26.5.-30.5. 2012 Komplikace s opravami v Shoreham
Diskuzi o této džunce, o plavbě, o džunkovém oplachtění atd. vedeme na:
fóru JACHTING.INFO - stačí kliknout na tento odkaz
Když jsme připluli do Shoreham a vyvázali se v Lady Bee marina, začalo teprve to skutečně těžké období!
Sehnat v sobotu 26.května pracujícího člověka se záhy začalo jevit jako dost velký problém. Přitom nám bylo jasné, že čas je proti nám. Do plánovaného místa střídání posádky (Falmouth) nám zbývá přes 200 Nm. Střídání je dohodnuté na příští sobotu, a ztratit tady sobotu s nedělí se jeví jako velký luxus. Pokračovat na motor proti větru, který se během dne rozfoukal, se nám také nechce. Stačil ten kus, co jsme pluli ráno. Nakonec se rozdělíme: Mirek, jako jazykově nejzdatnější, vede vyjednávání a zjišťuje, co a jak. Martin a já sneseme plachtu. Je to neskutečné množství provázků a uzlíků. Vše se musí rozvázat a představa, jak to dáváme všechno zase dohromady, mi taky na klidu nepřidá. Nakonec jsou všechny batens venku a začínáme zkoumat, co se s nimi vlastně stalo. Každá je slepena ze tří kusů podélně spojených. V místě kde se opírá batens o stěžeň, je ještě navíc přilepené zesílení. Jako materiál je použita borovice. Každé místo, na kterém došlo k lomu, je oslabeno vadou dřeva (sukem), takže vlastně celá síla je nesena pouze 2/3 profilu. To samé platí u předního ráhna (boom). U ráhna (boom) hlavní plachty je to trochu složitější. To se jakoby úplně roztříštilo. Připisujeme to tomu, že na něj byly přivázány prasklé batens a tak se síla soustředila do jednoho místa, zatímco normálně pracuje ráhno pružně v celé délce.
Příště asi bude potřeba zlomenou baten rovnou vyndat a k ráhnu vázat už jenom plachtu. Proč říkám příště? Podrobili jsme podrobnému studiu knihu Practical Junk Rig, a v kapitole rozebírající výrobu batens jsme se v závěru dočetli, že je nanejvýš vhodné vozit batens náhradní, protože prostě občas praskají. Dále se v knize uvádí, že vhodným materiálem je smrk vysoké kvality, možno též použít Douglasku nebo jasan. Dřevo má být vyschlé a doporučuje se ho nalakovat, jinak rychle podléhá působení povětří. No, pěkná teorie, ale jak to bude s realizací, zatím pořád nevíme.
Mirek se vrací za 4,5 hodiny a světe div se, vede s sebou truhláře. Ten nám po prohlídce zlomených baten sdělí to, co jsme vyčetli z knihy. Použití špatného materiálu. No dobrá, to víme, ale co dál? Bere si rozměry s tím, že v pondělí zajde ke svému dodavateli dřeva a když bude vhodné dřevo, zavolá nám, kolik by to stálo. Na dotaz, jak dlouho to bude trvat vyrobit, odpovídá, že 4-5 dní. To znamená čtvrtek nebo pátek. No nazdar!
Ještě je tady jeden truhlář, na kterého máme telefon, a tak po odchodu jednoho kontaktujeme druhého. Ten nám říká, že dělá na opravě dřevěné lodi nedaleko od nás a že se odpoledne staví. Takže čekáme a v mezidobí zjišťujeme, jestli bychom něco nemohli udělat sami. Asi 2 km od nás je otevřený obchodní dům pro kutily. Něco jako u nás OBI, Bauhaus a nevím, který ještě. Takže jdeme zjistit, co nám mohou nabídnout. Záhy zjišťujeme, že toho moc není. Vlastně vůbec nic. Nemají ani žárovky do navigačních světel. Ty dost potřebujeme sehnat. Už jsme měnili dvě a máme už jen jednu náhradní. Přímo v marině je ale jachtařský obchod. Z průčelí se jeví jako malý krámek. Až uvnitř zjišťujeme, že se táhne daleko dozadu a má ještě jedno patro. Sestavujeme seznam, co všechno potřebujeme. Je toho dost. Na prvním místě jsou nové akumulátory. Ty původní jsou dost staré (nedaří se nám zjistit datum výroby) a sice se rychle nabijí pomocí solárních panelů, ale při noční plavbě musíme před svítáním startovat motor, abychom udrželi v chodu navigační přístroje a poziční světla. A to máme štěstí, že je přes den slunečno a solární panely dobíjejí téměř do západu slunce. Dále potřebujeme lodní kýbl. Na lodi je sice plastový kyblík, ale ten když přivážu na provaz a pokusím se s ním nabrat vodu za plavby, uletí ucho. Takže nějaký festovní, s kovovým uchem a zatíženým dnem, aby neplaval. Je potřeba také vyměnit olej v motoru. Takže nový olej. Náhradní filtr si vezeme s sebou. Když už jsme v těch nákupech, objednávám ještě náhradní klínový řemen a již zmiňované náhradní žárovky.
Ozývá se telefon. Dorazil další truhlář. Omlouvá se, že je v montérkách, jede z práce. To vypadá slibně. Koukne na zbytky, řekne to samé, co ten předchozí a kniha, konstatuje, že do pondělí nám nic nového neřekne. Vše záleží na tom, jestli a jaké sežene dřevo. Dobu práce odhaduje shodně s předchozím truhlářem na 4-5 dní. Tak nám končí sobota v neveselých úvahách, co bude dál. Jdeme brzy spát, byl to dlouhý den.
V neděli 27.května ráno se probouzíme do jasného dne. Slunce svítí na plné pecky, taháme kraťasy a trika s krátkým rukávem. U snídaně debatujeme, co budeme dělat dál. Zvažujeme plout dál na motor a v některém z přístavů okolo Solentu zahájit další kolo hledání truhláře, ale nakonec sázíme na jistotu a rozhodujeme se počkat do pondělí, jak se to vyvine. Připravujeme se na výměnu akumulátorů. Měly by dnes dorazit. V poledne jsou skutečně na místě, takže můžeme začít něco dělat a nemusíme jenom čekat. V poledním horku by přišlo vhod studené pivo. Pivo máme, ale zatím jsme ho měli jenom volně v lodi. Byla pořád taková zima, že jsme lednici nepouštěli. Teď nastala ta pravá chvíle. Zapínám vypínač na pojistkové skříňce a kontroluji, jestli kompresor od lednice běží. Ano běží, a tak je čas nandat potraviny, podléhající teplu, do lednice. No, ještě chvíli počkáme, až se trochu nachladí. Za hodinu je jasné, že máme další problém. Lednice vrčí, ale nechladí. Tak se nám podaří za celý den jenom vyměnit akumulátory. Že by to byl významný krok kupředu, to bych neřekl, ale nedá se nic dělat. Jsem z toho všeho dost otrávený. Doma bych to měl všechno za 3 dny hotové a tady už stojíme druhý den a nic se neděje. Zítra je pondělí a to by nás mělo posunout dopředu. Bez lednice dokážeme plout, ale bez plachet to nepůjde...
Comments powered by CComment