Chvíli po deváté je auto vysypalo na parkovišti u přístavu v Heiligenhafen. Byla sobota. Pan Hnědý sebral z auta papíry od chartrovky a vydal se vyřídit formality. V 10:20 se už na loď hrnul proviant a vybavení. V poledne, kdy bylo nejtepleji (cca. 20 stupňů v závětří), pan Šedý provedl inspekci spodku lodi. Tou dobou dorazil i zbytek posádky z Plzně: pan Modrý a pan Černý.
Po rychlé svačině odvázali lana a vypluli do Kühlungsborn. O půl čtvrté nechali most na ostrov Fehmarn za zádí a severozápadní vítr 3bft pozval na jejich palubu spinakr. Loď se rozeběhla sedmi uzly. Ve 20:10 už byla Punta d'Oro bezpečně vyvázána v Kühlugsborn tak akorát na večeři v místní taverně. Řízek s točeným roztočem (Rostocker) je poslal rychle do spacáků.
V neděli sobotní vítr zesílil na poctivou pětku, směr si udržel na severozápadě. Na nějaké spi-gen cvičení nebylo ani pomyšlení. Navíc jim zbývalo ještě pár administrativních úkonů: kontrola lodi před závodem, regitrace posádky včetně zdravotní prohlídky a jednání se sponzorem. Ujala se jich firma Lanex, která je protáhla závodem od startu až do cíle a některé z nich ještě dál (*). Ale nepředbíhejme v našem vyprávění.
Po obědě vše bylo hotovo a mohli vyplout alespoň na krátký rundfahrt. Sundali jeden ref, aby loď neostřila. I jednoduchá stoupačka stačila, aby si sjednotili svůj slovník. 'K.rv.a doberte tu genu, ať se tak ne..dá, jedem úplně do p.d.le", pan Hnědý přeložil: "Pane Bílý, mohl byste, prosím, zatočit klikou, asi tři otáčky, aby přední plachta přestala flatrovat. Pan Černý se obává, že s takto špatně pracující genou může jen těžko držet správný kurz.". Snad krátká vyjížďka splnila účel. O půl páté byli zpět. Z dnešního programu jim už zbývaly pouze dvě věci: setkání posádek a stažení předpovědi počasí. Obé slibovalo dobrý závod.
Pondělní ráno zastihlo pana Hnědého na cestě k toaletám. Večerní Weizen bier jej zvládl třikrát otočit mezi lodí a kapitanátem. Včerejší pivko dnes rozhodně nezhorší průchodnost metabolických produktů sanitární instalací na lodi. V 8:35 spolu s ostatními vypluli ke startu. Funěl NW solidní 5, možná i malá 6 alespoň v poryvech. Jeden ref musel dolů. Na mílové stoupačce se posadili za záď lodi Exess. Snažili se s nimi držet krok. Po obratu Exess plul mírně před nimi a výš na větru, zatímco oni se snažili surfovat z vln za cenu horšího kurzu. V poledne jim pan Zelený připravil pekingskou kachnu servírovanou proti větru. Překvapil všechny, neboť nikdo neměl na jídlo ani pomyšlení. Míchaná vajíčka se slaninou, která posnídali ráno před vyplutím, byla v těchhle vlnách dostatečně sytá i ve dvě odpoledne. Jakmile pan Zelený sklidil zbytky kachny z kokpitu, vzal si opatrně prášek a šel si lehnout. Na hlídce jich tak zbylo pět, nikdo další už nechtěl jít na střídačku do podpalubí.
V 16 hodin se Exess poněkud vzdálil. A k tomu vítr polevil na slabou čtyřku. Vytáhli genakr doufajíc, že se podaří alespoň trochu zkrátit vzdálenost mezi loděmi. Po hodině byl vítr zpátky, pan Černý v silnějších poryvech ztrácel vládu nad lodí. Genakr musel do pytle. Manévr je přišel na 80 Jurášů, neboť plachtu natrhli podél lemu. Zapomněli z ní totiž nejprve vylít vítr a ten se tak trochu prokousal ven, školácká chyba.
Před večeří byl Exess stále asi míli před nimi, možná o kousek víc, z paluby se to těžko odhadovalo. Pan Hnědý šoupl do trouby asi dvě kila brambor, pečená brambora zasytí, zahřeje a vykouzlí úsměv na znavené tváři hladového námořníka. Navíc se peče sama bez dozoru.
V dáli na pravoboku bylo vidět světlo, mohlo by to být Rønne na jihu Bornholmu. Záře se zvětšovala, možná že začal hořet nějaký tanker. Za pár okamžiků se vše vyjasnilo: to jen vycházel Měsíc. V devět večer vítr opět nabral na síle, jeden ref musel k ráhnu. Honba za Exessem pokračovala i se zmenšenou plachtou. V ostřejším kurzu k severnímu cípu Borhnolmu často ztráceli Puntu na kormidle. Hlavaska se nedala vypustit tak rychle, poněvadž otěž byla vedena německým systémem (jak jinak že). Další ref musel pryč. Kolem desáté je minul Exess na levoboku v opačném kurzu. Punta teď byla první. Exess však začal ztrátu postupně dotahovat. O půlnoci už zase visel pár desítek metrů za jejich zádí. Když obeplouvali maják Hammerode na severu ostrova, Exess odpadl na nový kurz o chvilku dříve. Na zadoboční vítr akceloroval a pozvolna přecházel do vedení. Modro-Hnědo-Bílá hlídka na Puntě zaspala. Lodě pluli bok po boku. Punta výše a asi tak o délku vpředu. Posádka mohla rozeznat siluety postav v kokpitu Exessu. Hlídka na Puntě odrefovala. Plné plachty na zadní kurz dodaly potřebné uzlíky. Vítr zvolnil na 4Bft a loď se přibližovala ke Christiansee 6 až 7 uzly. Exess se vzdaloval za zádí. Ve 3:50 protli pomocný cíl: linii 090 od majáku na Christiansee.
S ranním úsvitem Punta znovu obeplula Hammerode a zamířila na Jih k Rujaně. Exess s ní držel krok jako sotva zřetelný stín za zádí v ranním oparu. Byl spíš tušit, než vidět, ale určitě tam někde plul. Předpověď slibovala slábnoucí vítr. Teď ještě vanul solidní (N)NW4. Přes den se má však stáčet k serveru a zdechávat.
V poledne byla vidět oblaka nad Německem, zatímco po pravém boku se nad mořem rozevírala blankytná díra. Pokud Punta chtěla udržet náskok, potřebovala silnější vítr, neboť menší Exess byl se svou větší genou rychlejší. Navíc genakr na Puntě už drbli včera. Potřebovali najít vítr jako první. Silněji fouká tam, kde jsou mraky, proto se rozhodli přimáčknout k pobřeží, i když je to o kousek delší.
Odpoledne museli nahodit motor kvůli dobití baterií. I tak baterky volty držely dobře. Přes 30 hodin krmily nenažrané přístroje s podsvícenými LCD displeji. Před soumrakem se na obzoru za zádí vynořil červený genakr: nepochybně Exess. Byli výš, měli lepší kurz, zkrátka měli Puntu v hrsti. Punta si musela najet, aby to pak mohla pustit na spinakr k cíli. To by mohlo snad vyjít. Spinakr posádka připravila ještě za světla, na stěžeň šel za tmy chvíli po osmé. Vítr slábl přesně podle předpovědi. 3Bft z NNE vykouzlily 7 uzlů proti dnu. Asi tři míle před cílem Punta zvládla udělat korekční halzu. Nový kurz ji dovedl na cílovou rovinku, následovalo stažení spinakru, obrat a krátká stoupačka k cíli. Ve středu v 1:13 rádio potvrdilo proplutí cílem. Než posádka sbalila plachty a připravila loď na přistání, vítr lehl úplně. To zase jednou byla klika.
V 1:30 se uklizená Punta vyvázala v Marině. Na molu kolovala lahev skotského musli zcela zaslouženě. Ještě zvládli uvítat loď Exess a její posádku, která jim tak vytrvale dýchala na záda. Asi nikdo nečekal takhle napínavý závod. S trochou štěstí se souboj za rok zopakuje. Punta d'Oro se těší na viděnou na dalším ČANY Cupu v roce 2014.
(*) Panové Šedý, Bílý a Zelený touto cestou chtějí poděkovat za trasnport z Kühlungsborn do Heiligenhafen ve středu odpoledne. Bylo to 180 kiláků jedna cesta. A přitom je to jen 30mil po moři.
Posádky v cíli:
1. místo
2. místo
3. místo
4. místo
