Ve starším čísle německého časopisu „YACHT“ dává redaktor Andreas Fritsch základní rady, jak strávit nezkaženou dovolenou na vypůjčené lodi, domníváme se že je dobré je před začátkem sezóny připomenout:

Někteří čekají, až budou doma a ta nejhorší zlost je přejde. Jiní vytáhnou z kapsy telefon hned na přístavním můstku, – v naší redakci to pravidelně zvoní a rozčilení čtenáři si stěžují: zamluvená loď nikde, problémy s kaucí, loď je zasviněná, má technické defekty v takeláži, narazili na agenturu, která odmítá další pomoc svým klientům. Co  máme dělat?

Zvláště na počátku hlavní sezóny, pracuje personál základen na doraz a na jachtách si berou přicházející posádky kormidla do svých rukou. To vede u mnohých provozovatelů k více nebo méně drastickému náporu na technický personál, který musí ve stresu řešit malé a větší katastrofy a někdy se mu nepodaří ve styku se zákazníky zachovat správný tón anebo dokonce dodržet slovo.

Naštěstí jsou takové situace celkem výjimečné, ale úplně se vyloučit nedají. Všeobecně, a to podceňují mnohé posádky, leží důvody pro takové částečně pokažené dovolené nejen na straně půjčoven a jejich špatně udržovaných lodí. Také posádky nesou často velký podíl viny. Celé řadě typických problémů by se dalo bez dalšího zabránit, když by posádky dodržovaly určitá důležitá základní pravidla.

Každý rok se tak setkáváme na vrcholu sezóny se stejnými problémy.  Ptali jsme se provozovatelů půjčoven, profesionálních kapitánů, pojišťováků a vlastníků cestovních kanceláří: Které jsou největší chyby, nejčastější opomenutí a co se nejvice podceňuje při charteru? A ještě důležitější otázka: Jak je možno se problémům vyhnout?
  
Tak vznikl následující seznam chyb, jimž je možno ve většině případů předejít velmi jednoduše, protože jsou to často maličkosti, které způsobí velkou zlost. Například nákladné škody při najetí na dno mohou být z části vyloučeny, když se kapitán zeptá, zda echolot ukazuje hloubku pod  kýlem nebo jen pod trupem. Nebo se dá zabránit poškození lodi jen tím, že se při stání zádí k molu, jak je obvyklé ve středomoří, řádně utáhne mooringové lano. A mnohým nepříjemným překvapením se snadno také předejde, když jsou na lodi nejvíce potřebné náhradní díly, jako impeler chladicí pumpy nebo příslušný klínový řemen.
  
Mnohé tyto problému se dají už při přejímce lodi odstranit, jiné lepší domluvou posádky mezi sebou anebo lepšímu porozumění technickým detailům mnohých zařízení na lodi. Pojišťovny zdůrazňují, že největší počet škod  vzniká nesprávnou manipulací s otočným refovacím zařízením, lodním člunem, elektrickými přístroji nebo motorem.       
  
Trochu komplikovanější se to stává v důsledku některých právnických triků, které vycházejí z drobně vytištěných dodatků výpůjčních smluv nebo prostě jen v důsledku právnické stylizace. Člověk nemusí být právník, když si chce vypůjčit loď – přece však každý, kdo svá práva alespoň v hrubých rysech zná, argumentuje ve sporných případech úspěšněji a neudělá zásadní formální chyby s nepříjemnými následky. To se týká hlavně problému s kaucí nebo nedodržených slibů  půjčovny.
  
Kdo si vezme k srdci následující rady, má větší šanci, že se jeho dovolená vydaří a žádné potíže s vypůjčenou lodí ji nepokazí.

1. Vyžádejte si doklad o pojištění (Sicherungsschein) vaší platby.

Mezi zprostředkovateli probíhá léta velmi ostrý konkurenční boj, jehož následkem jsou pravidelně se opakující úpadky, které nešetří ani největší agentury. V takových případech je vaše záloha nebo celá suma jen tehdy pojištěna, když vám agentura o tomto pojištění vystaví příslušný doklad (Sicherungsschein). To je vlastně papír od zpětné pojišťovny, která v případě, že se vaše agentura dostane do platební neschopnosti, ručí za vaši platbu. Pojištění není povinné, ale je u etablovaných agentur standardní. Důležité je vědět, že v tomto pojištění mohou být také rozdíly – ta lepší kryjí nejen insolventnost agentury, ale také místních půjčoven v zahraničí, se kterými spolupracuje. Vaše agentura by vám měla sdělit, co její pojištění skutečně kryje. Když ovšem platíte přímo zahraniční půjčovně, není často možné doklad o pojištění získat.

2. Čtěte také drobně vytištěné dodatky ve smlouvě a řiďte se jimi už při přebírání lodi!

Mnozí zákazníci jen rychle přelétnou „Všeobecné podmínky pro půjčování  lodí“ (v Němčině se zkratkou AGB); jsou v nich ale upraveny důležité okolnosti, které se rychle mohou stát nemile zajímavějšími při různých okolnostech. Čekací doba na náhradní loď je třeba stanovena na dva dny (jeden den pro týdenní dovolenou je při tom obvyklý a spravedlivý), finanční odškodnění za chybějící nebo defektní výbavu není zaručeno, nebo je vypsáno tučné penále za opožděné navrácení lodi ( dvojnásobný půjčovní poplatek za každý započatý den zpoždění).

Rovněž je důležitá soudní příslušnost firmy. Jestliže není v zemi pronajimatele, dají se očekávat u místních soudů neúměrně vysoké soudní výlohy.

Také se někdy setkáme s nepěknou, ale zcela legální praxí: Agentury lákají zákazníky na údajně nové, nejžádanější typy lodí, do smlouvy ale nevypíší přesný typ a její jméno, protože tyto lodě vědomě slibují více zákazníkům najednou (v originále je krásné slovo „überbuchen“). Později je pak z nicotných důvodů nabídnuta „rovnocenná“ náhradní loď – a tu pak musíte akceptovat.

3. Předání lodi není jen záležitost kapitána, nýbrž celé posádky!

Při předávání lodi to často probíhá následovně a zčásti také smysluplně: Budoucí kapitán je od zodpovědného pracovníka základny přiveden k lodi a přebírá ji, zatím co  ostatní posádka jde nakupovat, nebo si užívá první své capuccino v některé hospůdce, nebo konečně jen ukládá své věci. Ale: obvykle se pak hned vypluje a instruktáž posádky se vynechá nebo je příliš krátka.

Nemusí všichni všechno o lodi vědět, ale jsou věci,  všeobecně důležité, které se na různých lodích liší a jejich nedbání nám může dát nepříjemně za vyučenou: Je na lodi oddělená startovní baterie od servisní? Kde jsou umístěny všechny mořské kohouty? Jaké je základní nastavení echolotu, jaká je deviace kompasu a autopilota? Správné použití lodních záchodů včetně fekálních tanků? Lodní vrtule je pravotočivá nebo levotočivá? Běží kotevní vrátek jen při nastartovaném motoru? Kde je uloženo bezpečnostní vybavení?

Jsou to všechno otázky, které pro zkušeného člena posádky nepředstavují problém, ale pro příležitostné „spolujachtaře“ jsou důležité. Stejně to platí pro první manévr při vyplutí a při prvním vytažení plachet. Všechno musí být předem řádně vysvětleno, protože když dojde na akci, není už na to čas. Někdy je také nutné, aby některý člen posádky učinil samostatné rozhodnutí, když kapitán není zrovna k dispozici. Tedy: také posádka si zaslouží (třeba zkrácené) předání lodi!

4. Před plavbou si s posádkou jednoznačně dohodněte, kdo bude co platit!

Stará moudrost, která praví, že když jde o peníze, přestává kamarádství, se osvědčuje i v jachtingu. Při dnešních vysokých požadovaných kaucích (dva až tři tisíce euro nejsou výjimkou) je důležitá dohoda, kdo bude v případě škody platit. Všichni rovným dílem? Nebo musí při chybách „z blbosti“ platit ten, kdo škodu zavinil? Podobným problémem jsou kapitánova rizika: co se bude dít, když on zkazí manévr?

Nebo: Jak se pojistit proti jednání půjčovny, když přes zaplacení půjčovného není loď k dispozici? I o tomto se musí členové posádky předem dohodnout. Možná alternativa se naskýtá, když se posádka složí na uzavření pojistky pro kapitána proti způsobeným škodám, jejíž výše bude úměrná předpokládaným požadavkům. Je nutné stanovit jasná pravidla – to také platí samozřejmě i pro celou lodní pokladnu.  

5. Před odplutím přezkoušejte dokumenty vypůjčené lodi!

Je to samozřejmě problém: cizí jazyk a silně od sebe se lišící národní předpisy kontrolu stěžují. Přesto je možno stanovit několik vodítek: Doklad o pojištění, národní licence půjčovny a také povolení k plavbě v národních vodách   (V Chorvatsku „Permit“, v Turecku „Transitlog“) musí být prakticky vždy na palubě. Stejně důležitý je seznam posádky (Crewlist), který v Chorvatsku musí ještě být doplněn potvrzeným seznamem osob na palubě. Stále znovu se přihází, že některé lodě neseriózních půjčoven plují měsíce bez platné licence. To může mít za následek, že při namátkové kontrole je vaše loď, (jak stojí v originále doslova) „dána na řetěz“.

Při pojistné události to může být ještě horší: Když není lodní pojištění odpovědnosti aktuelní, může se přihodit, že není žádná ochrana a vy ručíte za způsobenou škodu! Kdo si chce být jist, uzavře raději svoji samostatnou pojistku.

6. Předávací protokol si důkladně a v klidu projděte a zaneste do něj chybějící nebo poškozené vybavení!

Nejčastější problémy se vyskytnou při převzetí nebo při navracení lodi. Elektronika má závady, různé vybavení podle inventáře chybí, přislíbené zvláštní vybavení není k dispozici.

Na základě klauzule ve smlouvě je obtížné, požadovat za to finanční náhradu, záleží na většinou jen na kulantnosti půjčovatele. Hlavně je ale důležité, aby chybějící vybavení bylo při předání lodi řádně zaneseno do obou exemplářů předávacích protokolů (propisem nebo druhým exemplářem) a obě vyhotovení podepsána vámi a předávacím technikem. Jedině tím se zaručí korektní předání lodi v popsaném stavu.

Jakékoliv ústní vysvětlování, jako například „O této škodě víme, ale nemohla být včas odstraněna“, nebo „To zavinila předešlé posádka, to nebude na vás“, atd. nemá žádnou hodnotu.

Některé „černé ovce“ vám klidně napočítají všechny chyby, které způsobilo několik předchozích posádek, které nejsou na první pohled patrné. Nesmíte se tedy nechat od předávajícího uspěchat a klidně si podrobně projděte celý inventární list. Nalezené nesrovnalosti sepište a dejte si je potvrdit podpisem předávajícího. Ještě jeden typ: jestliže chybí nějaké zvláštní vybavení (blistr, mapový plotr, motor ke člunu, autopilot a j.), které není možno včas nahradit, zkuste se dohodnout o snížení výše poplatku za ně.

7. Prohlédněte si podrobně všechny  mapy a plavební příručky!

Námořní mapy mají na půjčovaných lodích mají velmi krátký „poločas rozpadu“:  na nich se vždy znovu na stejných místech kreslí a zase gumuje, často dostanou slanou vodu a nakonec je někdo ukradne jako suvenýr. Jestliže dostaneme s lodí více sad, chybí často jednotlivé podrobnější mapy, nebo jsou v důsledku opotřebení skoro nepoužitelné.

Ubezpečte se, že ta oblast, do které se chystáte, je kompletně pokryta, obsahuje plány přístavů a jsou k dispozici odpovídající příručky. Často  dostanete jen náhražky, které se nehodí. A nic není víc k zlosti, než když nemůžete kvůli chybějící mapě navštívit určitý přístav nebo ostrov, který se vám zalíbil. Zvláště u náročných oblastí zkontrolujte také datum vydání mapy!

8. Prohlédněte si pečlivě sadu náhradních dílů a potřebného nářadí!

Přirozeně, že každá posádka předpokládá, že absolvuje plavbu bez nějakého defektu. Ale jachty jsou složitými objekty a v půjčovnách jsou během nejvyšší sezóny vystaveny enormnímu opotřebení. Posádka může vlastními silami zvládnout jednoduché opravy a ušetřit si čekání na potřebné náhradní díly nebo servisního pracovníka. Proto by měly být na lodi potřebné náhradní díly a nářadí.

Když se podíváme do často reprezentativně vyhlížející plastikové schránky, najdeme tam jen několik rezatých šroubováků ve velikostech, které nikdo nepotřebuje. Následující náhradní díly musíte požadovat v každém případě: Impeler do chladicího čerpadla, klínový řemen k motoru; svíčku, střižný čep propeleru a olej k motoru pro člun.

9. Nezapomeňte na kritický pohled na plachty a motor!

Větrné poměry často nedovolí kontrolní vytažení hlavní plachty a prohlídku genuy v přístavu. Ale u lodí, které jsou starší než asi tři roky, je kritický pohled na stav plachet důležitý.

Jsou půjčovny, kde se mění plachty teprve po pěti letech nebo  jen při jejich poškození. Stále vyjíždějí posádky s opotřebovanými a chatrnými plachtami a při navrácení lodi bojují s přejímacím personálem, protože se jim plachta při nepříliš silném větru roztrhla. Proto je třeba hlavní plachtu a genuu při první vhodné příležitosti naplno rozvinout a hrubá poškození, jako prodřená místa nebo trhliny ihned reklamovat.

Je zesílený otěžový roh hlavní plachty v pořádku (možno zkontrolovat bez vytažení, pozn.překl.) ? Nejsou jinde poškozené švy? Jsou v pořádku otěže a kladky?
  
Zkouška motoru: Můžeme pozorovat rytmické a silné výstřiku chladicí vody s jejího výstupu (výfuku)? Je stav oleje v pořádku? Dá se přívěsný motor pro člun nastartovat – kratičký zkušební start snese bez ponoření nohy do vody.

10. Obstarejte si informace o technických zařízeních a přístrojích!

Důsledně vyžadujte manuály při přebírání lodi a když nejsou k dispozici, podrobně si nechat vysvětlit základní obsluhu a udělejte si o tom hned příslušné poznámky – na základně musí být technik, který je takové informace schopen poskytnout.

11. Překontrolujte základní nastavení veškeré elektroniky, nespoléhejte se na to, že je vše na první pohled v pořádku!

Displeje většiny palubních přístrojů se sobě podobají, někdy najdeme ale velké rozdíly. Zjistěte, zda echolot ukazuje hloubku pod kýlem, pod čidlem, nebo pod čarou ponoru. Často se od sebe liší údaje kormidelního kompasu a čidla autopilota (systém „fluxgate“). Jeho instalace, která bývá někdy pod přídovými kójemi, může mít za následek nejrůznější odchylky (také například při uložení zavazadel!).

Autopilot se potom chová nepředvídatelně – na některém kurzu funguje spolehlivě, ne jiném předvádí  neočekávaná kolísání. Proto se při prvním zapojení  mějte nad jeho chováním na pozoru, sledujte údaje GPS, sledujte trasu na mapě a snažte se překážky obeplouvat s náležitým odstupem. Největší škody nastávají při slepém spoléhání na údaje GPS, buďte opatrní (originální chorvatské mapy mohou mít odlišné datum a polohy se mohou lišit o desítky metrů).

12.  Dbejte na správnou obsluhu navíjecího ústrojí plachet!

Na jeho nesprávnou obsluhu si stěžuje většina provozovatelů půjčoven. Má to za následek nejtěžší závady, jako zkroucené vodicí profily genuy nebo vytržená otěžová oka. Zablokování těchto mechanizmů je pro posádku velmi nepříjemné. U genuy se to stává hlavně následkem vyskočení smyčky  ovládacího lanka mimo bubínek při jejím nekontrolovaném rozvinování.

Nestačí jen uvolnit jeho stoper a táhnout za otěže, ale kontrolovaně jej povolovat. Totéž platí při navíjení, kdy musí být souhra tahu za ovládací lanko a povolování otěží, jinak vznikne nevzhledný „buřt“, jehož spodní záhyby vesele „flatrují“ ve větru.

Pozor při spouštění spinakru: u některých takeláží se může zamotat okolo horního ložiska navíjecího mechanismu genuy a zablokovat jej. Když se pak chce genua  silou rozbalit, může se hliníkový profil na předním stěhu překroutit. (Kdo by ale chtěl rozbalovat genuu, když má spinakr chycený v horním ložisku? – pozn. překl.)
  
U hlavní plachty vzniknou často při jejím navíjení záhyby, je-li zadní roh příliš napínán anebo je plachta navíjena, když je z boku naplněna větrem. Liší-li se úhel mezi stěžněm a vratiráhnem příliš od potřebných devadesáti stupňů, dá se záhybům těžko zabránit. Část plachty, navinutá ve stěžni, je příliš objemná a zbytek plachty se tam už nevejde. Naopak při velmi volné plachtě se ji podaří navinout, ale záhyby, které se při tom vytvoří, se při rozvinování vzpříčí.

Pak platí jen jediné – plachtu  musíme rozvinovat postupně a tahem za spodní nebo zadní lík se snažít záhyby vyrovnat, až je celá plachta venku. Je všeobecnou zásadou, že se navíjecí mechanismus nesmí ovládat hrubou silou, nebo dokonce pomocí tahu vrátku.

13. Sledujte pozorně hospodaření s elektřinou!

Na lodích z půjčoven je často spotřeba proudu neúměrně vysoká. Ve slunečných oblastech na jihu běží často k prasknutí naplněná lednice v trvalém provozu, skoro ve všech prostorách svítí večer světlo, autopilot a přístroje jsou celý den v provozu.

Nepracuje-li naproti tomu denně několik hodin motor, jsou baterie brzo prázdné. Situace se stane kritickou, když na lodi není oddělená startovní baterie od servisní a následkem toho není možno nastartovat motor. Pozor také, když je na lodi instalován přepínač baterií („Off – 1 – All – 2“), který umožňuje spojit servisní baterii se startovací (poloha „All“).

Zeptejte se, která baterie je použita jako servisní a která jako startovní. Úplné nabití baterií vyžaduje většinou deset motorových hodin pro každou z nich. Nechat běžet motor při kotvení obyčejně mnoho nepomůže – alternátory obyčejně dávají plný proud až od tisíce otáček motoru výše. Alternativně: jedna noc připojení v přístavu na pozemní síť většinou stačí pro jejich nabití.

Doporučení pro úsporu proudu: Kotevní vrátek pouze při běžícím motoru, ledničku z počátku plnou na začátku dobře prochladit, později častěji vypínat. Další žrouti proudu: radar, topení, autopilot, mapový plotr.

14. Pozor na škody, způsobené nesprávným najížděním do stání mezi piloty!

U lodí, půjčovaných na Baltu, je zase podle sdělení postižených nejčastější škoda přímo už klasická: ohnuté sloupky zábradlí. V těchto oblastech jsou totiž velmi časté maríny, kde mají stání místo obvyklých „ježků“ pouhé kůly, mezi které se váže záď lodi.

Když posádka zavěsí odrazníky před tím, než loď zajede mezi ně,  (někdy je vjezd tak zrovna  jen o něco širší, než střed lodě) jsou odrazníky mezi kůly a bok lodi sevřeny a jejich závěsy se stále více napínají, zatímco posádka se zaměstnává úvaznými lany a na fendry si vzpomene, až když je pozdě. A protože obvykle bývají uvázány na horním lanku zábradlí, kde jsou ohybové síly na sloupek největší následuje to, co přijít musí: sloupek se poddá a ohne.

Tomu se dá vždy předejít, když se odrazníky sice připraví, ale nechají ležet na palubě a teprve po projetí lodi mezi kůly se přehodí na bok.

15. Předcházejte problémům s ucpanými záchody a fekálními tanky!

Ochrana životního prostředí si to žádá: Ve stále více oblastech jsou předepsány fekální tanky a nové jachty jsou jimi opatřeny všechny. Důležité: Všichni v posádce musí vědět, že existuje přepínací kohout, kterým protéká odpad buď do moře nebo do tanku a že když je přepnut na tank, musí se vícekrát pořádně zapumpovat, protože potrubí vede k obvykle výše umístěnému tanku, než když je odpad přepnut do moře.

Navíc je při tom použití nadměrného množství papíru ještě kritičtější (jednotlivé listy, pouze toaletní papír, nic jiného). Kromě toho jsou tanky na menších lodích příliš malé a brzy plné.

Pravidelné, pokud možno denní vyprázdnění na volném moři s následujícím řádným propláchnutím nebo odsátí v přístavu je proto nutné. Jestliže jde „záchodová“ pumpa těžce nebo vrže, nalití trochu jedlého oleje do mísy často působí přímo zázračně.

16. Zabraňte drahým poškozením lodního člunu nebo dokonce jeho krádeži!

Statistiky pojišťoven jsou jednoznačné: nejčastěji  platí za poškozené čluny, zvláště když kapitán má uzavřenou pojistku na podanou kauci. Obraz škody je při tom vždy podobný. Při slabém větru je člun „jen do nejbližší zátoky“ vlečen za zádí. Pak vítr zesílí, posádka myslí na zmenšení plachet a na člun se zapomene. Na tažné lanko je najednou pořádný tah, člun nabírá vodu, může se převrhnout a při tom z něj vypadnou vesla s havlinkami, podlážky anebo dokonce přívěsný motor, který „se“ neuklidil.

Proto: při plachtění motor vždy zavěsíme na zábradlí, člun uvážeme na přídi nebo před posuvnou luknu na střechu. Vlečený člun také silně loď brzdí! V mnohých oblastech je nebezpečí jeho krádeže, jak dokládají celá „loupežná tažení“ v Chorvatsku (Mali Lošinj) nebo v Karibiku, kde během jedné noci ode všech kotvících lodí, které je měly jen uvázány za zádí, čluny zmizely. Minimálně alespoň samotný motor patří vždy přes noc na zábradlí. Riziko krádeže je v hlavní sezóně vysoké.

17. Zajišťujte si dostatečné informace o počasí; denní etapy plánujte reálně!

Dlouho trvající pěkné počasí je zvláště ve středomoří zavádějící, hlavně mimo hlavní sezónu nesmíte náhlé jeho změny podceňovat. Náhlý mistral nebo bora, několik bouřlivých dní s meltemi, nebo něco podobného může vaše plány, které stejně byly tak jako tak optimistické s dlouhými denními etapami, docela zhatit. Anebo změnit přátelskou kotevní zátoku v past.

Předpovědi nejsou vždy dosažitelné, zvláště když není v okolí některá marína, kde bývají vyvěšeny. Místní předpovědi jsou obyčejně jen v místní řeči anebo je jim špatně rozumět a jen málo lodí má na palubě komfortní Navtex, který je schopen vyplivnout vytištěnou předpověď. Dobrou alternativou jsou předpovědi ve formě SMS na mobilním telefonu.

Další  alternativou jsou internetové kavárny nebo jiné způsoby připojení na internet. Místní změny ale tyto předpovědi nepokrývají(bouřky z vedra, bora)!!

18. Přístavní manévr předem promyslete a posádce vysvětlete;  jeďte zvolna!

Přistávací manévry jsou pro mnohé kapitány, které jen jednou či dvakrát do roka vstoupí na nějakou loď, stresovými momenty. Zvláště když v úzkých a v hlavní sezóně přeplněných přístavech panují nepříznivé podmínky, jako třeba silný stranový vítr a k tomu úzké uličky mezi boxy. A z mnoha kokpitů dychtivě čumí zvědavci, místo aby pomohli třeba zachytit podané lano. Samozřejmě není žádný patentní recept na úspěšný přistávací manévr, ale několik hlavních chyb se stále opakuje.

Důležité je hlavně: Přistávací manévr všem podrobně vysvětlit a přidělit úkoly jednotlivcům. Při komplikované situaci nejdříve udělat „inspekční kolečko“.

Jet pomalu. Znovu upozornit posádku, že jsou vždy nejdůležitější návětrné úvazy (a které to právě budou) a ty že se musejí uvázat nejdříve. Připomenout tomu, kdo bude eventuelně spouštět kotvu, aby nezačal příliš brzo její lano napínat ( při novém zařazení zpětného chodu  loď často jen uhýbá zádí do strany).

Jste si jisti, kam bude vrtulový efekt vaší lodi tlačit její záď a jak silně? Do úzkých uliček mezi boxy je lépe najíždět (s rozjetou lodí, pozn. překl.) na zpětný chod – kormidlo působí rychleji a neprojevuje se vrtulový efekt. Mějte vždy v pohotovosti lodní hák a připraveny rukavice pro mooringové lano.

19. Po přistání zádí k molu se postarejte o řádné napnutí mooringového lana!   

Stává se to často, když večer přistáváme za bezvětří. Loď leží v přístavu na mooringovém laně krásně zádí u mola a posádka se vydá do města. Přižene-li se pak bora nebo jiné špatné počasí, často stačí jen trochu silnější vlnky, a záď lodí začne narážet do zmíněného mola. Příčina: málo napnuté mooringové lano, loď postrádá dostatečný tah na přídi.

Při silném větru, nebo předpovědi špatného počasí se osvědčuje, když po přistání zadní úvazy trochu povolíme, mooringové lano na přídi co nejvíce napneme a pak při zpětném chodu motoru dotáhneme zadní úvazy.
       
Když stojíme v přeplněném přístavu s mnoha zakotvenými loděmi na vlastní kotvě, dáváme k ní ještě pomocné zdvihací lanko, připojené k oku na její hlavě, které nám bude nápomocné při jejím vytažení a vyproštění.(doporučuje se také kotevní bojka, která pomůže zabránit přehození našeho kotevního lana cizím a následné zapletení kotev při vytažení jedné   – pozn. překl. )

20.  Zůstaňte poctiví: nikdy nezamlčujte škody a závady při odevzdávání lodi!

Je to hluboce lidské, ale současně příčinou mnohých problémů: Většina zákazníků půjčoven zkouší jimi způsobené škody nebo ztráty zatajit a během plavby zjištěné závady nehlásit, protože mají strach, že za to budou činěni odpovědnými.

Při zjevných vnějších škodách nebo u věcí, které jsou v inventárním seznamu a kontrolují se, je to nemožné, ale je také jakási šedá zóna: rozbité kuchyňské vybavení, které není přímo zapsáno, ucpané záchody, „rozštelovaná“ elektronika. Často se také jedná o škody, které jednoduše vzniknou i při normálním používání. Chladicí kompresor prostě během provozu odejde, prodřený odrazník, log nebo ukazatel větru zablokuje nějaká nečistota, netěsnící lukna.

Hloupé na tom je, že se každý zlobí, když musí převzít loď se závadami, nebo když musí na loď čekat, než budou škody odstraněny. Často je to jen proto, že personál základny nehlášenou škodu objeví se zpožděním. Anebo na ni v tom krátkém čase, který je před dalším předáním k dispozici, vůbec nepřijde.

Při ohlášení menších škod, jako rozbitých termosek nebo beznadějně rozštelovaného autopilotu reaguje personál základen obyčejně překvapivě pozitivně, protože mu to vlastně ušetří práci. A snad jednou budete zákazníkem, který následuje po takovém poctivém, který škodu nezatajil a dostanete loď bez závad.           

Přeložil J.R.