„Odpočinkové“ dny v Portosín a dalších španělských přístavech - 14.-17.června 2012
Když jsem se vyvazovali v Portosín, bylo krásné, teplé, slunečné počasí se slaboučkým větrem. Předpověď hovořila o zesílení větru, ale nad pevninou to nemělo být nic dramatického. Nemělo být, ale realita se ukázala býti trochu jinou. Už po půlnoci se ozývají nárazy a pleskání vlnek o zadní zrcadlo a hlasitost se zvyšuje. Dopoledne to fučí v nárazech okolo 20 uzlů a přidává se déšť. Večer vše zeslábne a když jdeme ve 20.00 do městečka na pivo je sice pod mrakem, ale vítr skoro ustal. Zapadneme do pivnice cca 500m od maríny. Dvě velké televizní obrazovky a nepřeberné množství druhů piva. Točené měli tedy jenom 3 druhy, ale lahvových asi 50, včetně Plzně. Pan hospodský svou profesi evidentně miloval a po dotazu, odkud že to jsme, a naší odpovědi República Checa, okamžitě vychrlil „Staropramen, Budvar, Pilsner“. Paráda. Tak jsme si dali po půllitru pivka (španělsky-serveza). Potom už se přiblížil začátek fotbalového utkání. Hrálo Irsko proti Španělsku. Španělé šli brzy do vedení a tak v podniku vládla uvolněná a přátelská atmosféra, která se stále zlepšovala s každým novým vypitým pivem. Ke každému pivu se servírovalo něco malého k snědku. Nejprve něco na způsob bramborového salátu, ale byla v tom ryba. Diskuze o tom, co to vlastně bylo, vedeme ještě teď, ale snědli jsme to s chutí. Jako další byla miska velkých zelených oliv a vaječný řez. Pokračování byl krajíc bílého chleba s plátky kořeněného salámu no a na závěr chleba se sušenou šunkou. A tak už víte, kolik jsme těch piv měli. No a odbila půlnoc, a tak do postele.
Pátek 15.června - Ráno mne budí nárazy větru a vln. Říkám si že to není nic nového, ale nějaká změna tady přeci jenom je. Ten vítr má stabilně kolem 20 uzlů a nárazy jdou ke 30. I v relativně malém přístavním bazénu se dělají celkem nepříjemné vlny a v lodi máme u snídaně pocit, že plujeme a ne, že jsme uvázáni v přístavu. Dopoledne dáváme dohromady prádlo do pračky a jdeme prát. Cenově je to stejné jako ve Francii, tedy pračka 5€ a sušička 2€.
Chceme jít do města na nákup. Dochází zelenina a čerstvé pečivo by také přišlo k chuti, ale je tak hnusně a nevlídno, že sedíme v lodi (někteří leží) a trávíme čas plkáním o všem možném a také psaním tohoto příspěvku. V průběhu odpoledne se Honza s Otou vypravili na záchod (museli se dost dlouho přemlouvat, ale potom už nemohli čekat a vyrazili). Řekl jsem si, že využiji prázdného salonu a začnu vařit opožděný oběd. Tak jsem ho uvařil, s Jirkou jsme snědli svůj díl a chlapci stále nikde. Nakonec dorazili, jen co po třech pivkách v místním baru popili. Ani nejedli (ty tři kusy tam sekli na lačno) a šli si rovnou lehnout. Nakonec se probrali v 19.00, pojedli opožděný oběd a ve 20.30 už jsme opět na cestě do oblíbené pivnice. Shlédli jsme fotbálek a vyrazili k lodi. Toulavou měl pouze jeden člen posádky, dorazil o dvě piva za námi.
Sobota 16.června 2012 - Ráno vstáváme v 09.00 a po desáté vyplouváme. Předpověď hovoří o slabém větru. Jak jinak: proti směru naší plavby. Tak se celý den mlátíme ve vlnách na motor a v 19.00 přistáváme u tankovačky v Bayona. Doplňujeme nádrže do plna, přeplouváme na vykázané místo. Stojíme podél dlouhého mola v Bayona marina, naproti je ještě jeden přístav Monte Real Club de Yates. Bayona je poslední španělský přístav, dále na jih už je Portugalsko. Zázemí není nic moc, tři sprchy, tři kabinky s WC, to vše umístěné v buňce na břehu nad molem. Molo je za plotem, průchod nám zajišťují magnetické karty, které jsme dostali při přihlášení. Také jsme si museli proti záloze vypůjčit redukci na připojení elektriky. Kdybych měl mít všechny koncovky, se kterými jsem se zatím během cesty setkal, tak mám o zavazadlo navíc. No ale nebudu si pořád stěžovat. Jsme vyvázaní, je teplo, tak rychle uvařit večeři a jdeme někam na fotbal. Dnes hraje Česko s Polskem a to nechceme minout, i když mám dojem, že ostatní zápasy jsme sledovali spíš, aby se něco dělo. (Dost dlouho pokaždé trvalo, než jsme se rozhodli, komu věnujeme své sympatie).
Jinak Bayona má překrásnou ulici plnou malých restaurací, barů, bister, pivnic a nevím, jak to všechno pojmenovat a protože je sobota večer, tak si všichni vyrazili. Prostě to tady žije. Většina podniků se plní po 22.00 hodině. Přicházejí kompletní rodiny s dětmi, stoly jsou plné jídla, začíná se večeřet. Jiný kraj, jiný mrav. Když oni jsou v polovině jídla my už jdeme pomalu domů. Vyhráli jsme, ale to tady nikoho nezajímá a ihned po přenosu, který jsme sledovali jenom my, to přepínají na nějaký pořad o zvířátkách. Podle předpovědi tady strávíme ještě neděli, v pondělí se má vítr konečně otočit a nás bude čekat závěr etapy. Je jasné že to nebude plánované Alicante, jako náhradní cíl máme Malagu.
V neděli 17.června ráno jde část posádky na nákup (nemáme žádnou zeleninu a ovoce, také chybí čerstvé pečivo). Já se pouštím do kontroly motoru. Měl jsem problém s neutaženým šroubem na zavzdušňovacím koleni, tekla tam chladící mořská voda a při minulé kontrole byla na motoru krusta ze soli. To by asi samo o sobě nevadilo, ale problém byl, že se ta sůl dostala i do blízkosti alternátoru a to by nemuselo dobře dopadnout. Tak jsem čistil, škrabal, omýval a nakonec i dotáhl vše potřebné. Teď jenom potřebuji ověřit, že jsem udělal vše dobře. Jo, je to OK, tak ještě kontrola oleje, taky dobrý a mohu zase vše zadolovat. Počítám si také spotřebu a vychází mi kolem 1,1 litru na moto-hodinu. To se bude hodit až se budeme přesouvat na motor a nebude možnost doplňovat diesel. To ale na Atlantiku nehrozí, a ve středomoří se uvidí, co bude. Podle všech předpovědí se má v noci vítr otáčet a tak zatím platí, že vyrazíme v pondělí 18.června brzy ráno. Ahoj Standa
Comments powered by CComment