potom v klidu prid a zad. Fendry tady nedavam, drevo zelezu neublizi a ztejne by tam nedrzely, lod se pohybuje podle toho co zrovna na kanale pluje okolo, neprve sani, potom nekoli vln a tak to jde celou noc. Na breh se tady da jedine clunem, ale ten mam privazany na palube a sundavat se mi ho nechce a tak si jdu brzy lehnout, kdyz jsem na lodi sam, tak se asi vic nabeham nebo co, citim se unavene a to jsem uplul za dnesek cca 50 km. Rano se budim v 08.00, vedle stojici katamaran se odvazuje a chce na kanal. Za 10 minut je zase privazany, nad kanalem se vali mlha jako mleko, tedy snizena viditelnost a to ma "sport" zakaz plavby. Odplouvaji pred desatou, ja chvilku po nich. Muj dnesni cil je blizko, na 40,5 km je stani pro "sport" pred komorou Gieselau. Nikdy jsem tam zatim nebyl a tak pluji kanalem ke komore opatrne, ale hloubka je stale okolo 5m. Pred komorou jsou na obou brezich dlouha drevena mola s pacholaty, luxusni stani, da se breh, nejblizsi vesnice je ale dost daleko, chtelo by tp kolo. Tak jdu na prochazku se psem a vecer brzo spat. Rano zadny kvalt, snidane, potom se psem a v 11.00 vyplouvam. Z kanalu odbocuji na 66 km a sunu se na Obereidersee, je tady nekolik marin a potrebuji taky vzit nejakou naftu, naposledy jsem tankoval po prepluti kanalu v Holandsku a ud te doby uz se motor par desitek hodin tocil. Pumpa je v marine v Rendsburg, chvilku mi trva nez ji objevim, je to tady docela uzke, musim tam couvat. Kdyz se privazu tak chvili marne hledam nejakou obsluhu. Potom najdu recepci mariny a vyvesene ordinacni hodiny. 08-10 a 16-18. Taky tam maji cenik, Platil bych 20 euro a stani maji jenom mezi kuly. Cestou jsem si sle vsiml maleho pristavu s moznosti stat bokem a s napisem hoste vitani. V 16.00 natankuji, beru jenom do jedne z nadrzi,
prijde mi tady nafta draha 1,25/l a prepluovam do druheho pristavu. Uvazu se v pohode bokem, doplnim zasoby vody, potom prijde hafenmeister, zaplatim 15 euro za noc (vcetne elektriky) a jdu se psem. Vecer je tady mrtvo, ale vesnice je kousek. Samotnemu se mi do hospody nechce, tak vyuzivam dostatek energie, dobijim notbooky a pritom koukam na filmy. Dalsi dopoledne se k vypluti dokopu az kolem 11.00, zase to neni daleko, pluji na 85,5 km kde odbocim na Flemhuder See. Tady je prostor na kotveni, ktery vymezuji 4 zlute boje. Uprostred kotviste buduji dalby, ale zatim se na ne nesmi. Stejne jsou to nesmyslne velke ocelove roury, dost blizko u sebe, tam se muze privazat neco maleho ja bych se tam snad ani nevesel. Tak ze kotva jde zase po dlouhe dobe do vody a noc je v klidu. Mam stesti na pocasi, porad je hezky, nikde ani mrak, na vode je prijemne. Vsude se lidi koupou, na to ze je zari je neskutecne tepla voda.

Vecer na kotve travim planovanim co dal. Podle predpovedi by melo zitra odpoledne foukat v Kielske zatoce SW 4-5 a to by bylo fajn, posunul bych se dal na vychod. Vyplouvam pred polednem a v 12.45 se vazu na cekaci molo pred komorami v Holtenau. Blika cervena a tak v klidu obedvam, potom naskoci zelena, a tak vyhlizim tlacak, kdyz zapluje dostavam bilou a s jednou nemeckou plachetnici vplouvame do komory. Tady asi doslo k nejakemu maleru. Drive bylo potreba vysplhat po zebriku z komory a jit zaplatit poplatek za uziti kanalu. Ted je to zrusene a vsude jsou tabule se zakazem splhani po zebriku, ten je urcen pouze pro nouzove situace. Tak si rikam co je k tomu asi vedlo? Penez tady museli vybrat spoustu. Ze by jim nekdo z toho zebriko zuchnul dolu? A zazaloval je? Nevim, jsou to jenom me spekulace, treba to udelali pro rozvoj rekreacni plavby. V 15.45 jsem pred komorou a taham vsechny plachty, fouka sice slabeji nez predpovidali, ale delam nejake 3 kn a je to pohoda po vsem tom motorovani. Pohoda ale netrva dlouho uz za dve hodiny se zacinaji plachty placat a za dalsi hodinu uz jedu zase ciste na motor. Jsem na volnem mori a hladina je jako zrzadlo, davam autopilota a sunu se k ostrovu Fehmarn. Kdyz vidim na pravem boku navadeci svetla majaku Heiligenhafen, zastavi se mi motor. To mne uvede do stavu horecne aktivity. Vyndat plachty, fouka? Ani dech, plachty nic. Autopilot je zmaten a pipa, neni schopen kontrolovat smer plavby, vypnout. Zhasnout motorove svetlo. Rozsvitit kotevni? Ne, zustanu oznacen jako plachetnice, svetla pro oznaceni neovladatelne lodi nemam. Asi bych o nich mel zacit premyslet. Pohled na radar, nikde nic, radar vypnout, zere moc elektriky. Podle GPS rychlost 0, to je dobre a ted co s tim motorem je? Rika se ze 90% zavad u dieslu je problem s palivem. Kontroluji tedy separator ktery je ve spodni casti pruhledny. Niz neobvykleho tam nevidim, ale pro jistotu ho vypoustim, nejaky kal tam byl, ze by se zanesl? Tak jeste oteviram v poradi druhy filtr, tam je filcova vlozka kterou jsem menil v Anglii. Zcela cista, nikde nic. Tak to davam zase dohromady a zacina umorne pumpovani a odvzdusnovani. Cele to trcalo asi 30 minut, motor okamzite naskocil. Je to divne, naftu s kalem mam v PET lahvi, je toho cca 0,5 litru a je videt ze je to jemny sediment a ze ho neni moc. Motor ale bezi, pridam uberu nic neobvykleho se nedeje a tak nastavuji kurz pod most. Kdyz se priplouva k mostu od zapadu je to celkem jednoduche, mista dost, za mostem je ale plavebni draha a neni zrovna siroka a osvetlena je jenom prvni zelena a potom na konci blika bile konec plavebniho kanalu. Okolo znaceneho kanalu neni nijak tragicky melko, spise mam strach abych nenarazil do nejake boje. Tak si poustim radar a pri max. rozliseni to projedu s autopilotem stredem drahy. Za poslední dvojici boji (cervena-zelena)otacim do prava smerem na Lubeck. Nepluji tak dlouho a motor púet umlka. Ucpane filtry to byt nemohou a tak rovnou povoluji odvzdusnovaci sroub na vstrikovacim cerpadle a usilovne pumpuji. Za 15 min. motor bezi, ale po hodine umlka znovu. Je pomalu rano, jsem nevyspaly, unaveny a nevim co delat. Zatim to chciplo vzdycky na celkem dobrem miste, ale co kdyz se zastavi treba ve vjezdu do pristavu? A co to sakra muze byt? Nakonec dochazim k tomu ze a) je problem v separatoru, b)v podavaci pumpe. Separator je umisten na urovni vrchni casti nadrze s naftou, je z plastu, jsou na nem rychlospojky. To ze nekde zacal prisavat vzduch je mozne, i kdyz proc z niceho nic? Do ted bezel bez problemu. Mohlo prasknout perko v podavaci pumpe, zda se mi ze pumpa dava pri odvzdusnovani malo. Nakonec demontuji separator a davam ho pod nadrze. Tak by mela nafta jit do filtru a do vstrikovaci pumpy samospadem. Kdyz motor znova naskoci je 05.00 a jsem 5 mil od vjezdu na Grossenbrode. Tak motor zase zastavim, necham svitit svetla jako plachetnice a prastim sebou v salonu. Probudim se se s vychazejicim sluncem a v 07.00 stojim v Grossenbrode na kotve a po snidani se jdu dospat. Cely den se valim a pisu tenhle report, zitra se pustim do te nafty. Do patku musim byt v Kuhlungsborn, to nejak stihnu.
Ahoj St.


report 22.7.

22.7.2016 Mylor. Uběhl  více jak týden a žádné změny. Vstřikovací čerpadlo je někde v opravně vstřikovacích čerpadel, ale ti jsou „very busy“ a kdy to bude hotové mi nikdo není schopen říci. Sleduji cvrkot okolo a nejsem tady takto postižen sám. To molo pro hosty, kam nás po přitažení uvázali, slouží spíše jako molo pro opravy a servis.  Ještě jsem nezaznamenal jedinou loď, co by připlula jen se podívat a další den plula jinam. Angličané to ale řeší tak, že loď přivážou, v marině nechají klíče od lodě a jedou domu. Když je hotovo, tak jim zavolají a loď odplouvá. Rozsah oprav je opravdu úctyhodný, dělají tady úplně všechno a samozřejmě taky vylepšují-montáž nové elektroniky, příďový propeler, nerezová rampa na soláry atd. Jinak je Mylor jeden z posledních přístavů s flotilou tradičních lodí, které sloužily ke sběru ustřic. Byly to samozřejmě dřevěné  plachetnice s gaflovým oplachtěním a otevřeným trupem bez palubních nástaveb, dlouhý kýl a tedy relativně malý ponor, kormidlovalo se zásadně kormidelní pákou, vše velmi jednoduché, ale plně vyhovující. Na většině lodí by jste marně hledali vinšnu, někde je vidět univerzální vrátek, který sloužil pro plachty i kotvu a některé lodě jsou pomocí vrátku přitaženy za přílivu ke břehu a tady stoji za odlivu na kýlu. Smutná je skutečnost, že tyto lodě tady v podstatě dožívají a je to na některých už hodně vidět. Údržba dřeva je nákladná záležitost a protože se jedná o lodě, které byly čistě pracovní a v podstatě bez zásadní přestavby (paluba a nástavba, kompletní interiér) neumožňují rekreační využití ,  není o ně zájem. Škoda, jsou krásné a plné romantiky.

Když mne na konci minulého týdne opustil i Ota a já zůstal na lodi sám, začal jsem řešit takové maličkosti, jako co třeba budu jíst. Loď byla po plavbě celkem vyjedená, když nepočítám pytlík rýže, těstovin, cornflakes a sklenici okurek (hnusných), měl jsem tady jenom zbytky co jsem kupoval s Otou ještě v Karibiku. Nějak jsme si mysleli, že něco dokoupíme cestou, ale žádná zastávka se nepovedla. Ota během potulek po okolí dorazil až do Falmouth a našel  tam Tesco, ale to je potřeba jít 45 minut pěšky a potom ještě přívozem za 2,50 jedna cesta. To se nákup prodraží a pronese a ten přívoz jezdí jenom přes den, končí v 17.00 tak že na nějaké velké toulání po okolí to taky není.  Další možností je 3,6 km vzdálený obchod v Mylor Bridge. Tam jsem vyrazil v neděli dopoledne, mají otevřeno celý týden od 08.00 do 20.00. Procházka je to pěkná, začátek přes opravdu hodně starý kostelík se hřbitovem a potom po cestě podle zátoky.  V bahně tu za odlivu leží všechny možné druhy plavidel, vidím tady gumáky, motoráky, plachetnice, katamarány. Mezi cestou po které šlapu a břehem stojí jedna usedlost vedle druhé, tak že se k vodě nedá dostat, leda vlézt někomu na zahradu. K tomu není důvod a tak šlapu dál a za hodinku jsem u obchodu. Nic velkého, ale co potřebuji, to tady mají a tak si dopřávám zeleninu a ovoce, to mi za plavby chybělo nejvíc. Trochu jsem se s nákupem „rozmáchl“ a tak cesta zpátky už nebyla v takové pohodě, batůžek se pronesl, ale ten zeleninový salát za to stál. O sobotě a neděli stoupla frekvence na vodě, lodě co tady mají stálá místa téměř všechny vyplouvají na několika hodinové výlety, k večeru návrat, večeře v hospodě, noc v lodi, ráno zase na vodu a večer vše zabalit, zaplatit za parkování auta a jede se domu. V Čechách jezdí lidi na chalupu, tady na loď.

 Myslel jsem, že to jak nás sem dotáhli je vyjmečná situace, ale ono to tak není, zatím neuběhl den, aby sem někoho nepřitáhli.  Je zajímavé sledovat, jak to tady zvládají. Když vědí, že plují pro nějakou loď a u mola není místo (stojí se tady bokem), tak jedna loď pluje pro postiženého a druhá přemístí některou z lodí čekajících na opravu a přiváže ji třeba do druhé řady. Potom vyhodnotí rozsah oprav a podle toho lodě zase třeba prohodí zpátky. To že loď si váže majitel a nikdo mu na to nesmí sáhnout, tak to tady teda rozhodně neplatí, šíbujou s loděma jak s mašinkama na hlavním nádraží a nikdo to neřeší. Je pravda, že to mají ošetřené, ty manipulační čluny jsou obalený fendrama jak vánoční stromek koulema a ty chlapy to mají v paži. No ostatně s námi taky manipulovali zcela v pohodě a s přehledem. Ono je vůbec zajímavé sledovat Angličany a jejich lodě. Velké oblibě se tady těší gaflové oplachtění, a tedy dřevěné stěžně a ráhna a vysouvací, nebo naklápěcí, někdy i několik metrů dlouhý dřevěný čelen s vodním stěhem na kladce. Někdy mne napadá kacířská myšlenka, kolik asi českých kapitánů vůbec ví, o čem teď vlastně píšu. V Chorvatsku to nepotkají a mnozí ani nikde jinde nebyli. Což je vlastně taky zajímavá věc, jak mohou vlastnit doklad opravňující (tak to tvrdí MD, i když že by Britanie oficiálně uznávala české kapitánské průkazy jsem nikde napsané neviděl, tak že je jenom mlčky tolerují, jako to ostatně dělají všechny přímořské  státy) kapitána k vedení lodě s posádkou do vzdálenosti 200 mil (tuším že se jedná o „B“), když má plavební praxi pouze na Jadranu? A co přílivové vody? Ty se naučí každý sám? Tady v Mylor byl v úterý úplněk a dnes je rozdíl hladin 4,6 m. Co to dělá v kanále který je vybagrovaný a udržovaný pro vjezd do maríny by mohlo někoho dost zaskočit. Navíc je to úzké a okolo stoji lodě na bójích.  Na druhou stranu je pravda že jsem tady zatím neviděl jedinou chartrovou loď. Asi někde nějaké budou, ale tady je zatím klid.  Teď jsem byl venku, vázala se na mne loď (připluli se začínajícím přílivem), je tady okolo dost plno. Tihle připluli sami a ptali se, jestli mohou do zítřka do rána stát na mém boku. Už jsem si říkal, že teda rekreace a že jsem na začátku kecal, ale kde pak, připluli si pro záchranný ostrůvek, který měli na revizi a opravené plachty, teď to tahají do rollfocku a protože odliv začíná až v 18.55 tak se jim na noc nikam nechce a budou tady do zítřka.  Do pondělí asi nebude žádná změna a potom se zase půjdu zeptat a dám vědět.

26.7. Tak se to pohnulo, pro mne ale dost nešťastným směrem. Dnes oznámili ze servisu, že to opravit neumí.  Teď se pokouší někde sehnat náhradu, což vidím jako dost velký problém, i když jak jsem vyčetl v manuálu je to standardní čerpadlo Bosch. No, akorát je trochu starší, má cca 40 roků.  Taky stále přemýšlím o příčině. Může to být samozřejmě únava materiálu, ale také třeba špatná nafta. Uvidím co bude dál, zatím to nic radostného není.  Dorazila Eva, tak na to už nejsem sám, což je příjemná změna.
1.8. objednal jsem novou pumpu, snad do konce týdne dorazí.

4.8. dorazila nová pumpa, byla odborně namontována a nic. Tak mechanik vyndal vstřiky, že se na ně podívá. Druhý den ráno přišel oznámit že tyhle vstřiky neumí a že je poslal do odborného servisu. No pomáhej pánbůh, jestli to zase bude na objednání nových trysek z Itálie tak tady asi budu zimovat. Taky něco říkal o špatné naftě a že prý vyhodit. Ale generátor normálně běží (zatím?) a naftové topení je taky OK. Tak nevím, mám vyhodit cca 250 litrů nafty?
Chodíme hodně po okolí, nakonec jsme zjistili, že nákupy potravin ve Falmouth přes nutnost zaplatit přívoz nás vyjdou pořád levněji, než nákupy v místním obchodě. Ten rozdíl v cenách je opravdu propastný. Také jsme si všimli, že zatím co na Martiniku bylo každé parkoviště, pěší zóna nebo jiný veřejný prostor téměř bez výjimky označen cedulí „postaveno za peníze z EU“ tady jsme nikde na nic takového nenarazili.  Asi v tom ti Britové neumí „chodit“?

report 13.7.

Maylor yacht harbour, Cornwall. Tak je všechno jinak než jsem si plánoval a znova se potvrdilo, že člověk míní a moře mění. Sedím sám v lodi (teda ne sám, mam tady Bulli), popíjím zbytky karibského rumu a rovnám si v hlavě události posledních týdnů.

Tak že to vezmu popořadě podle lodního deníku.

26.6. ráno vstáváme po prospané (celou noc v driftu) noci, má začít foukat, ale zatím mrtvo, tak přečerpáváme s Otou naftu z kanystru do nádrží, nevím kdy bude další možnost. V poledne se to rozfouká, plni optimizmu taháme plachty a vypínáme motor. Za hodinu je ale zase všechno při starém, vítr není a tlačíme se na motor zvolna na severovýchod. V noci začíná trochu foukat a tak jde nejdříve nahoru gena, ale bez podpory motoru to pořád ještě nejde, až v 04.00 můžeme vypnout motor. Plujeme se dvěma pasátníma genama na motýla, podpořeno na každé straně pněm a celkem valíme, v průměru mezi 5-6 kn. Potom se jeden den začal podobat druhému a bylo těžké je nějak odlišit. Dostali jsme se do „westerlies“ silných větrů od západu a ty nás tlačí celkem rychle kupředu, daní za postup je silně zvednuté moře a totální absence slunce. Je to dost depresivní, nikde nic, jenom mlha, vítr, vlny. Není vidět ani racky nebo jakoukoliv jinou formu života, v lodi je dost nevlídno, vlhkost proniká všude.

1.7. vítr lehnul, tak zase motor, potom začalo dokonce foukat proti, dáváme hlavní plachtu aby nás to trochu stabilizovalo a postupujeme dál. Moc to nepřibývá a někteří členové posádky začínají mluvit o tom, že potřebují být k určitému datu v ČR. Trochu mne to zaskočilo, původní dohoda byla, že se mnou poplují do konce července. Počasí se staví evidentně proti naším plánům a tak začínáme přehodnocovat své cíle. Jako nadějný se jeví plán navštívit aspoň Faery, ale vývoj počasí nám bourá i tento plán a tak je nakonec schválena varianta Skotsko. Tedy že poplujeme do přístavu Oban, tam se proplavíme přes komory na vnitrozemskou vodní cestu vedoucí přes jezero Loch Ness a skončíme v Invernes na severozápadním pobřeží Anglie. No plán byl fajn, ale všechno bylo zase jinak.

3.7. začal konečně foukat příznivý vítr a tak taháme plachty. Loď se rozjíždí a tak řadím neutrál a chystám se vypnut motor. No ale motor po přechodu na volnoběh chcípnul sám od sebe. To bude zase nějaká blbost, ucpaný palivový filtr, nebo něco podobného. Přenechávám posádce obsluhu lodě a pouštím se do zjišťování co se vlastně s motorem děje.

Mám celkem štěstí, 4.7. ustal vítr a tak mohu v klidu a bez nenadálých náklonů rozebrat co je potřeba. Tím jsem ale štěstí vyčerpal, motor si ani neškytl. Pokračuji v rozebírání ve snaze určit příčinu a tak se nakonec dostávám až k palivovému vstřikovacímu čerpadlu. To není nic jednoduchého, musím demontovat výfukové potrubí včetně systému chladící vody výfuku, všechna voda z výfuku samozřejmě nateče do lodi, tak to musím odsát do kanystru, nic moc zábava a jak se v tom hrabu a jsem v předklonu tak se mi taky udělá šoufl a musím si ulevit. Naštěstí se jedná jenom o chvilkovou indispozici, celkem rychle to přešlo.

5.7. je definitivně jasné že motor nepoběží a tak si rovnám v hlavě možnost. Vítr nás na sever nepustí, a i kdyby pustil, přiblížení ke Skotsku z návětrné strany bez motoru vyhodnocuji jako příliš riskantní. Seznamuji všechny s předpovědí počasí a shodneme se na tom, že poplujeme k jižní Anglii a jako cíl si stanovujeme Falmouth. Cíl je tedy jasný a bohové si asi řekli, že už nám vysvětlili dostatečně kdo je kde pánem a nechali nás být. Tak že sice se silným větrem, ale správným směrem míříme k cíli Ta plavba byla dost stereotypní, vzrušení přinesl snad jenom vlasec vytočený z navijáku. Už to vypadalo, že tedy máme rybu a že trpělivost rybářského dua Mašata-Bureš přinesla ovoce (teda rybu), ale ne nebyla to ryba, byl to racek zapletený do vlasce. Zdálo by se to neuvěřitelné, racka bych považoval za zkušeného matadora vodních hladin a nikdy by mne nenapadlo, že bude tak blbej, a zaplete se do vlasce (cca 5metru od návnady plující pod hladinou). Nejdřív jsme si mysleli že to mohl být nějaký nemocný jedinec, ale když v průběhu dalších 24 hodin vytáhl ZB na palubu další 3 kousky, bylo jasné, že to náhoda není a tak byl rybolov pro tuto plavbu ukončen. Ota měl zase pravdu, nechytili jsme žádnou rybu. Diskrétně jsem mu v ústraní (abych ostatní nenaváděl) připomenul biblický příběh Jonáše a zeptal se ho, zda nemá obavu, že bude vržen do vln. Obavu neměl. Jak se blížíme k Anglii, začínají se objevovat nějaké lodě.

7.7. nás kontaktuje na CH 16 doprovod lodě pokládající kabely, odkloní nás o pár stupňů k jihu a když se bezpečně mineme, oznámí že můžeme opět na náš původní kurz. Máme příznivé větry a tak postupujeme celkem rychle k cíli a jak se blížíme je potřeba ještě srovnat lodní čas s časem místním, aby nám seděly časy přílivu, proudy atd..

Od rána 10.7. začínáme psát do deníku záznam každou hodinu v UTC a pozici vynáším do papírové mapy, motají se tady rybáři, občas nějaké kargo. Vítr nám pořád přeje, i když na můj vkus by mohl byt trochu slabší. Plachtíme na hranici toho, co plachta kterou neseme vydrží, ale dávat menší by znamenalo zpomalení a to se nám nechce. Jak už to bývá v současné literatuře zvykem, příběh ke konci graduje. Ani ja nezklamu. Každý den stahuji předpověď od GRIBů, ta má tu přednost, že se dá graficky přenést do mapového podkladu v PC. Jak se blížíme k Anglii, stahuji si také UK shipping forecast Metarea I, no a zatím co GRIB kreslí větry do 20kn, domorodci píšou, že bude gale 8 a moře very rough. (nepřekládat prosím se slovníkem, ono to má přesně daný význam, najdete to třeba v REEDS nautical almanac). No a tak jsme si na závěr užili, propluli jsme okolo ostrova Scily a jeho pásem rozdělené plavby a zamířili k severu.

Vítr se 11.7. stočil na západní, tedy pro nás bok a tak se celkem daří dostat se do zákrytu pevniny před Land´s End, potom mineme i Lizard a na CH 16 kontaktujeme Falmouth coastguard. Chvilku trvá než si vysvětlíme pravý stav věci, ale asi 9 mil před Falmouth dostáváme pokyn stáhnou plachty (vítr začal slábnout a tak máme „plné prádlo“) , ještě nemáme sbaleno a už se k nám blíží záchranářská loď ROSE, ve 13.30 nám vysadí na palubu dva záchranáře a ti obhlednou situaci (mají celkem radost že nejsme dřevěná loď, asi mají nějaké špatné zkušenosti). Potom se opět přiblíží ROSE, předají nám tam tažné lano, my ho svým lanem navážeme na příďové vazáky, a potom už rychlosti okolo 7 kn plujeme k Falmout. Je odliv a vjezd do zátoky je orientovaný tak že západní vítr nám fouká téměř přesně proti. Bez vleku bychom byli v.....
V 15.15 jsme před Mylor yacht harbour, tady nás přebírá motorák z mariny, váže si nás na bok, ještě se stačíme rozloučit se záchranáři, kteří přestoupí na ROSE a potom už nás motorák plavebním kanálem tlačí k molu. V 15.30 jsme přivázáni a čekáme na místní úřad, dorazí v plné parádě i se dvěma psy, jeden na drogy, druhý na peníze (a potom že peníze nesmrdí), prověřují kde co taky papíry od Bulli. Očkování je OK, ale stejně nesmi na břeh, i když prý procházka po mole je OK. No tak nevím, může na břeh nebo nemůže? Nakonec jsou všichni spokojeni a jdou zase jinam a my se můžeme věnovat svým starostem. Potom nabraly události pro mne nečekaný spád, dvojice Mašata-Bureš prchá z lodi jako by tady byl mor, mají strašný spěch, jenom se umyjí, zabalí, ještě potvrdit napluté míle (to jsou starosti, co?) a už na ně čeká taxi a tak tady zůstáváme s Otou sami. Je toho ještě potřeba dost udělat a tak si píšu seznam a začínám se porozhlížet co a jak. Jako nejdůležitější se mi jeví oprava motoru a tak se sháním po servisu. V recepci mne ujišťují, že si s motorem určitě poradí, mají tady mnohem starší motory. No aspoň nějaké dobré zprávy. Tak zpět do lodi, spustit topení a zbavit se vlhkosti. Potom svléknout povlečení v přídi a trochu tam uklidit, zvednout matrace, dát si večeři, po měsíci přijde vhod i horká sprcha, následuje procházka s Bulli (to by neodpustila) potom už do místního restaurantu a dobré točené pivo. Jsme s Otou poslední hosté, trochu jsme přetáhli zavírací hodinu, ale nikomu to tady nevadí, v klidu dopíjíme, platíme 3,50 libry za jedno pivo (bylo jich samozřejmě víc :-)) Ota si ještě vybírá u číšníka přes platební terminál hotovost (v Kanadě s tím měli problém a pro hotové peníze se muselo k bankomatu) a vracíme se do příjemně vytopené lodi. Ještě trochu rumu a jde se spát. Máme za sebou s Otou přes 5.000 mil a já nevím co bude dál. Až se to dozvím, dám vědět. St.

29.6. 08.30 UTC
report 29.6.

29.6. 08.30 UTC Ahoj, uz treti den mame westerlies, tedy staly silny vitr (pres 30 kn) od zapadu. Sune nas to na vychod slusnou rychlosti, ale zvedlo se more, vlny jdou pres lod. V lodi se da jenom lezet, cteni je jen pro silne povahy a zvukove efekty ktere to vsechno doprovazi stoji taky za to. Taky bychom potrebovali plout vic na sever, ale to v tech vlnach nejde. Tak ze podrobneji az to trochu opadne. St.

25.6. 21.00 UTC
report 25.6.

25.6. 21.00 UTC. Lod se houpe na vlnach, vitr je 0, proud nas nese rychlosti 1,5 kn na vychod. Dnes se nepluje, motorovat se nam ve vlnach nechce a tak bude volna noc. Volno jsme vyuzili k posunuti lodniho casu o 2 hodiny dopredu, jak nam veli nase poloha, ale hlavne ty pridane dve hodiny nemusi nikdo navic odslouzit a to je fajn. Posunujeme se casove poprve od opusteni Kanady, proto rovnou o dve. Sviti nam ted slunicko, ale vcera touhle dobou jsme nevideli dal jak na 100 m a svisteli jsme si to s jednou passatni genou a zarefovanym bezanem rychlosti okolo 6 kn. Postupem vecera a noci vitr stale silil a silil a ve 02.00 UTC jsme museli sundat bezan, vitr nas na relativne malou passatni genu stacel proti vetru a autopilot to uz nezvladal a jak se zahy ukazalo, nezvladal to ani lidsky prvek, ten bezan byl proste uz moc. Funelo okolo 38 kn, maximalka byla 56,4 kn. Oklo 10.00 to zacalo slabnout a slablo to pekne rychle. Vlny jak jinak nam zustaly. Odpoledne jsme jeste nacvicovali nekolik kombinaci oplachteni, ale nakonec jsou nahore obe passatky na pnich aby se moc neplacali a cekame co bude. Podle predpovedi do rana nic a potom nepatrny vitr pres den. Snad zitra vecer? Mne se to ted hodi, vlnka neposeda mi vyplachla v noci postel, tak ted po odsoleni susim. Kdyz jsme sundavali ten bezan tak mne taky vzala vlna na palube, tak ze susim taky kompletni obleceni, vybehl jsem jen na lehko, na nepromokave obleceni nebyl cas a byl jsem nalezite poucen ze tohle delat nemam. Vzalo mne to odzadu od hlavy k pate durch. Jinak ale pohody po tydnu videt slunce, taky se oteplilo, voda ma 16°c a to je hodne znat a ten proud by nas mel doprovazet az nekam k Evrope. Ahoj. St.


22.6. 21.30 UTC
report 22.6.

22.6. 21.30 UTC Presel jsem zase na UTC, protoze to je tady snad jedina jistota, na tom kolik je vlastne hodin se ne a ne shodnout a mobilni operator tady jaksi neni. Kdyz vypadne technika tak uz si dnes lidi neumi ani spocitat kolik je vlastne hodin. Jinak je vse jak v divnem snu nebo v blbem filmu. Uz treti den nevidime nic nez vlny a mlhu. Viditelnost je do 100 metru od lode, tak ze neni vlastne videt nic. Pritom jak stoupame k severu se nam dny prodluzuji ale my vlastne vidime porad to same. Jeste ze jsme nekoupili zadne zasoby alkoholu, pri tomhle case by asi vzal rychly konec. Takhle varime caje a ja se klepu kdy nam dojde plyn. Chtel jsem doplnit zasoby PB v Kanade, ale Camping gas je pro ne pojem neznamy (aspon tam co jsme se ptali). Vnucovali nam nejakou bombu za 70 CAD + regulator za 100 CAD. No, nekoupil jsem to a tak musime nejak vydrzet, zatim hori. V lodi je dost vlhko, ale nikde nic nekape a nekondenzuje, pozna se to na podlaze a treba na soli. Osolit neco vyzaduje otvrit slanku a nabrat si lzickou, a to jsem tam pred vyplutim sypal ryzi, ktera by normalne mela vlhkost pohltit. Radek se pokousi trpelive o lov ryb, Ota ho upozornuje, ze pokud je na lodi on(Ota) tak nikdo nikdy nic nechytil. Ale neni to pravda, ted si vzpominam ze kdyz jsme pluli na Nord Cap, tak jsme cestou zpatky do Tromso chytali tresky a bylo jich dost na paradni obed. Jinak se tady toho neda delat moc a kazdy je rad kdyz po sichte zaleze do spacaku. Sjednotili jsme casy jidla, jime spolecne aby se nemuselo nic dvakrat ohrivat, snidane v 08.00, obed 12.00, vecere 18.00 Zabavu tak poskytuji tablety ctecky a telefony. Je to trochu energeticky narocnejsi, ale protoze nesviti slunce, tak stejne dobijime motorem a pri tom se ty hracky daji udrzet nabite. Dobijet musime, nejistota co je pred nami je dost velka, oblast by mela byt Ice free, ale jak to pres tu mlhu muzou videt? O pripadne lodi ani nemluve. I kdyz kdo by sem lezl, ze jo. A tak radar bezi a zere volty. Dnes jsme cely den paradne plachtili a postoupili k cili,  ted to trochu leha, ale predpoved je dobra, hlavne aby vysla. Je zajimave sledovat teplotu vody, kolisa od minima 7,4°C do dnesniho maxima 14,8°C. To kolisani je pravidelne a je zrejme zpusobovano prilivem a odlivem v okoli New Foudlandu. Soudime tak podle nasi rychlosti proti dnu a proti vode, ktera se taky pravidelne meni. Kdyz se otepluje, zrychlujeme, kdyz se ochlazuje, zpomalujeme. Pri tom v mapach neni nic z ceho by se to dalo nejak odvodit, jenom velmi obecne zakresleny Labradorsky a Atlanticky(znamejsi jako Golfsky) proud. Uz jsem u pocitace celej zmzlej, tak pokracovani priste. V lodi je ted 12°C. Ahoj St.

17.6. 22.00 mistniho casu
report 17.6.

17.6. 22.00 mistniho casu. Jenom kratce, nic noveho. Sediva obloha nizko nad nami, sedive more okolo. Kdyz jsme opousteli Kanadskou pevninu a za zadi nam mizeli svetla z Cap Breton Island, mela voda 9°C a stoupala z ni para, ktera zacala vytvaret okolo nas hustou mlhu. Tak zase noc s radarem a s motorem, vitr zadny. Aspon ze clovek nemusi stat venku a mrznout, ale sezeni u radaru taky zadna pohoda. 16.6. dopoledne se mlha zvedla a zacalo slabe foukat, tak jsme zacali tahat plachty a po poledni konecne zastavili motor. Radost ale byla predcasna a za tri hodiny slo vsechno dolu a motor se opet rozbrumlal. Byly dost vysoke vlny a cast posadky to nesla nelibe, ale nakonec to nebylo nic tragickeho, stacil si parkrat chlapsky odplivnout. Vitr se vratil dnes rano, cisty zadak a tak stavime passatni geny na motyla a cely den plachtime. S vecerem ale vitr opet uvada a tak ted plujeme s motorem na nizke otacky, pridava okolo 1 kn, tak ze rychlost 4,2 kn. Pres den jsme videli a take slyseli hejna velryb, je jich tady dost a pohled je to nadherny. Jinak jsou ale dni posmourne a sedive a hlavne studene. Bulli prisla na to ze pod spacakem je tepleji nez na nem a tak ji tam mam nalozenou vetsi cast dne. Je prijemne zalezat po smene do vyhrateho spacaku, ale zacinam byt citit jako bych spal v psi boude. Proste smradecek ale teploucko. Ahoj z Atlantiku. St.


15.6. 20.00 mistniho casu
report 15.5.

15.6. 20.00 mistniho casu. Opet jsme na ceste a opet to nestoji za moc. Propluli jsme napric ostrovem Cape Breton. Tuhle variantu jsme zvolili pro nejasnou predpoved pocasi, ktera se nemohla rozhodnout jak to bude vypadat po prechodu silneho vetru, ktery predpovidali na 12.6. Na vnitrni vody je potreba se proplavit plavebni komorou v ST Peters´. Pripluli jsme tam rano 12.6. privazali se na zed a sli zjistit co a jak. Pred nami stal americky motorak se kterym jsme stali uz v Halifaxu a tak nas ted postarsi manzelsky par zdravi jako stare zname a oznamuje ze za chvilku se komora otevre a budeme moci proplout. Vracime se na lod, vrata komory se otviraji a zaplouvame do komory. Americani maji trochu problemy, obe lana ktera hodili obsluze na breh nedoletela a skoncila vedle lodi, tak dalsi pokus, nakonec se jedno podarilo a potom slo i to druhe. To uz jsme byli na zdi komory a podavali lana obsluze. Kdyby ten American zkusil neco podobneho v Cesku, nevim jak by dopad. Ja jsem z Labe a Vltavy vycepovan a tak jsem valil oci jaky tady maji servis. Po Vyvazani si zapsali udaje lode, predali nam igelitku plnou propagacnich letaku a mapicek oblasti za komorou, potom nam oznamil ze musime chvilinku pockat nez se otevre most ktery je asi 200 m za komorou, ale je za zatackou a neni videt. No a potom cca 0,8 m nahoru a kanalem vyhloubenym ve skale vplovame do St. Peters´Bay. Na kanale 16 volame marinu, prehodi nas na CH 68 a naviguji na celo pristavniho mola, kde se vazeme bokem. Potom kafe, mame ze sebou dve noci a posadka vyrazi na pruzkum. ja jdu se psem, ale vsude je mokro a tak se brzy vracime do lodi. Odpoledne se dospavame a travime dost casu v klubovne mariny, kde maji silny internet. Taky sprchy prisli vhod a kdyz pozorujeme z oken predpovidany vitr, jsme radi ze stojime bezpecne privazani a nejsme na volnem oceanu. I tady se na vzdalenosti okolo pul mile zvedly celkem slusne vlny, o silnem desti a mlze nemluve. Noc travime v ve spacaku, venku je 10°C. Rano se oblacnost zacala zvedat, tak platime 50 CAD za stani a vyplouvame na Bras D´Or Lake a odpoledne se vazeme bokem na molo u mestecka Daddeck. Je to tady vetsi nez v St Peters, ale hlavne tady mistni jacht klub provozuje hospodu s tocenym pivem. Stani stoji stejne 50 CAD/den, internet je v klubu a kdyz se podivame na aktualizovanou predpoved, je jasne ze neni kam chvatat. Tak planujeme prepluti do Sydney, mesta na vychodnim brehu ostrova. Vecer se to ale trochu protahlo, rano vylezame v 10.00, fouka slabe ud vychodu, tedy proti nam a tak zustavame na dalsi noc. Dokupujeme nejake potraviny, courame po mestecku. Vetsina podniku bude otvirat az koncem mesice, zati nezacala sezona a tak tady dost chcipnul pes. Rusno je v marine kde pripravuji lode na sezonu a davaji je ze zimniho stani na suchu zase na vodu. Maji vlastni techniku a zamestnance a je videt ze to nedelaji poprve. Radost se koukat. Vecer opet sedime na pivu, ale koncime brzy, rano musime vstat vcas. To se povedlo a v 08.15 zaplouvame k pumpe a doplnujeme naftu. No a potom uz zase plujeme, ve 13.30 jsme v plavebni draze ktera nas vyplivne do zalivu Sv. Vavrine, tedy do Gulf Of St. Lawrence, stihli jsme to akorat, proti vode plujeme 3,8 kn, proti dnu 7,2 kn, trochu to sice hazi, sle ve 14.00 mame plavebni drahu za sebou a stacime se k jiho vychodu. Ted plujeme ciste na motor, vitr ma zacit az vecer a dal od brehu, tak to tak snad opravdu bude a my zamirime pd jiznim koncem New Foudland na vychod a kdyz bohove daji tak i na ten sever. Trochu problem zacina byt s casem, posadka ho nema dost a tak kdyz to nebude vylozene priznive, poplujeme smerem k Evrope a potom se uvidi. Ze zamlzeneho Atlantiku St.


10.6. 17.00. mistniho casu
report 10.6.

10.6. 17.00. mistniho casu. Tak jsme zase na ceste. Posadka Radek Masata a Zbynek Bures dorazili v utery podstatne pozdeji nez jsme predpokladali, cekali dlouho na zavazadla a potom vyslech u imigracniho. Jdeme spat po pulnoci. Dalsi den, streda, zaciname planovat. Nejprve se sjednotime na jidle co do obsahu, potom i na mnozstvi. Rozhodli jsme si pujcit auto, mesto je od mariny cca 5 km a resit nakupy taxikem by asi prislo podstatne draz. Tak ze po obede vyrazi posadka pro auto a ziskat zakladni informace s tim ze provedou nakup zakladnich potravin a podle toho co privezou budeme resit zbyvajici potraviny. Zustavam na lodi sam a vyuzivam klid k drobnym opravam. Menim klinove remeny, ktere dovezli kluci z Ceska a kontroluji motor. Zdalo se mi take ze nam zacina vibrovat lozisko na hrideli, tak se snazim zjistit nejakou vuli, ale nikde nic, nerozumim tomu. Vybiram take nadni vodu, neco nasplouchalo za plavby a neco je voda co kondenzuje v prostoru okolo motoru, kde neni izolace. V podvecer se vraci posadka a jsou dost zaskoceni a ja nakonec taky. Vyber potravin je mizerny a ceny na ktere jsem nadaval na Martiniku jsou tady jeste vyssi. Treba trvanlive mleko tady nesezenete. Co se tyka doplneni zasob piva a vina, tak to jsme odpiskali. Piksla piva 3,5 CAD, 3 litry vina v krabici 40 CAD. Kdyz mi to vykladaji nechce se mi verit a tak druhy den jedeme do mesta vsichni. Je to opravdu des, bloudime ohromnym marketem, vsechno je ale vetsinou chlazene nebo mrazene, cerstve potraviny krome ovoce a zeleniny vlastne neexistuji. Obycejna bageta stoji 3 CAD, chleba je hnusna nadychana buchta. No neda se nic delat, nejak to budeme muset prezit. Maji suchary, tak budou suchary. Vracime se v poledne na lod a po obede zustavam zase na lodi sam, musim namontovat naftovy filtr co nam prasknul cestou z Karibiku. Ten se nastesti s pomoci lidi z mariny podarilo sehnat bez problemu, je to ale samozrejme jiny typ nez jsem tam mel a tak ho musim namontovat nekam jinam, zapasim s tim cele odpoledne, potom jeste odvzdusnit a motorek so zase spokojene prede. Vecer jdeme do hospody na pivo, jako lidi co tu maji lod dostavame slevu, ale stejne skoro 8 CAD je dost. Maji tady ale wifi a tak stahuji mapy od navionicsu a nakonec jdeme spat zase po pulnoci. V patek rano jede Radek se Zbynkem vratit auto a ja taham ze skrine neopren. Kdyz jsme naposledy odsolovali, mel jsem problemy se sanim vody. Tak se potapim pod lod a cistim saci kos, je zarostly nejakou houbou a skeblema. Tasky kouknu na lodni sroub a na hrideli je namotan chuchvalec vlasce. Asi tam bylo i nejake zavazi a to asi tlouklo o dno lode a delalo zvuk ktery jsem mylne povazoval za zvuk z loziska. V poledne dokoncujeme pripravy a po obede a dotankovani nafty platime marinu. Cena 80 CAD za den silne pripomina Chorvatsko v plne sezone. V 15.00 uz jsme na ceste, predpoved neni nic moc, za dvy dny ma prijit vitr 7Bf, to se musime nekde schovat. Tak se suneme podle Noveho Skotska na vychod a uvidime co bude. Ahoj St.

Ete1
Eternity v Halifaxu (Kanada)

6.6. 15.00 mistniho casu, 19.00 UTC
a je to

6.6. 15.00 mistniho casu, 19.00 UTC, Royal Nova Scotia Yacht Squadron, 376 Purcells Cove Road, Halifax, Nova Scotia. A je to. Dopluli jsme ve 13.15 mistniho casu, z budky zavolali na celniky (linka je bezplatna tak nema cenu pouzivat vlastni mobil s ceskou SIM), prijeli, sepsali, zkontrolovali, vyslechli a mame papir ktery legalizuje nas pobyt a jsme proste tady. Ten posledni tyden pripominal ocistec, Kanada se dost branila, ale konec dobry, vsechno dobre. Ted drepime v lodi a nechce se nam nic, popijime karibsky rum, susime lod a obleceni, poradne nas to proplachlo. Ted prisel spravce pristavua a zaciname resit pripojeni na elektriku, taky orisek, ale zatim je dost ochotny tak uvidime co a jak bude. Snad se pripojime, bezi naftove topeni, ale radeji bych si pustil elektricky radiator s ventilatotem. Ten mam ale na 220V a ten co jsem dostal na 110V jsem ja blbec venoval dal (promin Martine). Ale stejne potrebujeme dobijet, budeme tady tak 4-5 dnu (nakupy, opravy atd.) a to baterky ne  vydrzi. Tak zpatky k poslednim dnum. Predpoved byla jasna, vitr zadny nebo proti. Tak ze motorovat, stat a cekat se nam nechtelo. Tak jsme vyrazili na motor, ale zahy se ukazalo ze to nebude jen tak. Pri zvyseni otacek zacal motor zkomirat a protoze uz jsem to jednou zazil, a protoze jsem pred tydnem demontoval separator ( a tedy i hruby filtr) vedel jsem ze se ucpavaji palivove filtry. Tak jsme lod dali do driftu, foukalo opravdu slabe, tak okolo 6 kn, tak ze to nebyl zadny problem, oddeklovali motor, nacpali pod filtry uriznute PET lahve a demontovali filtry. Potom nasadit a dotahnout nove a muze se jet dal. Kdyz uz motor stoji, provadim rutynni kontrolu a vida, praskly klinovy remen pohanejici vodni pumpu a alternator, jeste ze je zdvojeny a ten jeden co tam zustal statecne zene vsechno dal. Tak se norim do utrob lodi a vyndavam tasku plnou klinovych remenu. A zase protivenstvi, ten spravny mezi nimi neni. Mam jeden o 20mm kratsi, ale kdyz ho nasadim k tomu puvodnimu, tak to teda   ani nahodou. Tak ze tam zustava ten jeden puvodni, kdyby prasknul nasadim samostatne ten kratsi a kdyby sel do kopru i ten tak nam pomahej vsichni svati. Ze zacatku kontrolujeme motor kazdych 10 minut, ale casem se interval prodluzuje a nakonec se shodneme, ze by jsme to poznali po zvuku a ze dobry a ze obcas na to mrknem. Vydrzel az do Halifaxu a z CR vezou 4 nove klinaky. Predposledni den byl asi nejhorsi, na GPS udaj rychlosti 1,1 kn ale nezdalo se mi to, tisiciny minut zemepisne sirky ubyvaly misto aby pribyvaly, prou nas hnal zpatky a celkem rychle. Tak zmena kurzu, zkousime traverzovat, ale zadny postup kupredu. Ta mizerie trvala 20 hodin, potom se zacal vitr stacet, uz to nebylo proti ale nejprve z boku a potom zezedu, rychlost se nemeni 1,1 kn, ale tisiny narustaji. Kdyz k veceru zacina pohyb lode silit vyndavame i hlavni plachtu. Zatim byla zabalena, pri pokusu o jeji vytazeni ve slabem vetru a ve vlnach se mlatililo rahno ze strany na stranu a cely stezen pokazde jenom za  dunel. O pulnoci uz uhanime slusnou rychlosti 5 kn a co je hlavni, tim spravnym smerem. Ma to sice rano zesilit na 6 Bf, coz tady znamena vitr pres 30 kn, ale radeji tohle nez dalsi den bez vetru. Rano jsme u separation zone pred vjezdem do Halifaxu. Podari se nam bez problemu prekrizit plavebni drahu a stacime se podle zelenych boji (je tady jina IALA, zelena je na leve strane) po vnejsim okraji plavedni drahy se suneme smerem do vnitrozemi. Ze zacatku jsou vlny dost vysoke a radar, ktery uz bezi 24 hodin (obcas js viditelnost cca 100m)nam ukazuje spoustu odrazu. Z navetrne strany jsou videt prichazejici vlny, ze vsech stran prichazejici deste, hladinove plavebni znaky, no a na konec taky obcas nejaka ta lod. Pomerne dlouho nas sleduji kanadsti coastguard, ale vysilacka mlci a nakonec odplouvaji. Potom nejaka vojenska sediva mrcha, je to samej kanon, ale ta pluje proti a zahy mizi v mlze. Potom jeste nekolik dalsich UFO, nedokazali jsme to identifikovat, jenom ze to snad bylo na vode. Jeden takovy odraz se blizil neobycejne rychle, a to bylo nad mraky letici (asi male) letadlo. Tacilo se prepnout na nizsi rozsah (z 24 Nm na 12 Nm) a zmizelo to z obrazovky, ale nez to jeden rozpozna, tak to vyleka. Okolo 12.00 se blizime k nasemu cili a tak v hustem desti balime plachty a chystame lod na prietani. Nevime do ceho jdeme a tak jsme dost opatrni a zkousime kontaktovat marinu pres VHF. Kanal na  ktery volame jsme vycetli z Navionicsu, ale nikdo se nam neozyval. Tak plujeme okolo a koukame kam by se to dalo uvazat a pritom si vsimneme ze na ceduli maji napis CH 68. Tak ze zmena kanalu a okamzity reakce ze strany mariny. To uz jsme ale za marinou a tak jeste kousek kde je to sirsi, otocit a zpatky, V dalce na nas mava chlap ve zlutakach, tak zajedeme k nemu podame lana a opreme se bokem o lavku jezka, Je 13.15 a my jsme po 22 dnech a 2127 Nm na konci prvni etapy cesty do Evropy. V lodi je vsude na podlaze voda, na konci foukalo od zadu. To bylo fajn ze to neslo do oci, ale kdyz zacnu vytirat podlahu, vyzdimam z hadru na pul kyble vody. Jeste ve sturmakach beru papiry od lodi a jdeme s Otou do kanclu mariny. Jmenuje se to tady Royal Nova Scotia Yacht  Squadron. Harbourmaster nam vysvetluje ze nejprve se musime uredne odbavit a dava nam telefoni cislo kam mame volat. Vedle kancelare jsou dve telefonni budky a cislo je bezplatne a tak s Oto vysvetlujeme co potrebujeme a zodpovid  ame zakladni otazky. Potom pokyn-cekejte. Prijeli do 1/2 hodiny, bylo jich plne auto, ale do lode sla jenom jedna celnice, na jmenovce Rodriguez, byla fakt prijemna, nic moc neresila a po cca 20 minutovem povidani nam vydala papir ze jsme v Kanade legalne, poprala stesti a zase vsichni odfrceli. Ten zbytek skupiny stal celou dobu venku na desti a odmital vstoupit do lode, ale do auta si sednout taky nesli. O velkolepe entre se postarala Bulli, ktera se ze same radosti ze vidi po 3 tydnech nejake jine ksichty nez mne a Otu, pocurala v salonu na podlahu. Ja hned s kyblem a do toho tam stala ta celnice, no uzasna scena. POtom bylo po vsem, ja jdu se psem na prochazku (je k neudrzeni) Ota zjistuje sprchy, pradelnu atd. Potom lehka vecere, ota se jde podivat po okoli a datluju tento report. Zitra maji priletet dalsi dva clenove do posadky, potom nakup zasob, drobne opravy, pockat na slusny vitr a valime dal. Tak zatim.
Z Halifaxu St.+ Ot


3.6. 18.00 mistniho casu, 22.00 UTC
report 3.6.

3.6. 18.00 mistniho casu, 22.00 UTC Tak uz jsme pet dni nevideli slunce. Taky se dost ochladilo, voda spadla za poslednich 12 hodin z 25°C na 15°C. Okolo mlha, more, nebe, vse je sedive. Pada na nas trudomyslnost a nemame ani mic. Zpivat ani jeden z nas neumi, tak nevime co s tim. Zatim co jsem spal Ota zkusil par komickych prevleku, ale asi to moc nezabralo. (omlouvam se tem kteri neznaji Cimrmanovske Dobiti severniho polu, ale proste mi to nedalo) Jinak celkem nic noveho, uz jedeme jako stroje, jedina diskuse je o tom co uvarit k obedu. Obcas nekdo z nas zapomene snidat nebo veceret, potom se to dohani ruzne po nocich. Ani to pivo uz v te zime neprinasi ten pozitek, jako za slunnych zapadu slunce. No proste sever. Podle GPS nam do Halifaxu schazi 150 Nm, ale o pulnoci se ma vitr stocit proti. Zatim na tom trvaji, tak uvidime. Jestli to bude jak predpovidaji, tak tam hned tak nedoplujeme. Z mlhaveho a rozvlneneho severniho Atlantiku St.+ Ot


2.6. 18.00 mistniho casu, 22.00 UTC
report2.6.

2.6. 18.00 mistniho casu, 22.00 UTC mame za sebou dalsi dva dny. Zacvina toho uz byt na nas moc, jsme dost unaveni, ve volnych chvilich spime. Vcera byla jedna zmena za druhou. dopoledne jsme lataali na zadak okolo 10 kn, potom prisla zmena smeru, tak jadna passatni gena dolu, ale porad okolo 6 kn. Potom strih, bezvetri, vitr o 180°jinak, plachta dolu, vyndavame stay sail + bezan a placame se pri vetru okolo 6-8 kn. Potom to nabralo koule okolo nas bourky a nizka oblacnost, vitr 25 kn a silil. Asi taky proud, magneticky kompas udaval 320° na GPC jsme meli 010°. DO toho se zacalo stmivat. Nejvetsi mazec byl jako vzdy pres noc, narazy do 35 kn a mazali jsme okolo 7 kn. Rano se to umirnilo, ale zustaly vlny. Smer vetru se meni v rozsahu 30°, porad je potreba sledovat odkud to fouka. Ted se blizi vecer, vitr oslabil na 13 kn, rachlost klesla na 3 kn , ale vyhled na noc nic moc tak cekame co bude. Ty zmeny smeru vetru ve vcerejsi ranni predpovedi vubec nebyly, mela foukat cely den a noc 3-4 Bf z vychodu. Obcas (teda dost casto) to nevyjde atak uz jsme radeji opatrni. Podle GPS nam zbyva do Halifaxu 230 Nm, ale predpovidaji vitr proti. Doufam ze se pletou, ale jestli ne tak tam hned tak nedoplujeme- Ahoj St.+Ot.


25.5. 20.00 UTC (16.00 mistniho casu)
report 25.5.

25.5. 20.00 UTC (16.00 mistniho casu) Noc probehla celkem v klidu, az rano se svitanim zeslabl vitr a tak opet pomahame motorem. Behem dopoledne se smer vetru nekolikrat meni a tak je co delat. Passatni geny jdou dolu a zase tam mame plne oplachteni, fouka nam bocak a tak to celkem pluje. To kompletni prestrojeni vcetne zabaleni a ulozeni menenych plachet davame za cca 20 minut, cviceni dela mistra a my cvicime kazdy den :-). Od rana je kompletne zatazeno, dnes jsma jeste nevideli slunce. Ty nejvetsi slejvaky nas zatim minuly, obcas nejaka kapka se da vydrzet. Teplota vody klesla z 30,5 na Martiniku na 27,5 tady a to take prispiva k lepsimu klima v lodi. Tak ze zatim pohoda a klid a spokojenost, vlastne takove male vanoce. Kdyby to tak chtelo vydrzet. Tahneme za sebou trvale vlasec s navnadou, ale kazdou chvili ho taham z vody a sundavam rasy a uz mne to prestava bavit a smiruji se stim ze ryba na dnesni vanoce nebude. Kdyz nas ale nepotka nic horsiho, tak to zase tolik nevadi, otevreme si vecer krabicku sardinek. Z Atlantiku ST.+ Ot.


25.5. 02.30 UTC ( 24.5. 22.30 mistniho casu)
report

25.5. 02.30 UTC ( 24.5. 22.30 mistniho casu) tak je klid, Ota spi a ja mam hlidku do 01.00 mistniho casu. Trochu v tom asi delam bordel, ale kdyz pisu zpravu do PC, tak mi tam nabiha UTC cas, ale my jedeme v case mistnim, ktery je posunuty o 4 hod dozadu. O tom case moc nepremyslime, plujeme na sever temer podle poledniku a cas se nam tak nemeni, to nastane az budeme prekracovat poledniky na ceste do Evropy. Dnesek se hodne podobal vcerejsku, slaby vitr, musime motorovat a slunce do nas pere. Pres den prepoustim naftu z praskleho kanystru, dirka je uplne nahore, tak ze temer nic neuniklo. S blizicim se vecerem zaciname s obavou pozorovat narustani kupovite oblacnosti. O nekolik mil dal na levem boku leje jako z konve, zaclony padajiciho deste jsou jasne videt. Bojime se aby se neopakovala noc na dnesek. Nakonec se nam silny dest vyhnul, padlo par kapek a trochu (o 30°) se zmenil smer vetru, ale to jsem uz nevidel, protoze jsem byl zalezly u motoru a menil jsem prasklou hadici vedeni nafty od podavaci pumpy k filtrum. Ta oprava byla celkem jednoducha, kdyz nepocitam praci u ohrateho motoru s venkovni teplotou okolo 30°C. Kolik bylo u motoru nevim, ale potil jsem se hodne. Na problem jsme prisli v dusledku nezamenitelneho pachu siriciho se lodi. Te nafty pod motor vyteklo asi 5 litru, a tak putovala do praskleho kanystru a az dorazime nekam na breh, tak ji nekde odevzdame k likvidaci. Po zapadu slunce se rozfokal i vitr. Tak dohanime co jsme pres den ztratili. Uvidime rano jak se nam to podari. Motor je zase OK, ale ted fouka okolo 15 kn a tak plujeme na passatni geny. Ahoj St.+ Ot.


31.5. 20.00 mistniho casu, 00.00 UTC
report 31.5.

31.5. 20.00 mistniho casu, 00.00 UTC Dlouho jsem nic nepsal, nebylo celkem co. Dostali jsme se do tlakove vyse a tedy do totalniho bezvetri a motor bezel 84 hodin v kuse. Hladina jako sklo, kormidloval autopilot a my jsme se snazili to nejak pretrpet. Stoupla zase teplota vody a tak bylo vedro i v lodi. Jeste ze jsme meli prebytky energie a cely den bezel ventilator. Taky jsme odsolili, naplnili jsme vsechny PET lahve co jsou na lodi a tu vodu z lahvi pouzivame na piti. Ostatni (nadobi, hygiena atd.) jede z tanku. Nepotkali jsme zadne plachty, jenom dve kontejnerove lode v dalce. Ryby na takhle pomalu vlecenou navnadu taky prdi, tak ze nic. Dnes dopoledne zacalo trochu foukat, tak nejprve jedna passatni gena, ale dost se prolamovala, tak jsme pockali az to zesililo na 6 kn, potom jsme vyndali druhou. Kdyz byl vitr na 10 kn, tak jsme vypnuli motor. Potiz je ze nas dohnali vlny od tropicke boure Bonnie aty nejdou ze stejneho smeru jako vitr ale asi 30°z boku. Tak nas to obcas dost rozhodi, jsou to vlny jak bejk, nektera jde i pres lod. Vecer by mel byt OK, smerujeme s vetrem trochu k vychodu, ale ono se to ma zitra otocit, vitr bude NE a tak se nam to bude pri stoupacce hodit. Eternity moc nestoupa, na to neni stavena, tak uvidime co bude. Jinak snad vse v poradku, jsme dobre mysli a tesime se tocene pivo.
Ahoj ST.+ Ot.


30. květen 2016 at 12:11
predpoved jak ji beru z radia

----- Original Message -----
From: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
To: OK4ETE
Subject: FZNT01.KWBC
Date: 30 May 2016 10:02:00 -0000

URL: http://weather.noaa.gov/pub/data/raw/fz/fznt01.kwbc.hsf.at1.txt
Date: 30 May 2016 10:02:03 -0000
Last-Modified: 30 May 2016 09:41:06 -0000
Expires: 30 May 2016 10:17:03 -0000

FZNT01 KWBC 300940
HSFAT1

HIGH SEAS FORECAST FOR METAREA IV
NWS OCEAN PREDICTION CENTER WASHINGTON DC
1030 UTC MON MAY 30 2016

CCODE/1:31:04:01:00/AOW/NWS/CCODE
SUPERSEDED BY NEXT ISSUANCE IN 6 HOURS

SEAS GIVEN AS SIGNIFICANT WAVE HEIGHT...WHICH IS THE AVERAGE
HEIGHT OF THE HIGHEST 1/3 OF THE WAVES. INDIVIDUAL WAVES MAY
BE MORE THAN TWICE THE SIGNIFICANT WAVE HEIGHT.
ONLY YOU KNOW THE WEATHER AT YOUR POSITION. REPORT IT TO THE
NATIONAL WEATHER SERVICE. EMAIL US AT Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.(LOWERCASE).

SECURITE

NORTH ATLANTIC NORTH OF 31N TO 67N AND WEST OF 35W

SYNOPSIS VALID 0600 UTC MAY 30
24 HOUR FORECAST VALID 0600 UTC MAY 31
48 HOUR FORECAST VALID 0600 UTC JUN 01

WARNINGS.

..STORM WARNING...
LOW 43N40W 990 MB MOVING SE 15 KT. WITHIN 300 NM W SEMICIRCLE
WINDS 40 TO 55 KT. SEAS 12 TO 25 FT. ELSEWHERE WITHIN 420 NM N
SEMICIRCLE...AND 600 NM SE AND 720 NM SW QUADRANTS WINDS 25 TO
40 KT. SEAS 8 TO 14 FT. ALSO WITHIN 780 NM S SEMICIRCLE...AND
540 NM NW AND 480 NM NE QUADRANTS WINDS TO 25 KT. SEAS TO 12 FT.
24 HOUR FORECAST LOW E OF AREA NEAR 42N33W 988 MB. OVER
FORECAST WATERS WITHIN 480 NM W SEMICIRCLE WINDS 35 TO 50 KT.
SEAS 14 TO 28 FT. ELSEWHERE WITHIN 660 NM W SEMICIRCLE WINDS 25
TO 35 KT. SEAS 10 TO 20 FT. ALSO WITHIN 780 NM W SEMICIRCLE
WINDS TO 25 KT. SEAS 8 TO 16 FT.
48 HOUR FORECAST LOW E OF AREA NEAR 43N29W 996 MB. OVER
FORECAST WATERS WITHIN 480 NM SW QUADRANT WINDS 25 TO 35 KT.
SEAS 12 TO 18 FT. ELSEWHERE WITHIN 840 NM W SEMICIRCLE WINDS TO
25 KT. SEAS 8 TO 14 FT.

..GALE WARNING...
LOW E OF AREA NEAR 51N30W 1005 MB. OVER FORECAST WATERS WITHIN
420 NM NW QUADRANT WINDS TO 25 KT. SEAS TO 8 FT.
24 HOUR FORECAST LOW E OF AREA NEAR 59N33W 1009 MB. OVER
FORECAST WATERS WITHIN 300 NM W SEMICIRCLE WINDS TO 25 KT. SEAS
TO 9 FT.
48 HOUR FORECAST LOW DISSIPATED. FROM 63N TO 67N E OF 41W WINDS
25 TO 40 KT. SEAS 8 TO 13 FT.

..GALE WARNING...
24 HOUR FORECAST NEW LOW 55N56W 1004 MB. WITHIN 420 NM E
SEMICIRCLE WINDS 20 TO 30 KT. SEAS TO 8 FT.
48 HOUR FORECAST LOW 58N53W 1004 MB. WITHIN 240 NM N AND 300 NM
S SEMICIRCLE WINDS 25 TO 40 KT. SEAS 8 TO 14 FT. ELSEWHERE
WITHIN 360 NM NW AND 420 NM SE QUADRANTS WINDS TO 25 KT. SEAS TO
11 FT.

SYNOPSIS AND FORECAST.

TROPICAL DEPRESSION BONNIE NEAR 33.0N 79.5W 1011 MB AT 0900 UTC
MAY 30 MOVING NE OR 040 DEG AT 3 KT. MAXIMUM SUSTAINED WINDS 25
KT GUSTS 35 KT. SEAS TO 8 FT.
24 HOUR FORECAST TROPICAL DEPRESSION BONNIE NEAR 33.5N 78.4W.
MAXIMUM SUSTAINED WINDS 25 KT GUSTS 35 KT. SEAS TO 8 FT.
48 HOUR FORECAST POST-TROPICAL BONNIE 34N77W 1012 MB. WINDS TO
25 KT. SEAS TO 8 FT.
72 HOUR FORECAST POST-TROPICAL BONNIE 35N75W. MAXIMUM SUSTAINED
WINDS 25 KT GUSTS 35 KT.
EXTENDED OUTLOOK...USE FOR GUIDANCE ONLY...ERRORS MAY BE LARGE.
96 HOUR FORECAST POST-TROPICAL BONNIE 37N73W. MAXIMUM SUSTAINED
WINDS 25 KT GUSTS 35 KT.
120 HOUR FORECAST POST-TROPICAL BONNIE NEAR 38N69W. MAXIMUM
SUSTAINED WINDS 25 KT GUSTS 35 KT.

24 HOUR FORECAST FROM 39N TO 50N BETWEEN 50W AND 70W WINDS 20
TO 30 KT. SEAS TO 10 FT.
48 HOUR FORECAST NEW LOW 49N53W 1004 MB. WITHIN 540 NM NE...780
NM SE AND 900 NM SW QUADRANTS WINDS 20 TO 30 KT. SEAS TO 12 FT.

DENSE FOG. VSBY OCCASIONALLY LESS THAN 1 NM FROM 40N TO 43N
BETWEEN 65W AND 69W.
24 HOUR FORECAST DENSE FOG FROM 40N TO 47N BETWEEN 54W AND 69W
AND FROM 48N TO 54N BETWEEN 51W AND 55W.
48 HOUR FORECAST DENSE FOG FROM 40N TO 43N BETWEEN 63W AND 67W
AND FROM 41N TO 54N BETWEEN 47W AND 61W.

HIGH 34N64W 1024 MB MOVING SE 10 KT.
24 HOUR FORECAST HIGH DISSIPATED.

HIGH 44N56W 1028 MB MOVING SE 15 KT.
24 HOUR FORECAST HIGH 38N51W 1025 MB.
48 HOUR FORECAST HIGH 33N50W 1024 MB.

HIGH 53N51W 1021 MB MOVING NE 15 KT.
24 HOUR FORECAST HIGH 55N44W 1022 MB.
48 HOUR FORECAST HIGH MOVED E OF AREA.

FORECASTER HOLLEY. OCEAN PREDICTION CENTER.

NATIONAL HURRICANE CENTER MIAMI FL

ATLANTIC FROM 07N TO 31N W OF 35W INCLUDING CARIBBEAN SEA AND
GULF OF MEXICO.

SYNOPSIS VALID 0600 UTC MON MAY 30.
24 HOUR FORECAST VALID 0600 UTC TUE MAY 31.
48 HOUR FORECAST VALID 0600 UTC WED JUN 01.

WARNINGS.

NONE.

SYNOPSIS AND FORECAST.

ATLC S OF 13N BETWEEN 40W AND 55W WINDS 20 KT OR LESS. SEAS TO
8 FT IN MIXED NE AND E SWELL.
24 HOUR FORECAST FROM 08N TO 14N BETWEEN 44W AND 57W WINDS 20
KT OR LESS. SEAS TO 8 FT IN MIXED NE AND E SWELL.
48 HOUR FORECAST FROM 08N TO 15N BETWEEN 49W AND 60W WINDS 20
KT OR LESS. SEAS TO 8 FT IN MIXED NE AND E SWELL.

ATLC 18 HOUR FORECAST N OF 30.5N BETWEEN 36W AND 44W WINDS 20
KT OR LESS. SEAS TO 8 FT IN NW SWELL.
24 HOUR FORECAST N OF 30N E OF 45W WINDS 20 KT OR LESS. SEAS 8
TO 10 FT IN NW SWELL.
36 HOUR FORECAST N OF A LINE FROM 29N35W TO 29N40W TO 31N45W
WINDS 20 KT OR LESS. SEAS 12 TO 15 FT IN NW TO N SWELL.
ELSEWHERE N OF A LINE FROM 28N35W TO 27N40W TO 28N47W TO 31N52W
WINDS 20 KT OR LESS. SEAS 8 TO 11 FT IN N TO NE SWELL.
48 HOUR FORECAST N OF A LINE FROM 27N35W TO 31N42W WINDS 20 KT
OR LESS. SEAS 12 TO 14 FT IN NW TO N SWELL. ELSEWHERE N OF A
LINE FROM 24N35W TO 24N42W TO 26N50W TO 31N55W WINDS 20 KT OR
LESS. SEAS 8 TO 11 FT IN N TO NE SWELL.

GULF OF MEXICO S OF 21N E OF 93W NE WINDS 20 TO 25 KT. SEAS
LESS THAN 8 FT.
03 HOUR FORECAST WINDS 20 KT OR LESS. SEAS LESS THAN 8 FT.
18 HOUR FORECAST S OF 21N E OF 92W N TO NE WINDS 20 TO 25 KT.
SEAS LESS THAN 8 FT.
24 HOUR FORECAST LITTLE CHANGE.
27 HOUR FORECAST WINDS 20 KT OR LESS. SEAS LESS THAN 8 FT.

REMAINDER OF AREA WINDS 20 KT OR LESS. SEAS LESS THAN 8 FT.

$$
FORECASTER LEWITSKY. NATIONAL HURRICANE CENTER.

=====
Thanks for using Saildocs, an Internet document retrieval
service for the bandwidth-impaired.

Saildocs is a service of Sailmail, a membership-owned email
service built by cruising sailors for cruising sailors.
Sailmail provides world-wide email via marine-band radio,
internet and satellite including support for the Iridium GO!

For more information on SailMail see the web page at www.sailmail.com
or send a query to the office at Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..">Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
More information on Saildocs is available by sending an email to
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., this will return the how-to document (about 5K).
----- End of Original Message -----


28.5. 24.00 UTC, 20.00 mistniho casu
report 28.5.

28.5. 24.00 UTC, 20.00 mistniho casu. Tak je za nami Bermuda a pred nami cca 700 mil do Halifaxu, coz je od zacatku nas cil. Tady ba jsme meli doplnit posadku pro dalsi cestu. Zatim to s Otou zvladame v pohode, mame stesti na pocasi, snad se nam to nezkazi. Noc na dnesek byla jako z romantickeho filmu, nebe zcela jasne, sposta hvezd, v dalce blikal majak z Bermudy a lod plynula tise dal a dal. Jedina chyby na tom vsem byla, ze jsem neco spatneho snedl a zablokovalo se mi traveni. PO 12 hodinach kreci, zvraceni a kroceni (uz jsem envedel jestli sedet, chodit, lezet) mne napadlo ze mame pro psa Parafinovy olej na zacpu. Tak jsem si ho odvazne aplikoval, uleva se dostavila a ted resim obraceny problem, jak to zase zastavit. Ono to vypada na trivialni problem, ale na mori to muze byt velky a nekdy i fatalni problem. No mam to za sebou, sice jsem na diete, ale pivo jsem si ted vecer dal a zatim OK. Podminky jsou stale stejne, slaby vitr, casto si vypomahame motorem. Ted nas zene proud, pridal nam 1 kn a tak je pohled na GPS udavajici zbyvajici vzdalenost preci jenom veselejsi. Nekde za nami se honi tropicke boure, ale nas uz by to dohnat nemelo (leda ze by dohnalo, jeden si nikdy nemuze byt jisty). Ahoj St. + Ot.


Utery 24.5. 11.20 UTC
report

Utery 24.5. 11.20 UTC Mame za sebou tezkou noc, i kdyz vecra odpoledne tomu jeste nic nenasvedcovalo. Predpoved byla vitr S 3 Bf a tak jsme si mysleli ze vsechno dobry. Pres den preslo par destovych prehanek, ale nic silneho, pokazde par kapek. Mraky se ale neodsouvaly dal, ale kupily se okolo nas a k veceru uz byla vsude sediva deka. Bylo jasne ze neco prijde a jenom jsme cekali co a kde. V 18.15 jsem byl na palube a ucitil jsem prvni naznaky zmeny smeru vetru. Pak to slo raz na raz. Prvni passatni genu jsme stacili sundat jeste v pohode, s tou druhou jsme se dost prali, vitr se tocil a pen se mlatil a nedal se udrzet. Tak jsme pouzili osvedceny postup, pustili plachtu i s pnem a vsechno to rozebrali az na palube. Potom balit, to uz se vitr stocil o 180° a hnal vodu pres prid. nakonec je vse privazane a muzeme zalezt za kocarek a trochu si vydechnout. Zacina prset a za chvili uz je z toho opravdova sprcha, kocarek nepomaha, voda je vsude kolem a vzduch zacina vzlastne vonet. Zavirame vsechny okna a lukny a dotahujeme zavity zavirani, dest jde vodorovne a pronika temer vsude. Viditelnost je nulova, plujeme na motor, volnobezne otacky aby se prid udrzela proti vetru, kormidluje autopilot. Zalezame do lodi a rikame si ze to nejak preckame, kdyz se rozpipa alerm autopilota, ztrata dat. Prepinam na standby a zpet na auto. Je mi divne ze se behem tak kratkeho casu lod stocila o 90°, podle GPS dokonce jeste vice, ale vsechno mi dochazi az kdyz se situace po nekolikate opakuje. Cidlo kompasu ktere ridi autopilota posila do ridici jednotky absolutne zmatena data, elektronika se zblaznila. No tak do oblecku a hupky dupky za kormidlo. Cislice s kurzem mi tanci pred ocima, kurz se co chvilku meni v rozsahu 120°. Uz se nedivim ze to autopilot nezvladal. Snazim se kormidlovat proti vetru bez ohledu na kurz a to se celkem dari. Slejvak mi sleha do oci, stezi rozeznavam rucicku windmetru 1,5m pred sebou, ta se obcas protoci o 360°kolem dokola, tak ze kormidluji spise podle pocitu nez podle pristroju, na ty se neda momentalne spolehnout. Potom prozari temnotu kolem oslnive bile svetlo. Blesk. Ze zvyku zacinam pocitat, hrom prichazi po 18 vterinach. To by slo to je daleko, ale jak temnotou proslehavaji dalsi a dalsi blesky a cas do zahrmeni se zkracuje, je jasne ze to pujde pres nas. Jeste chvilku bojuji, ale kdyz je prodleva uz jenom 5 vterin, diktuji Otovi polohu z palubni GPS, potom vypinam motor, slezam do salonu a odpojuji od vedeni vsechno co se odpojit da. Je 20.30 a ted uz zbyva jenom cekat co bude a tak si jdeme lehnout. Okolo 22.00 kontroluji situaci. Fouka od NW okolo 23 kn. Behem chvile se ale smer opet meni, stale prsi, i kdyz uz ne tak silne. Na palube je tma tmouci a tak opet vsechno zavrit a pockame do rana, manipulovat s plachtami po palube, ve tme a desti vyhodnocuji jako prilis velke riziko. Kdysi jsem cetl clanek, kdy se manzelskeho paru starych jachtaru ptali jak zvladaji bourky a oni odpovidali ze vlastne nijak, zavrou lod, jdou si lehnout a cekaji az to prejde. Tenkrat jsem se tomu, priznavam, posmival a mel jsem plnou hlavu toho jak budu bojovat s bouri. Pekny hovno, byl jsem blbej a tak si sypu popel na hlavu a hluboce se tem starym lidem omlouvam.
> Noc jsem stravil v posteli, Bulli ktera se boji bourek lezela pritisknuta tesne ke mne a spolecne jsme se prozmitali noci k 05.00 kdy zacalo svitat, mraku podstatne ubylo, bourka byla pryc. Tak rychle na palubu a kontrolovat skody. Odnesl to jeden kanystr s naftou, prorazil se o cep bocniho vantu, ale je to nahore a nafty moc neuniklo a az se more zklidni kanystr precerpame do nadrzi. Jinak vse prezilo bez ohony a tak zase plachty nahoru a dal k severu. Ted je 08.00 mistniho casu, mame v sobe kafe a banan a chystame se odpocivat, predpoved je trochu nejasna a je mozne ze se vse bude v dohledne dobe opakovat. Pres noc kdy jsme driftovali nas proud odnesl o 5 mil k severovychodu, tak ze vlaste postup a kdyz si vezmu jak to foukalo proti, tak muzeme byt spokojeni.
Z Atlantiku St.+ Ot.


pondeli 23.5.14.00 UTC
report

pondeli 23.5.14.00 UTC. Vcerejsi den probehl jako by ani nebyla nedele. Dopoledni relativne klidnou hladinu jsem vyuzil k doplneni nafty v nadrzich. Precerpavam elektronickym planzetovym cerpadylkem, ktere se da vyuzit i jako podavaci cerpadlo k motoru, kdyby to opravene mechanicke, co tam mam uz od bourlive plavby na Kanary, nahodou zase selhalo (opravil jsem to tenkrat upravenym perkem z propisovacky a slouzi stale). Naftu vezeme v kanystrech privazanych na palube, tam mame 300l + 450l ve dvou lodnich nadrzich. Na plny vykon je spotreba cca 3,6l/hod, ale zatim jsme na plny vykon plout nemuseli, tak ze jsme prelili 50l a nadrze jsou plne. Motor poustime kdyz je potreba dobit baterie a taky kdyz je slaby vitr a lod se placa a neudrzi kurz. Tlaci nas cas, tak se o pusteni motoru ani moc mepremysli a proste se pusti. Start motoru se neobejde bez spoluprace cele posadky, tedy Oty a mne. Po predchozich neblahych skusenostech s vodou v motoru, (pres vyfukove potrubi) mam na vyfuku zavirani. To je samozrejme v podpalubi a motor se startuje od kormidla. Tak ja otviram vyfuk a kdyz otevru tak zarvu a Ota nastartuje, kdyz chcipame tak je postuo opacny, Ota zatahne za chcipak a ja uzavru potrubi. Potom se vyndaji klicky ze spinaci skrinky a polozi se vedle zavirani vyfuku, to aby nekdo nezapomnel ze je vyfuk zavreny a nezacal startovat. Nastartovat se da samozrejmne i v jednom, chce to rychly presun, Na klidnejsi vode se nic nedeje a vyfuk zustava otevreny, ale tady nam jdou vlny (podle Navtexu 5-7 stop vysoke) primo od zadu a tak je nebezpeci zaplaveni realne. Jeste dopoledne se zacal stacet vitr. Nejprve jsme to korigovali zmenami kurzu, ale kdyz to zacalo byt skoro z jihu, sumdali jsme nejprve hlavni plachtu a k normalni gene na pridi pridali passatni genu. Potom sel dolu bezan a nakonec gena kterou jsme nahradili druhou passatni genou. Mame tak na pridi dve symetricke plachty se silnym tahem a schopne odolavat pomerne silnym vetrum. Jenom male podotknuti k nedavne diskusi na JI o sundavani plachet. Vsecho jsme to sundavali a nandavali bez zmeny kurzu a bez zapnuti motoru ve vetru okolo 12-15 kn a treba passatni geny s pnem by se proti vetru ani nedali vytahnout. Vecer nam zacalo prifukovat, na jedne strane zapadalo slunce, na strane druhe soucasne vychazel mesic, lod plula okolo 5,5 kn a tak jsme po veceri usedli vsichni v kokpitu a vychutnali si pivo. Mame sice jenom jedno na den, ale ta vcerejsi romantika nas tak uchvatila, ze jsme sli do rezerv a dali si ta piva dve. Noc probehla v absolutnim klidu, nevidel jsem zadnou lod, jenom se neco rozzarilo nad oceanem a potom se to rozpadlo a zmizelo v mori. Byla to uchvatna podivana, ale myslim ze hvezda to nebyla. Potom jsem chytnul ohromny chuchvalec rasy, vytahlo mi to skoro cely vlasec, tak jsem to 15 minut motal zpatky. Rano se prehnalo par kapek deste a byla duha. A to je za vcerejsek vsechno. Z Atlantiku zdravi St.+ Ot.

UTC: 22.5.2016 10:30

Tak zase jsme dal na sever. Podle predpovedi kterou stahujeme na SSB radio melo vcera  rano prestat foukat. Spletli se jen o 12 hodin a vitr skutecne zeslabl. Ono se to asi neda v te plose urcit presne a nam to zpozdeni nevadilo, aspon se dalo plout na plachty a nemusel se startovat motor. No ale pak to lehlo a tak bublame na male otacky, aby lod udrzela smer, pomaha nam proud cca 1kn a tak se nam dari drzet denni prumer okolo 100 mil. Obsahle rozebirame vetry pred Kanadou a resime kudy se dat. Jestli podle US pobrezi, nebo rovnou za nosem, nebo vice na ocean a potom zpet. Na severu je ten vitr dost nestabilni a asi to bude trochu loterie. Zatim je cas, rozhodnuti padne nekdy pred Bermudami.

Vcera pres den nas mijelo nekolik nakladnich lodi a jeden kontejnerovy obr, ktery k nam priplouval od zadu musel menit kurz, aby nas objel. Mel jsem zapnutou vysilacku, ale vsude ticho, spicka ktera mirila primo na nas se najednou ve vzdalenosti necele mile stocila, za chvilku byl na traverzu a do hodiny po nem nebylo vidu. Neco podobneho probehlo i v noci, jenom kdyz jsou videt jenom palubni svetla, ve kterych se ta pozicni ztraci, je to o dost neprijemnejsi. Ten nocni nas minul podle radaru o pul mile a to uz se mi moc nelibilo a nemit radar tak asi zdrham.

Kdyz byl slabsi vitr, bylo mensi i vlneni a tak jsme doplnili odsolovacem zasobu vody a rovnou se vsichni vykoupali ve sladke, Tim ze bezel motor mame prebytek na baterkach a tak dobijime co se da a ventilator v salonu udrzuje prijatelne klima. Jinak vzduch okolo 30°C, ale voda uz jenom 28,5°C.

Tak jeste odeslat tuhle zpravu, poslat position report, stahnout cerstve pocasi a pak zase dlouhy den pred nami.
Ota trochu trpi, nevi jak dopadl hokej, ale ja mu rikam ze se to v Kanade urcite dozvi a zmenit na tom stejne nic nemuze.

Z Atlantiku zdravi Standa.
(tak jsem jim poslal zpravu jak to s tim hokejem je, aby nebyli zbytečně ve stresu :-) M.B.)

UTC: 20. 5. 2016 22:17

Tak jsme další den na moři a konečně je trochu klidněji. Opustili jsme Karibské moře a teď se suneme na sever Atlantikem, fouká stabilní vítr, loď pluje jak má a je čas rekapitulovat posledního pul roku.

Byl jsem v Karibiku od 10.12.2015 a mám už celého Karibiku víc než dost. Je pravda, že je tady na některých místech (zdaleka ne všude) hezké potápěni, ale to je z mého pohledu asi taky všecko. Všeobecně je tu dost draho, služby nestojí za moc, všechno je potřeba zamykat a hlídat (minulý týden ve Fort de France doporučili v pravé poledne při oběde ženě mého kamaráda, aby si sundala zlaté řetízky z krku a raději je nenosila). Kdo miluje teplo a letí sem na jeden za dva týdny, tak se ohřeje (ty co to přeženou je snadno poznat podle nezaměnitelné barvy kůže) a vrátí se do zimní nebo jarní Evropy, ale když je vedro několik měsíců, tak je toho najednou moc a tak se těším na změnu. Už nepomáhalo ani koupání, voda pres 30°C moc neochladí. V noci teploty téměř neklesaly, a když přestal foukat vítr, který pres den přináší pocit nižší teploty tak jsem se jenom převaloval a potil. Ráj jsem na rozdíl od cestovních kanceláři v Karibiku nenašel. No, ale to je všecko za námi a my plujeme na sever.

Ještě nebyl čas představit posádku. Není nás tolik tak to půjde rychle, Ota Webr, moje fena bulteriéra Bulli a já. Bulli se ukázala jako zdatný člen posádky, když včera uprostřed snídaně začala najednou štěkat. Nemá rada když okolo lodi někdo pluje blízko a tak jsem vylezl od snídaně na palubu a vedle nás bíla loď s červeným pruhem na boku a nápisem US coastguard. Jako z TV seriálu. V radiu na 16 kanálu nic, jen koukají. Tak vylezl i Ota a Bulli a potom zachrchlala vysílačka a začali vyzvídat. Jméno lodě je na zádi čitelné, ale domovský přistav už tolik ne a ve vlnách na něj není skoro vidět. Tak že, odkud jsme, číslo registrace, odkud plujeme, kam plujeme, kolik nás je a jaké jsme národnosti. No a když jsme jim všechno pověděli, tak hezky podekovali, popřáli šťastnou plavbu a ten co s námi mluvil byl asi HAM a když slyšel jak mi pracuje SSB rádio, přes které jsem zrovna stahoval počasí, tak mi na závěr popral 73. Mile že?

Teď máme 20.5. 15:00 místního času, zbytek posádky spi po obědě, já občas kouknu po okolí, ale jinak se loď nese po vlnách sama. Fouká okolo 15 kn, což je po předchozích dnech příjemná změna. Vzpomínám, kdy jsem vlastně plul s touhle lodi v takovém klidu a ať počítám jak počítám je to teprve po čtvrté, co máme všechno venku. Asi jsme hodně přeplachtěni pro případ slabého větru a jak se to začne blizit 20 kn, musime refovat. Párkrát jsem byl v minulosti líny a pokaždé to vzalo špatný konec a musel jsem zašívat, nebo měnit šekly atd.

Noc na dnešek jsme ještě pluli bez hlavní plachty, jenom bezan a genoa, loď byla vyrovnaná, a pluli jsme okolo 5 kn při větru 20-25 kn. Byl úplněk, spousta hvězd a mohl jsem si připadat jako tulák po hvězdách. Potom před spaním na konci hlídky hlt karibského rumu a zalehnout. Jsme dva a tak máme ten spánek trochu rozsekaný, ale zda se ze už si to sedlo a po těch dvou hodinách není problém usnout. Jenom s tím rumem se musíme hlídat, aby nás neovládl démon alkohol. Bulli spi kde ji napadne na podlaze, zásadně na zádech s nohama nahoru, větrá si břicho. Kožich už má plny krystalu soli, jak chodí po lodi a občas ji ohodí vlna, my s Otou už začínáme trochu smrdět a tak asi nastane koupací den. No tak to je zatím vše co mě napadlo, ono až zase bude poklidno, tak si na něco vzpomenu.

Ahoj Standa

17. květen 2016 at 13:55
report

Tak jsme vcera vypluli a nezacalo to vubec dobre. Zadny vitr a drobne technicke problemy. Po 4 hodinach motorovani konecne vitr a rovnou 25 kn. Tak hlavni dolu a pokracujeme s geno a bezanem. Stridame se po 2 hod jenom vecer Po 5 hod, tim se otoci sichty. V noci se podarilo ustavit lod ze se nemusela kormidlovat, ale okolo 01. zesilil vutr opet na 25 a vice a od te doby se nedalo kormidlo pustit z ruky. Ten silny vitr na Gribech neni a nic jineho nemame, tak ze vlastne nemame nic. Zdravi St+Ot









Eternity-na-ceste-Bermudy