Belgie - Polsko

(co se všechno může přihodit během jednoho týdne)
10. září 2009 jsem se stal majitelem lodi ROAN. Je to ocelová loďka délky 13,70 a šířky 4,5 metru, (Spray 40) dlouhý kýl, tak že ponor 1,4 a 22 brutto tun. Majitel před 2 lety onemocněl a loď stála celou dobu na kozách. Po prohlídce lodi v dubnu a složení zálohové platby následovalo na začátku září její přemístění na vodu, kde jsem loď od majitele prostřednictvím agentury přebíral. Potom prohlídka motoru a kormidelního zařízení nezávislým technikem v přístavu Niuewport v Belgii a podepsání převodních dokladů a registrace lodi v Belgii. Když jsem se svou ženou Evou dokončili papírování spojené s prodejem následovalo uklízení a vyklízení. Práce to byla neskutečná a zabrala nám 3 dny. Potom odjela Eva domu a začala přijíždět posádka se kterou jsem chtěl odplout do Polska a následně do ČR, kde budu loď vylepšovat a připravovat na delší plavbu.

17. září jsme v kompletní sestavě. Je nás celkem 7, takže šťastné číslo, ale počasí nám nepřeje a tak vylepšujeme co se dá a seznamujeme se s lodí. V lodi je celkem 12 plachet a jejich prohlídka a debaty o jejich pravděpodobném umístění nám zaberou 2 dny. Potom nákup zásob na cestu, uložení zásob v lodi a připevnění všeho co by mohlo uplavat nebo zmizet.
Kontrola a následná oprava plachet.

21.9. Předpověď konečně hovoří o změně směru větrů, má foukat W a SW vítr, tak s odlivem vyplouváme a míříme k severu. Předpovídaný vítr má ale zpoždění, tak že valíme na motor s proudem kolem 6 uzlů. Během dne opouštíme Belgické vody a dáváme Holandskou vlajku pod saling.

22.9. od půlnoci jsem vzhůru, blížíme se k plavebně složitému místu naší plavby, musíme překřížit nejfrekventovanější plavební dráhu na světě, kterou připlouvají lodě do Rotterdamu.
Naše navigační vybavení představuje několik GPS, (mapových i nemapových) 3 notebooky s navigačním softwarem, almanach REEDS 2009, papírové mapy - Holandské, Admiralita, Německé a pilot pro Severní moře. Jsme si tak celkem jisti že nás nemůže nic překvapit a tak když v 02:00 vykreslím polohu do mapy a zapíšu ji do plavebního deníku, chci jít k vysílačce a začít se podle pokynů z almanachu hlásit na kanále 3 (control trafic centrum), že jsme dosáhli začátku plavební dráhy určené pro plavbu malých plavidel a křížení hlavní plavební trasy. Z paluby se ale náhle ozývá volání ať jdu nahoru že je tam něco špatně. Stačím dojít do poloviny schodů na palubu, když následuje náraz. Jsem na palubě a snažím se spolu s ostatními zjistit co se stalo. Před námi je na vzdálenost cca 50m ve světle baterek vidět ohromnou písečnou dunu. Noc je celkem tmavá a vlny které na pláži vytvářely viditelný pás zpozorovali v kokpitu až na poslední chvíli a úhybný manévr už k odvrácení nasednutí nestačil. Zkouším couvat, ale náraz byl příliš silný a loď se ani nehne. Je odliv tak házíme kotvu, ale začíná foukat předpovídaný vítr a zvedají se vlny, které nás neustále tlačí dál a dál. Pokouším se loď naklonit pomocí vytažení části plachty a tím snížit ponor, loď se stáčí bokem k vlnám a mírně začíná couvat, ale další velká vlna nás opět vrhá dál na pláž. Po 1 hodině je jasné že to sami nezvládneme a tak voláme na 16 kanále coastguardy. Komunikace probíhá bez problémů, udáváme polohu a za cca 30 minut se na břehu objevuje několik aut, 2 bagry a na vodě silná motorová pracovní loď. Auta a bagry osvětlují scénu a loď se snaží k nám připlout co nejblíže a hodit nám lano. Nechtějí ale moc blízko, asi jsou omezeni ponorem a tak 3 pokusy o dopravení lana na naši palubu končí nezdarem. Potom připlouvá další záchranářská loď, na palubě jsou chlapíci s suchých oblecích a na druhý pokus zachytáváme vlečné lano a připevňujeme ho na zádi. Potom se musí sami záchranáři dost snažit, vítr a vlny je natlačili hodně ke břehu, ale nakonec jsou na hluboké vodě a zabírají na plný plyn. Než se stačíme orientovat, mizí nám pobřeží ve tmě a světla na pláži se rychle vzdalují. Asi jsme překonali rychlostní rekord této lodi, podle záznamů jsme couvali rychlostí 22 uzlů. Následují dotazy na stav lodi - motor, kormidlo - vše je plně funkční, žádná voda v lodi. Jsme vyzváni aby jsme záchranářskou loď následovali a tak plujeme do přístavu Hoek van Holland.

Výřez mapy, kde čeká zrada

Před přístavem nám na palubu předávají lodivoda a v 06:00 jsme vyvázáni v přístavu mezi policii a záchranáři. Přichází policisté a chtějí předložit pasy posádky, lodní deník a mapy, které jsme použily k navigaci. Balím všechno do tašky k počítači a jdu s Martinem na policejní loď sepsat protokol. Chystám se na nemalé výdaje, vyplulo nám na pomoc poměrně dost lidí a asi to bude dost stát. Pořád také plně nechápeme co se vlastně stalo. U policistů vyndáváme deník, ukazujeme mapy s vyznačením naší dosavadní trasy a ukazujeme naši trasu na notebooku. Tady se také dozvídáme v čem je problém. Přístav je potřeba rozšířit a tak začali nasypávat nové hráze. Ta do které jsme narazili je tady 6 týdnů. Trasa pro obeplutí je značena kardinálním značením (západní znaky), ale ty jsou umístěny více jak 2,5 Nm od sebe. V oblasti je také celá řada vraků, které jsou rovněž označeny kardinálními znaky, takže pěkný zmatek. Normálně tady nikdo v noci nejezdí (jak to mám vědět?) a přes den je to jasné. Uznávají, že to asi s tím značením není ideální, doporučují neplout v takto obtížných místech v noci, a konstatují že dál na sever už se nikde Holandsko nerozšiřuje, záchranná akce normálně stojí 10.000 Euro, ale vzhledem k okolnostem jsme propuštěni po podepsání protokolu bez požadavku tuto částku platit. Všichni se po celou dobu chovali velmi korektně a jen pro zajímavost - nemusel jsem předkládat žádný průkaz opravňující k vedení plavidla. Zajímalo je pouze kdo je kapitán a vlastník (potřebovali to do protokolu).
V 07:00 jsme opět na naši lodi, můžeme tady zůstat a odpočinou si, ale je právě odliv a tak spíme do 09:00 a s končícím odlivem v 11:00 vyplouváme opět na volné moře. Vítr se pěkně rozfoukal a tak vytahujeme genu a rychlostí mezi 6 - 7 uzly plujeme mezi Holandským pobřežím a značenou dráhou pro velké lodě směrem na sever. Optimální podmínky trvají a tak se dostáváme 24.9. ve 0400 hod před křížení plavební dráhy u Brém (řeky Jade a Wesera). Začíná právě odliv a nechci riskovat pomalou plavbu proti proudu v pásmu rozdělené plavby a tak házíme kotvu, vypouštíme cca 80 m řetězu na hloubce kolem 18m. Vítr a proud jdou proti sobě a tak nikdo moc nespí, loď se hází na všechny strany a nedaleký lodní provoz to také moc nevylepšuje. Ráno v 09:00 natočíme motor, vytáhneme kotvu, potom plachty a navázání spojení s Control Jade, bez problémů křížíme a za chvíli už vidíme začátek plavební dráhy pod Hamburkem. Držíme se značené dráhy a s přílivem plujeme do odpoledne, kdy začíná vítr ztrácet na síle, tak startujeme motor, míjíme Cuxhaven a kontaktujeme obsluhu komory v Brunsbütlu (začátek Kielského kanálu) a v 1800 na vrcholu přílivu jsme proplaveni.
Přílivový proud je opravdu silný, hravě otočí tok Labe proti proudu.

Okolo boje je pěkně vidět jakou má proud rychlost.
(a pak že voda do kopce neteče )

Hned za komorami je malá marina kde se vyvazujeme na noc, platíme 9 Euro, a jdeme se koupat, potom vařit pořádné jídlo, popíjíme pivko a ve 23:00 už všichni spíme.
25.9. vstáváme v 06:45 a v 07:00 vyplouváme směr Kiel. Konec kanálu dosahujeme v 1615, platíme za použití kanálu 35 eur a vyplouváme do Kielské zátoky.
Kielským kanálem proplouvají opravdu velké lodě, je potřeba dávat pozor a důsledné uhýbat. Ty "obří" opravdu nemají moc místa na manévrování.
Cestou míjíme mnoho přívozů včetně tohoto netradičního, který se pohybuje zavěšen na lanech pod mostem.

Po výjezdu z kanálu jsme potkali mnoho krásných oldtimerů.
Tady v přístavu vystupuje Alena s Kubou, musí být v úterý v práci a jedou stopem. Pokračujeme v pěti, vítr stávkuje, tak bručíme na motor s autopilotem, ve 22:20 proplouváme pod mostem u ostrova Fehmarn a pokračujeme na východ.
Západ slunce na Baltem a pohled do takeláže pod plnými plachtami.

Míjíme Rujánu
26.9. v 06:00 dáváme na stěžně všechno co máme, rozfoukalo se, ale žádná síla tak plujeme kolem 5 uzlů, míjíme majáky na Rujáně, za Arkonou otáčíme na jihovýchod a ve 22:30 se vyvazujeme u pumpy ve Svinoústí.

27.9.v 08:00 přichází pumpař - nafta není a do jara nebude, tak odplouváme směrem na Štětín, cestou bereme naftu v Trziběži, a ve 14:00 se vyvazujeme v marině Goclav vedle HEBE III.
Všichni začínají balit aby mohli v pondělí ráno odcestovat domu, zůstávám tady s Martinem, budeme připravovat loď na transport do Čech, ale popluji až někdy později, zatím není v Labi voda a tak tady bude loď čekat. Upluli jsme 626 Nm a za ten týden si užili od všeho co pobyt na lodi a plavba může nabídnout.
Roan se sundanou takeláží, připravená k plavbě do Čech.

Pro zajímavost přikládám fotografie rozdílu přílivu a odlivu ze stejného místa v marině.

Bylo zrovna okolo rovnodennosti a Nov, takže největší rozdíly mezi vysokou a nízkou vodou - 4.5m.

Napsal: Standa Bílek