Bouřlivému větru a moři rozbouřeném do šedých hradeb musel vzdorovat John Simpson při své první delší sólové plavbě na malé lodi bez motoru, přeplněné zásobami na několika měsíční plavbu. Překonával obří vlny pomocí lan vlečených za zádí na jejichž konci vyvázal fendry.

S lodí Hurley 22 (6,7m) plánoval přeplout z Plymouth v Anglii na Kanárské ostrovy a později pokračovat přes Atlantik. Začátek plavby nezačal příjemně až k mysu Lizard jej provázelo časté bezvětří a hustá mlha, takže se posouval jen po malých úsecích podél anglického pobřeží. Teprve později se zvedl západní vítr 3-4 Bf, mlha se rozplynula a on se konečně mohl od pobřeží vzdálit a vyrazit na jih napříč kanálem La Manche.Vítr však postupně zesiloval na 6-7 Bf a stáčel se k NE. John v chladném vichru litoval, že více neinvestoval do teplejšího oblečení a utratil totiž většinu peněz za nákup a výbavu své lodi. Během posledních nocí toho mnoho nenapsal, stále se totiž pohyboval v oblasti s hustým provozem. Kolem mysu Ushant proletěl do Biskajského zálivu jen s bouřkovou kosatkou na přídi. Byl již z hodně unavený a zesláblý. Naštěstí i vítr trochu polevil a dovolil mu si více odpočinout. Biskaj k němu byl laskavý a dovolil mu během devátého dne plavby minout mys Finistrre, kde ho však přivítal silný SE vítr. Zde mu velká vlna poškodila část těsnění lukny, ale vzniklou mezeru se podařilo utěsnit tmelem. Malá, přetížená loď se probíjela jen zvolna rozbouřeným mořem, neustále zalévána sprškami. Vítr se později stočil dále na SW a zesílil v bouři. Bylo nemožné se dále probíjet proti větru a tak loď stočil zádí k vlnám a vypustil za zádí smyčku z 10mm lan, kterých naštěstí měl na palubě dostatečnou zásobu. Nejprve pečlivě navázal 5 fendrů podél kusu kotevního řetězu a vzniklý svazek pak vypustil jako smyčku na dvou 50 m dlouhých lanech. Ukázalo se, že délka ještě není dostatečná, tak je nastavil ještě dalším 50 m párem lan. Tím dosáhl, že konec smyčky s fendry dosahoval až na hřeben následující vlny, který tak účinně rozbíjel a bránil formování nebezpečných stěn, které by mohly udeřit na loď. Odpor fendrů také zpomalil loď a ta nezůstávala dlouho v nebezpečném skluzu pod zdvihajícími se hradbami hřbetů vln. Váha řetězu částečně ponořila fendry pod vodu, aby neklouzaly po hladině, ale nebyla natolik veliká, aby je začala potápět. Konce lan měl vyvázané na vinchnách po obou stranách kokpitu, což dovolovalo mírné korekce směru plavby střídavým napínáním obou lan. Kormidlo vůbec nepoužíval, uvázal jej do středové pozice. Smyčku složenou výhradně z lan měl vyzkoušenou z jiných extrémních podmínek na větší lodi, soustava s fendry se mu však zdála být právě díky narušování blížících se hřebenů vln mnohem účinnější. Když vítr polevil, uvolnil jeden konec a za druhý celý systém vytáhl postupně zpět na palubu. Se zrefovanými plachtami začal opět křižovat proti větru. Ukázalo se, že lukna hlavního vlezu špatně těsnila. Díky absenci sprayhoodu tak bylo vše v podpalubí silně promáčené. Užít si polosuchého oblečení znamenalo jít spát v mokrém, aby se oděv na těle během spánku alespoň částečně vysušil. 17. den plavby v noci musel opravit zamotané lano topenenaty. Rozmotával jej rozkročený na záďovém koši – nezajištěn bezpečnostním pásem! Později to sám ocenil jako pěknou hloupost. S vplutím do teplejších afrických vod se však počasí umoudřilo, dovolilo dokonce vyvětrat loď, když některé prostory už začaly zahnívat, neboť byly téměř měsíc uzavřené. Lanzarote dosáhl na sklonku 29. dne plavby z Plymouth.
Za největší chybu nakonec vyhodnotil John volbu termínu plavby na pozdní léto, kdy bývá právě Biskajská oblast pověstná špatným počasím. Pro takovou plavbu je mnohem vhodnější začátek nebo střed léta. Loď byla navíc přetížená, což hodně zpomalovalo plavbu. Také kvalita luken nebyla dostatečná a citelně chyběla stříška nad hlavním vstupem. Pochvaloval si naopak dostatek zásob, i když měl trochu problém s vařením na zmítající se lodi. Důležitou úlohu sehrálo účinné větrné kormidlo, které vydrželo bouřlivé podmínky. Bez něj by nemohl během plavby odpočívat. Svou první sólo plavbu následně úspěšnou přeplavbou Atlantiku završil. Se stejnou lodí nakonec překonal Atlantik ještě dvakrát. Dnes je instruktorem ve Skotském národním centru pro vodní sporty.
Volně podle anglického BO přeložil Petr Sládeček