Ondřej Gattermayer pluje na S/Y Mila II, typu Italia Yachts 10,98, .
Na podzim loňského roku se vydal z Evropy do Karibiku a nyní se vrací zpět do Evropy.

Od Ondřeje přišla následující zajímavá zpráva:
(na konci je krátka zprava z předchozí etapy)

Ahoj namornici,
posilam strucny popis cesty na Azory.
Z Bermud prvni den na motor na sever pro vitr s nove napul fungujicim autopilotem (umi jet jen na vitr z leve strany, vadne servo, vymena az v Evrope), slunecny, krasny den. Pote ve slabem a pak silicim zadnim vetru jsme pokracovali s nasazenymi obema rozeprenymi genami + hlavaskou, pozdeji pri vetsim vetru jsme ji stahli. O povetrnostni situaci daval precizni informace Predict wind ofshore. Bylo jasne, ze bud muzeme jet jizni cestou s tydenni prognozou v podstate bez vetru nebo severni, kde budeme projizdet rozsahlou tlakovou nizi. Protoze Predict wind podrobne, a pri puldenni aktualizaci velmi presne, a ukazuje vetrne proudeni, bylo videt, ze tlakovou nizi se bude dat "proklickovat" tak, abychom se vyhnuli nejvetsimu naporu. Vitr se mel ruzne pretacet a menit. Bohuzel tesne pred prichodem nize predict wind vypnul data a napsal mi UPGRADE YOUR SUBSCRIPTION. Uz den predem jsem pozadal prodejce Iridia, aby se mi pokusil proverit, zda mam program zaplaceny na dalsi obdobi. Odpovedel, ze to mam na tri mesice. Kdyby rekl, ze nevi, udelal by lip. Po vypnuti jsem zacal vysilat prosby o pomoc, proze pres satelit platbu nevyresim. Pepoun mi program z Prahy znovu zaplatil, ale nenaskocilo to. Byli jsme bez predpovedi, pouze s mailovou globalni denni informaci od ARC. Nezbyvalo tady nez jet kurs na Azory a nizi projet, jak to pujde. Zacalo to trochu blbe, protoze kdyz se nahle pretocil vitr, sundavali jsme rychle druhou genu, ktere jsme pritom vytrhli celni lem. Nemeli jsme s tim tak spechat, radeji zastavit lod atd. Na poskozeni plachty se podepsal taky sailmaker z Martiniku, ktery lem opravoval, dal ho cely novy, ale na lem geny 4 z pevneho Dacronu pouzil slabsi material, nevim proc. Dal jsme jeli se zrefovanymi plachtami do postupne siliciho vetru a zvetsujicich se vln. V nedeli v noci uz foukal zadobok 7 Bf, vlny kolem 6 metru. Nasadili jsme bourkovou kosatku, hlavaska byla na retim refu, povolena, co to slo. V pondeli v pul seste rano, kdyz kormidloval Vlada, prisla "tisici vlna", hodne vetsi nez ostatni. Vlada stocil lod zadi k vlne, ta se ale bohuzel zrovna nad lodi zlomila a prepadla do kokpitu. Vladu to zaplavilo do vyse ramen, mrsklo to s nim o kormidlo a dovnitr do lodi se navalilo odhadem pul tuny vody. Vlna zalila navigacni stolek, celou kabinu, zacakany byl i strop. Vylevali jsme jak o zivot, obe pumpy + kybl byly v permanenci asi dve hodiny, mozna dyl. Samozrejme vsechno zmacene, napriklad vsechny dokumenty atd. Nastesti nevypadla navigace ani vysilacka. Vyzkratoval se invertor, ale po vysuseni sel nahodit. Nenapravitelne voda poskodila vsechny ctyri telefony, ale hlavne modem Iridia. Takze uz nejen bez predpovedi pocasi, ale i bez spojeni mailem nebo satelitnim telefonem. Vysilackou jsme se dovolali lode Windara, ktera byla v dosahu signalu. Pozadali jsme o sdeleni na ARC, ze jsme nadale bez kontaktu site Iridium. Vitr mezitim opadl na 5 Bf, nicmene vlny byly stale velike a kormidlovat se muselo rucne, v techto podminkach pouze Vlada a ja. Oba uz slusne nevyspali. V pondeli v noci se nam vysilackou ozvala Windara, s kterou jsme byli domluveni, ze se budeme snazit udrzet ve spojeni. Zlomil se jim list jednoho kormidla a obavali se pruniku vody do lode, volali o pomoc. Byli mimo nas dohled, vydali jsme se k nim podle souradnic a zbytek noci jsme snizenou rychlosti jen na bourkovou kosatku pokracovali v tesnem zavesu s nimi, nez se to rano za svetla pokusi provizorne opravit. To se jim nastesti podarilo, dno jejich lodi pritom zustalo neposkozene. Takze nadale jsme pokracovali v tandemu s Windarou, odkazani na jejich informace o pocasi a jejich strategii. Ta se mi zdala hodne konzervativni, ve ctvrtek v noci jsme se o jeden a pul rovnobezky na jih vyhybali tlakove nizi, o jejiz sile jsme vzhledem k vyvoji oblacnosti trochu pochybovali. Predesle dva dny se slabym vetrem jsme vyuzili k vysouseni lodi a vseho mokreho vybaveni, taky jsme se vyspali. Suchymi ubrousky jsme prolozili cca 1 000 stran totalne mokrych dokumentu, map a knizek, pak jsme je dosouseli na slunci, k tomu matrace, saty, boty, vsechny drobnosti ze skrinek a polic. Windaru jsme tedy nechali na jihu a pokracovali v kursu na Azory, nekolik dnu mirneho vetru, slunicka, jako nedelni vylet v Chorvatsku. Az tri dny pred Azory zase prislo horsi pocasi, projizdeli jsme opet tlakovou nizi s nutnosti stale rucne kormidlovat a prilezitostne moknout u toho na palube. Ale pro povzbuzujici blizkost ostrova Faial s jachtarskou Mekkou Horta uz jsme tim nijak nestradali. Ve ctvrtek vecer jsme pristali, cekala nas bezvadna atmosfera pristavu a celych Azor, je tady krasne, jako ostatne vsude, kde jsme zatim meli prilezitost pristat. Na dnesek jsme dospali probdele noci a v nedeli rano vyrazime dal na vychod.
Ondrej

Ahoj namornici,
posilam kratkou zpravu z cesty. V patek kolem seste hodiny odpoledne jsme dorazili na Bermudy. Cela etapa byla poznamenana nefunkcnim autopilotem. Sice jsem ho na Tortole nechal seridit v autorizovanem servisu B&G, ale hned po startu zase vypadl. Po nekolika pokusech o nastaveni, z nichz kazdy znamenal zastavit, testovat nataceni kormidla atd., vzdy tak hodinu ztratu, jsem pochopil, ze na mori to nespravime. Jet ve trech bez autopilota je unavne hlavne v noci, kdyz prsi, coz bylo dvakrat. Vysledkem bylo, ze pod vsemi odlozenymi mokrymi saty v koupelne se nekomu podarilo otocit packou kohoutku na umyvadle a do rana jsme si takto vypustili vsechnu vodu. Mimo to jsme resili dalsi drobne zavady: utrzeny nytek od lazyjacku, vytrzeny cep na jezdci hlavni plachty, praskla hadicka sprchy (zaplavena zadni kajuta), ucpany desalinator, obcas nejaka utrzena otez, porad bylo co spravovat. Pocasi se menilo od hezkeho bocniho vetru kolem 20 kts z Tortoly pres uplnou flautu (30 hodin na motor) do bourky 25 - 38 kts, asi 6 hodin zadobocni vitr, potom 6 hodin cisty protivitr. To uz jsme se blizili k cili, poslednich 22 mil jsme krizovali proti tomuhle ve ctyrmetrovych vlnach (zrefovana gena + motor 2500 ot.), slo to hodne blbe. Zato po prijezdu jsme nasli krasny pristav v lagune St. George. Bermudy jsou misto jako z pohadky a kdybychom nemuseli spravovat lod, moc bychom si to tady uzili. Ale i tak, opravdu pekne. Na dalsi staci vyjizdime ve stredu, tak bezpodminecne musime na cestu na Azory spravit hlavasku a autopilota. Na obojim se pracuje.
O.