První část článku je zde: https://www.cany.cz/o-lodich-a-plavbach/technika-lodi/bezpecnost/794-srazka-1
Vařiči naštěstí v setkání se mnou zabránila gumová hadice. Pokud by se tak nestalo, vařič by mě asi vážně zranil, možná by to dopadlo i hůře. Stoupl jsem si na motor, skočil zpět na podlahu kormidelny a podíval se na svou ženu, která se schovávala za sloupkem řízení. Oběma se nám velice ulevilo – byli jsme v pořádku!
Ale ještě to neskončilo. Když se The Fat Lady začala napřimovat z posledního náklonu, zahlédl jsem, jak se blíží záď lodi a s ní voda zvířená propelery. Vlna byla dokonce větší než ta příďová! Zásah touhle vlnou se zdál být ještě horší, protože naše loď byla stále nakloněná po předchozím střetu s příďovou vlnou. Já jsem taky byl mnohem blíž k hladině, takže vodní stěna vypadala daleko mohutněji. Naše loď se znovu naklonila – nejdříve na jednu stranu, pak na druhou; stejně jako předtím. Po každém náklonu se loď krásně narovnala. Vzdal jsem hold jejím stavitelům a zkouškám stability.
Naše loď ještě nějaký čas pokračovala v houpání a při každém náklonu vařič vtloukal střepy sklenic a hrnků do desek podlážky z kvalitní překližky, které jsme instalovali před pár týdny. Nicméně jsem alespoň viděl, že naše loď je skutečně pevná, jak tvrdil výrobce a ukazovaly testy. Loď to právě prokázala v praxi a přežila to!
Když nákladní loď mizela ve tmě, pokusil jsem se zjistit její jméno, ale to nebylo psáno latinkou, takže pro mě bylo naprosto nečitelné. Jediné, co jsem dokázal říci, byl fakt, že jde o ohromný tanker červené barvy.
Měl jsem vztek! Okamžitě jsem popadl mikrofon vysílačka a volal: „Tanker na pozici 49° 33‘ N, 0° 25‘ W…“, což byla naše poloha podle plotteru. Ovšem nikdo neodpověděl. Zkusil jsem to několikrát, ale se stejným výsledkem.
O hodinu později nás (v předpokládaném čase) vysílačkou zavolala záchranná loď a instruovala nás, jak se máme připravit na vyvázání bokem. Pak se vše odehrálo rychle – loď k nám přirazila bokem, její posádka naše lodi svázala a dva její členové přestoupili k nám. Naštěstí jeden z nich mluvil anglicky, takže jsme snadno porozuměli pokynům před tím, než jsme se vydali na cestu.
záchranná loď, která pro ně připlula
Jakmile jsme se hladce dali do pohybu, oba muži nám pomohli trochu uklidit v kormidelně. Všechen nepořádek naházeli do pytle na odpad. Později jsem si přál, aby to nedělali, protože jsme nemohli najít spoustu věcí – mobilní telefon, hodně lžiček a menších součástí příborů, klíče a různé nástroje. A mohl bych pokračovat. Ale později jsem si uvědomil, že jsme mohli zemřít. Takže co proti tomu je pár snadno nahraditelných věcí?
Trvalo asi čtyři hodiny, než nás dotáhli do přístavu Ouistreham, kde jsme se konečně ve 22:30 vyvázali. Stáli jsme bočně u čekacího pontonu před plavební komorou do hlavního přístavu. Neměli jsme žádné vybavení ani k tomu, abychom si připravili teplý nápoj. Proto jsme se zeptali, kam bychom mohli jít na jídlo. Dozvěděli jsme se ovšem, že ve městě už bude všude zavřeno. Jeden ze záchranářů nám řekl: „Musíte jet s námi.“ Další došel pro své auto a pak nás vzal s sebou. Skončili jsme v restauraci s fantastickým kebabem. Ale i kdyby byl kebab mizerný, po tom, co jsme zažili, by nám chutnal skvěle!
V následující konverzaci nám záchranáři řekli, jaké jsme – na rozdíl od jiné lodi – měli štěstí. Před pár týdny vypluli, aby našli rybářskou loď, která měla podobný problém. Když dorazili na udanou pozici, žádnou loď neviděli. Našli jen pár úlomků trosek a ropnou skvrnu. Nikdo srážku nepřežil.
Pak nás dovezli zpět na loď, kde jsme strávili nepohodlnou noc. Oba jsme přemýšleli o tom, jaké jsme měli štěstí, ale také jsme se obávali výše nákladů na opravy, a zda budeme schopni pokračovat ještě před dokončením všech oprav.
Ouistreham
Příštího rána nás vzbudilo klepání na dveře kormidelny. Byl to kapitán záchranné lodi. Byl jsem zvědav, co chce, tak jsem otevřel dveře, abych ucítil vůni čerstvého chleba a croissantů! „Věděl jsem, že nebudete mít nic čerstvého k jídlu, tak jsem se přišel zeptat, jestli nechcete tohle.“ Pochopitelně že jsme chtěli! Pozval jsem ho na kávu, ale překvapil mě, že dal přednost čaji. Už dříve ochutnal anglickou kávu a shledal čaj důvěryhodnější možností!
Řekli mu, aby mě vzal k veliteli Gendarme Maritime Service, který přijel z Le Havre právě proto, aby získal naše výpovědi; taky jsem musel vzít s sebou lodní deník. Okamžik za okamžikem jsem prošel vše, co se stalo, potvrdil pozice a časy, které jsem zaznamenal do deníku. Francouzi zjevně celý incident zaznamenali radarem a to potvrzovalo moje deníkové záznamy. Měli v úmyslu zakročit proti kapitánovi tankeru. Moje výpověď měla potvrdit jejich informace, kdyby došlo k soudu. Kapitán tankeru ovšem noc před kolizí tanker opustil a taxíkem jel do Paříže, odkud letěl do Řecka. Takže pravděpodobnost, že se dostaví do Francie k soudu, byla pochybná.
Během dalších několika dní jsme s pomocí skvělého motoráře Erika Semayne vyčistili palivové nádrže. Přestože nádrže byly nerezové a úplně nové, našli jsme v nich spoustu částeček rzi. Dostaly se tam pravděpodobně s palivem, ale to už se asi nedozvíme.
Jakmile jsme nádrže vyčistili a opravili poškozené věci, mohli jsme pokračovat v plavbě.
Poučení
1) Komukoli, kdo se hodlá plavit v oblasti lodních cest, bych poradil, aby si pořídil AIS B.2) Zvětšil jsem všechna navigační světla a osadil je silnějšími žárovkami.
3) Koupil jsem sadu bílých raket, abych je mohl použít v případě, že by zase hrozila kolize.
4) Vždy kontroluji, že veškeré palivo, které beru na loď, je absolutně čisté.
Přeložil
Comments powered by CComment