Zákaz nočního kotvení
(aktualizováno 11. 4. 2015)

Představme si, že ve městě smějí auta parkovat jenom za denního světla. Jakmile padne tma, musí se všechna auta s objemem motoru nad 500 cm3 sebrat a odjet na vyhrazená parkoviště. Pro auta na ulicích absurdita, pro lodě na Vltavě povinnost z nové vyhlášky.

Do 15. dubna upravuje rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě vyhláška 241/2002 Sb., která v § 5 říká, že
"malá plavidla podléhající evidenci mohou stát mimo vyznačená vývaziště a kotviště, pokud je plavidlo pod trvalým dohledem, nejvýše však 24 hodin vcelku."

Po 15. dubnu vstupuje v účinnost nová vyhláška 46/2015 Sb. a v jejím § 2, odst. 5 se píše, že
"na povrchových vodách, na kterých jsou vymezena a vyznačena místa pro dlouhodobé stání plavidel, může plavidlo podléhající evidenci stát přímo či nepřímo vyvázáno ke břehu nebo zakotveno mimo tato vyznačená místa pouze v době od východu do západu slunce, jedná-li se o
a) nesledovanou vodní cestu,
b) vodní cestu účelovou, nebo
c) vodní tok Vltavy od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice)."

Pro lidi, nepostižené plavbou, je asi v tomto okamžiku třeba překlad z češtiny do češtiny:
- vodní tok Vltavy od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) = střední Vltava s vodními díly České Vrbné, Hluboká, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk a Slapy;
- plavidlo podléhající evidenci = plavidlo o celkové hmotnosti přesahující 1000 kg včetně povoleného zatížení, nebo plavidlo s motorem o výkonu větším než 4 kW (5 HP/PS), nebo plavidlo s celkovou plochou plachet přesahující 12 m2.

Dosud se dalo na jednu noc zakotvit všude, kde to nebylo výslovně zakázáno, jak při cestě odněkud někam, tak při poznávání krás a pamětihodností jednoho místa. Zákaz nočního kotvení mimo vyhrazená místa je radikální změnou k horšímu proti současnému stavu. Z cestování se stává plánovaný přesun od jednoho povoleného kotviště k druhému a rekreační plavba se fakticky omezuje na půldenní vzdálenost od povoleného kotviště, aby se plavidlo stihlo do tmy zase vrátit.

Zákaz navíc selektivně postihuje jenom určitou část plavidel: když spolu poplují dva naprosto totožné kajutové čluny, oba sedm metrů dlouhé, oba 800 kg těžké, tak ten s pětikoňovým motorem může přes noc v romantické zátoce zůstat, zatímco ten se šestikoňovým musí odplout do "lodního kempu," ačkoliv větší výkon motoru nemá na kotvení lodě vůbec žádný vliv.

I kdybychom připustili, že existuje nějaký rozumný důvod pro takto nastavená pravidla, přichází zákaz nočního kotvení bez přípravy, bez návaznosti na realitu a v situaci, kdy vymezených a označených míst k dlouhodobému stání je naprostý nedostatek co do počtu i kapacity. Informace o zákazu proto vyvolala řadu projevů nevole a vole v přístavech i na sociálních sítích. Petici proti zákazu nočního kotvení podepsalo jen v prvním týdnu téměř 1400 osob.

Vrátíme-li se k podobenství s parkováním aut, tak na celou Prahu existují asi tak dvě nevelká parkoviště, o nichž málokdo ví, kde vlastně jsou. Řidiči mají po setmění jen dvě možnosti: buď se pokusit parkoviště najít a doufat, že na nich bude volné místo, nebo kroužit až do rána ulicemi. Zaparkovat na nich totiž smějí zase až za svítání.

Podivuhodnosti nové vyhlášky
Na nové právní úpravě je prapodivných nejméně pět věcí:
- proč se pravidla nočního kotvení změnila,
- jak se vlastně sporné ustanovení do vyhlášky dostalo,
- praktický výklad,
- diskriminační charakter
- a nesoulad s projekty, financovanými z prostředků EU.

Proč se pravidla nočního kotvení změnila
Důvod se nepodařilo zjistit ani po mnohé komunikaci se všemi místy, která do vzniku nové vyhlášky mohla mluvit. Vyhlášku připravovalo Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí za konzultací se Státní plavební správou, podnikem Povodí Vltavy a Asociací lodního průmyslu. Výběr z nejdůležitějších vyjádření těchto míst je k dispozici na internetové adrese http://www.petice24.com/a/113143

Ministerstvo zemědělství přeposílá dotazy po důvodech celoročního a plošného zákazu k zodpovězení Ministerstvu dopravy s vysvětlením, že  

"pouze požadovalo definovat pojem stání plavidel a omezit možnost stání plavidel mimo vymezená a vyznačená místa tak, aby nebylo umožněno stání plavidel v době existence ledových jevů na povrchových vodách včetně období chodu ledů. Stání plavidel mimo vymezená a vyznačená místa, by mohlo způsobit škody na plavidlech a znemožňovalo by nebo velmi omezovalo možnosti vlastníků vodních děl manipulovat s vodními díly dle potřeby, a to včetně manipulací směřujících k ochraně obyvatel před povodněmi." (Karolína Šulcová, Ministerstvo zemědělství, sekretariát náměstka pro vodní hospodářství, mail z 2. 4. 2015, zveřejněno na jachting.info)

Právě na požadavek MZe se přitom odvolává Ministerstvo dopravy, které by však mělo vědět, že v platném Řádu plavební bezpečnosti jsou ustanovení, která toto řeší:
- vyvázaná nebo zakotvená plavidla musí brát v úvahu kolísání hladiny (ŘPB, čl. 7.01, odst. 3),
- všechna stojící plavidla musí být pod dohledem osoby, která je schopna v případě potřeby rychle učinit nezbytná opatření, vyžadují-li to místní podmínky (ŘPB, čl. 7.08, odst. 2)
- a na přehradních zdržích musí být plavidla před zimním obdobím, kdy dochází k velkým výkyvům vodní hladiny, vytažena na břeh nebo přemístěna na vhodná místa, umožňující převazování plavidel podle manipulace s vodní hladinou (ŘPB, čl. 9.07, odst. 1).

Stejně tak ve vyhlášce o pravidlech plavebního provozu, která má letos nahradit Řád plavební bezpečnosti a kterou připravilo právě MD, se píše, že
- stojící plavidla kotví nebo se vyvazují s ohledem na vítr, kolísání vodní hladiny, sání a vlnobití tak, aby nemohla změnit svoji polohu (§ 95, odst. 3)
- a nad stojícím malým plavidlem je nezbytné zajistit dohled osoby, která je schopna v případě potřeby rychle učinit nezbytná opatření (§ 102, odst. 3).
Povinnost zajistit na plavidle hlídku a v zimním období ho přemístit na vhodné místo, umožňující převazování plavidel v závislosti na změně výšky vodní hladiny, se dokonce vloni dostala přímo do zákona o vnitrozemské plavbě (zákon 114/1995 Sb., § 23a, odst. 3 a 4).

Když odhlédneme od toho, že majitelé lodí jsou obvykle příčetní a nechtějí své lodě nechat zničit, když přehlédneme absurdní předpoklad MZe, že na vymezených a vyznačených místech voda nezamrzá a nepluje po ní led, uvidíme i tak zcela zřetelně, že pro stání plavidel na vodní ploše jsou nastavena pravidla více než dostatečná a loď se může v ohrožení ocitnout jedině vinou nedbalosti svého vůdce, majitele nebo provozovatele. S odkazem na tato pravidla mohlo a mělo Ministerstvo dopravy vypořádat připomínku MZe jako řešenou jiným právním předpisem.

Poznamenejme, že kdyby byla vyhláška 46/2015 Sb. podrobena před přijetím standardnímu procesu hodnocení dopadů regulace, jak ho vyžadují legislativní pravidla vlády, tato nadbytečná restrikce s dopadem na desítky tisíc občanů by velmi pravděpodobně byla odhalena. Bohužel, MD získalo výjimku od Legislativní rady vlády, odůvodněnou nesprávným předpokladem, že dopady regulace byly posouzeny již vloni při novelizaci zákona o vnitrozemské plavbě. Skutečností však je, že zákaz nočního kotvení nebyl při přijímání novely ani zmíněn, natož zhodnocen.

Jak se vlastně sporné ustanovení do vyhlášky dostalo
To je velká záhada. Podle Asociace lodního průmyslu, která se účastnila přípravy ještě ve vnitřním připomínkovém řízení, nic takového nebylo ve verzi vyhlášky, kterou dostala ke konzultaci. Ministerstvo dopravy se hájí požadavkem Ministerstva zemědělství, ve skutečnosti se však MZe v meziresortním připomínkovém řízení vyjadřovalo k návrhu, ve kterém již sporné ustanovení bylo, tehdy ještě jako § 4, odst. 5. Zákaz kotvení se tedy do vyhlášky musel dostat ještě před připomínkou MZe, ale k jeho autorství se nikdo nehlásí, viz komunikace s dotčenými úřady na http://www.petice24.com/a/113143

Spekulovat lze o otázce "qui bono." Na zákazu nočního stání vydělají osoby, které na Vltavě a dalších vodních plochách, postižených zákazem, pronajímají nebo budou pronajímat místa proplouvajícím rekreačním plavidlům. Citát v následujícím textu dokládá, že žádosti o povolení takových míst se už projednávají, a to vyhláška ještě ani nevstoupila v platnost.

Stejně tak lze spekulovat, nakolik souvisí  časově se shodující
- vlna protestů proti zákazu nočního kotvení,
-  odvolání ředitelky odboru plavby Ministerstva dopravy, odpovědné za přípravu vyhlášky
- a sdělení náměstka ministra Ladislava Němce, že připomínky ke sporným ustanovením vyhlášky mají stěžovatelé nyní zasílat přímo jemu.

Bez pochybností zato zůstává téma tiskové konference, kterou k nové vyhlášce pořádá 15. dubna Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Asociace lodního průmyslu:

Zásadní průlom:  podnikání kolem vodních toků má zelenou
 15. dubna 2015 se mění pravidla o rekreačních plavbách. Malí podnikatelé mohou začít budovat obslužnou infrastrukturu kolem vodních toků.
 Provozovatelé lodí za podpory Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Asociace lodního průmyslu prosadili po mnoha letech nastavení stejných podmínek pro rekreační plavbu jako v ostatních zemích Evropské unie. Je to nejenom dobrá zpráva pro majitele lodí, ale i mimořádná příležitost podpořit turistický ruch a tím i podnikání v oblastech kolem vody.

Zákaz v praxi    
Také velká neznámá. Zákaz platí na 145 kilometrech vodního toku Vltavy. Jak velký kus vody musí vůdce plavidla prozkoumat, aby měl jistotu, že v jeho dosahu není žádné místo "vymezené a vyznačené pro dlouhodobé stání plavidel" a může tudíž volně zakotvit?  Celou přehradu? Povolených kotvišť je totiž zoufale málo a navíc neexistuje žádný jejich seznam:

"... v současné době jsou projednávány se Státní plavební správou žádosti o povolení veřejných míst pro dlouhodobé stání plavidel na Vámi zmiňovaných vodních cestách, jejich seznam tudíž není aktuálně k dispozici a je proto třeba projednat se správcem toku, státním podnikem Povodí Vltavy, možnost stání na konkrétním místě ..." (Hugo Roldán, Povodí Labe, 30. 3. 2015, mailová odpověď na dotaz autora petice, zveřejněno na jachting.info)

Jediná jistota panuje ohledně pokut za porušení tohoto zákazu - až 5 000 Kč na místě a až 200 000 Kč ve správním řízení. Přinejmenším podle výše pokuty to tedy musí být přestupek zatraceně vážný, ačkoliv vůbec není jasné, jaký státem chráněný zájem vůdce plavidla vlastně porušuje: v jednom a tomtéž místě se totiž jednou kotvit smí a jindy zase nesmí podle toho, jestli o několik kilometrů dál zrovna v tu chvíli je či není do břehu zatlučená cedule se znakem povoleného kotvení.

Diskriminační charakter vyhlášky
Jeden z přispěvatelů jachtařského fóra jachting.info se obrátil na spřátelenou (bohužel nejmenovanou) advokátní kancelář s prosbou o posouzení sporného ustanovení nové vyhlášky. Z rozboru, citovaného na jachting.info, vyplynulo, že

"... přinejmenším ustanovení § 2 odst. 5 vyhlášky č. 46/2015 Sb. je v rozporu s Listinou základních práv a svobod (zák. č. 2/1993 Sb.) a to zejména s jejími čl. 1 a 3.
Ústavní soud ve svých nálezech vykládá rovnost před zákonem ve smyslu proporcionality (srovn. např. nález Pl. ÚS 15/02). Podle ÚS musí být zvýhodňující zacházení vždy založeno na objektivních a rozumných důvodech a mezi tímto cílem a prostředky k jeho dosažení musí existovat proporcionalita.
K protiprávní diskriminaci dochází zpravidla v případě, kdy se s různými subjekty, které se nacházejí ve stejné nebo srovnatelné situaci, zachází rozdílným způsobem, aniž by existovaly objektivní a rozumné důvody pro uplatněný rozdílný přístup. K porušení rovnosti před zákonem dochází tehdy, když ustanovení zákona nebo prováděcího právního předpisu zachází se skupinou osob odlišně od dalších, ačkoliv neexistuje žádná rozdílnost mezi těmito skupinami takové povahy a váhy, že by mohla ospravedlnit nerovné zacházení. Není tudíž dostatečné ospravedlňovat nerovné zacházení se skupinami osob tím, že zákonodárce zohlednil z povahy věci vhodný odlišující prvek, ale musí existovat objektivně opodstatněný diferencující faktor dostatečné váhy. Odlišnost situací daných skupin osob musí být tudíž taková, aby ospravedlnila odlišnost zacházení s nimi.
V obdobném smyslu je problematika diskriminace a rovnosti před zákonem zpracována v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské Unie.
Vzhledem k výše uvedenému nelze než dospět k názoru, že majitelé plavidel podléhajících evidenci a majitelé plavidel nepodléhajících evidenci se z hlediska nočního kotvení (resp. slovy vyhlášky: přímého či nepřímého vyvázání ke břehu nebo zakotvení mimo vyznačená místa v době od západu do východu slunce) zjevně nacházejí ve stejné nebo srovnatelné situaci a neexistuje tedy ani objektivní ani rozumný důvod pro rozdílné podmínky pro noční kotvení (ve smyslu výše uvedené vyhlášky) pro plavidla podléhající evidenci a pro plavidla evidenci nepodléhající."

Nesoulad s projekty, financovanými z prostředků EU
V příštím roce skončí třetí, poslední etapa projektu Ředitelství vodních cest "Dokončení vltavské vodní cesty," financovaného z prostředků Evropské unie. V rámci tohoto projektu bylo vybudováním plavebních komor zpřístupněno pro plavbu 95 km souvislé vodní cesty z Českých Budějovic až na přehradu Orlík. Jedním ze zásadních argumentů pro získání evropských dotací byla právě rekreační plavba. Celá tato vodní cesta ale spadá podle nové vyhlášky pod zákaz nočního kotvení, který rekreační plavbu významným způsobem omezuje. Omezení rekreační plavby (jak plutí, tak stání plavidla je "plavba" ve smyslu zákona) se může dostat do rozporu s podmínkami udělení dotací EU a v každém případě snižuje využitelnost díla, z těchto dotací financovaného.

Tento text je volný k využití a šíření, autory nicméně potěší, budou-li u rozsáhlejších citací zmíněni.
Jan Chudoba a Petr Felix Chudoba

Zdroje
petice: http://www.petice24.com/vratte_nam_nocni_kotveni
diskuse: http://www.jachting.info/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=9191&start=all

Následující část použijte, prosím, pouze pro média. Vzhledem k osobnímu charakteru uvedených údajů není určena ke zveřejnění



Kontakty
Ministerstvo dopravy
Mgr. Katarína Koleničková, bývalá ředitelka odboru plavby
tel. 225 131 213, e-mail:

Ministerstvo zemědělství
Ing. Daniel Pokorný, ředitel odboru státní správy ve vodním hospodářství a správy povodí
tel. 221 812 567, e-mail:

Plavební úřad - Státní plavební správa
Klára Němcová, legislativní právník, pověřená řízením odboru kontroly a metodiky
tel. 234 637 252, e-mail:

Český svaz vodního motorismu
Jiří Pěknice, president svazu
tel. 602 305 105, e-mail:

Asociace lodního průmyslu
Petr Novotný, předseda
tel. 777 722 155, e-mail: 

Petr Miller, kapitán přístaviště rekreačních plavidel Sladovařská zátoka - Slapy (ministr 1990 – 1992)
e-mail: ,

Tomáš Kruška, autor petice „Vraťte nám noční kotvení“
tel. 731 624 897, e-mail: