Když jsme se blížili na cestě z Turku ke Stockholmu, tak jsme se ocitli pod tlakovou výší pokrývající celou Skandinávii. Barometr byl celý týden na 1025 hPa, tak že vedro a bezvětří.
Když jsme domotorovali do Stockholmu, tak posádka Dvořáků v neděli odletěla do Čech a já měl proti původnímu plánu neděli a pondělí volno. Přihlásil se jeden člověk na přeplavbu do Polska, ale přílet až v pondělí večer tak navštěvuji bazar zaměřený na věci z lodí. Mají toho neskutečně, od kotevních vrátků přes elektroniku až po mapy. Nebylo nic na co jsem si vzpomněl z lodního vybavení, abych to tady nenašel. Jenom kdyby byl kurz švédská koruna/česká koruna 1:1. No snad časem, pořád se to zlepšuje.
10.8. pondělí v podvečer se setkávám s novým členem posádky Petrem Markem. Večer proběhne seznámení s lodí, ráno jdeme dokoupit nějaké jídlo a v 10.00 vyplouváme, jak jinak než proti větru. Protože vítr sílí a předpověď neslibuje zlepšení, tak mne to brzo přestává bavit a kotvíme v zátoce Napoleonviken.
11.8 ráno koukám na barometr - je tam 1004 hPa, tady mezi ostrovy mi Navtex ukazuje dost nečitelného textu, ale je pořád kde se schovat tak vyplouváme. Střídavě na plachty a na motor se suneme Mysingenem a navečer se vyvazujeme v přístavu Ankaruden na opstrově Torö.
13.8. vstáváme v 06.00 a hned vyplouváme, moře je hladké jako zrcadlo a po větru ani stopa. Tak nastavujeme autopilota a omezujeme svou činnost na pozorování okolí. Pozorovat moře ale brzy unaví a interval kdy prohlédneme okolí se stále prodlužuje. Plujeme mimo značenou plavební dráhu velkých lodí, tak že po hodince kontrola dalekohledem na přítomnost malých lodí stačí (za celý den jsme viděli asi 5 lodí které se sunuly proti) a mohu si číst.
Zajímavé to začíná být až když se blížíme k pobřeží u Arkosundu. Žene se na nás bouřka, vidíme ji už z daleka, tak se mám čas se obléknout a už je to tady. Leje jako z konve, nárazový vítr, snížená viditelnost, Petr kouká uvnitř lodě do mapy a hlásí co bych měl vidět za bóje a tak to ve zdraví přečkáme a před večerem se vážeme bokem ke skále na kotvišti Örholmarna, ostrov Langa Misjö.
14.8. celé se to opakuje, vítr proměnlivý co do síly a směru, občas slejvák, občas na plachty ale víc na motor. Stojíme v minimarině na ostrově Idö.
15.8. vyplouváme brzy ráno, konečně vítr, ale je to SW, tedy přímo proti, tak že zase motor do přístavu Paskallavik. Je tady wifina, tak že koukáme na aktuální předpověď. PC i Navtex
předpovídají SW přes 15m/s, tak tu zůstáváme i další noc a já začínám počítat kolik dní nám zbývá a jestli to stihneme.
17.8. raní předpověď slibuje západní vítr tak v 08.00 vyplouváme a stoupáme proti větru. Ze začátku to na plachty hezky pluje, ale čím jsme hlouběji v Kalmarském průlivu tím je to víc proti. Když se blížíme ke Kalmarskému mostu který spojuje pevninu s ostrovem Öland, tak potkáváme ponorku. Pluje jako hladinové plavidlo a je to celkem impozantní pohled.
Večer jsme v marině v Kalmaru. Marina je hodně plná, hlavně Němci a Dáni. Všichni čekají až přestane SW vítr a tak se k nim přidáváme a čekáme taky. Další den hlásí Navtex i internet SW vítr 15m/s tak že další noc v přístavu. Ještě že je tady sauna a prodejna alkoholických nápojů, mohu doplnit zásoby a večer strávit v teple.
19.8. 05.30 vstávám probuzen motory odplouvajících lodí. Asi 1/3 mariny už vyplula, tak startujeme a vyplouváme do plavební dráhy. Tady plachty nahoru a konečně na slušný vítr postupujeme směrem na jih. Během dopoledne vítr lehl a barometr vystoupal na 1021 hPa, tak že zase motor. Odpoledne potkáváme opět ponorku, tentokrát nás předjíždí. Ještě jsme netankovali, tak cestou odbočujeme do přístavu Sandhamn a tankujeme 47 litrů nafty.
V 18.00 míjíme maják Utklipan, začal foukat SE vítr, tak plachty nahoru a uháníme k Bornholmu. Hustá doprava a mnoho navigačních světel, ale držíme se stranou od hlavního tahu a bez problémů doplouváme k Bornholmu. Nejraději bych pokračoval do Polska, ale dopoledne vítr opět začal stávkovat, tak končíme v přístavu Hasle na Bornholmu.
21.8. předpověď slibuje západ, ale zatím fouká jih. Tak v 10.00 vyplouváme na jižní vítr směrem na západ a čekáme na slibovanou změnu. Ta se dostavuje odpoledne v podobě sílícího západního až severozápadního větru. Konečně. Nastavuji větrného autopilota a loď míří k jihu stabilní rychlostí kolem 4,5 uzle. Během noci podle síly větru několikrát přestavuji plachty a po rozednění vidíme značený přístupový kanál pro velké lodě pře Sninoustím.
Pluji podle značené dráhy, protože mne nebaví dávat pozor na rybářské sítě, kterých je dál od značené cesty spousta. V 09.45 jsme před marinou Basin Polnocny, sundáváme plachty a na motor pokračujeme do Štetína. V 16.15 jsme vyvázáni v marině Goslaw, odstrojujeme loď, balíme plachty a sundáváme stěžeň. Ve 20.30 končím s prací a jdu na pivo, Petr se balí na cestu domu. Trip 465 Nm
23.8. ráno Petr odjíždí tramvají na nádraží a já pokračuji v přípravách na cestu lodě do Čech. Stojí tady vyvázaná Hebe 3 a dopoledne připlouvá další Česká loď Bagatela.
Tak jsme večer poseděli, pojedli a popili.
24.8. ráno vyrážím na západní Odru s cílem doplout do mariny ve Schvedtu. Tam jsem v 16.00. ještě uklízím všechno z paluby a dávám člun do salonu.
25.8. přeplouvám do průmyslového přístavu Schvedt, v kanceláři platím 65 Euro za jeřábování, nakládám loď na podvozek od Port Baytu a vyrážím do Čech.
26.8. Eternity stojí na dvoře. Byla to moje (asi) poslední plavba s touto lodí. Teď je na prodej, inzerát ale vyvěsím až se vrátím z plavby po Severním moři, tedy někdy v polovině října.
Standa Bílek