Vzpomínky na to, že Rakousko mělo kdysi moře, nedává spát ani současné generaci. Nakonec musíme přiznat, že i nám to někdy přijde líto. V rakouském časopise „ÖSYC Neues Logbuch“ 4/2011 je jeden článek věnován Terstu. Připomíná, že jméno tohoto přístavu pochází z latinské formy (Trieste) slovinského „trg“. Je uváděno již v roce 104 př.Kr. Místo nebylo jen trhem nebo tržnicí u moře. Mělo i funkci obrannou. Přes půl tisíce letí, od dob císaře Leopolda III.(1382) bylo Rakousku branou do světa. V době Marie Terezie Terst se stal svobodným přístavem a po úpadku významu Benátek v důsledku napoleonských válek hlavním přístavem Adrie. Po otevření Suezu proudilo sem zboží také z Asie, dnes hlavně nafta. Byla zde také cílová stanice rakouské jižní železnice. Už není, ale dodnes ji připomíná tamní železniční muzeum. Článek Dr. Luegehammera upozorňuje „každého kdo tady nahazuje lodní motor“, že tady Josef Ressel zkonstruoval a vyzkoušel lodní šroub. V Museo del mare je této události věnována místnost, stejně jako Marconimu a jeho bezdrátové telegrafii. Na stránku se „nevešla“ připomínka, že Ressel byl Čech (popravdě řečeno jen z poloviny, otec Němec, matka Češka, doma se mluvilo česky), stejně jako to, že v rakouském válečném loďstvu, které odtud vyplouvalo, třetinu posádek tvořili Češi. Většinou byli kvalifikovanými strojníky a palubními důstojníky. Mezi mnoha vyznamenanými byl i malíř Bohumil Kubišta (1884-1918), který do námořnictva vstoupil z existenčních důvodů a za potopení lodě obdržel Leopoldův řád.
Ruda
21.9.2011