Zářijové číslo německého časopisu YACHT (20/2012) přineslo řadu úvah a námětů na zamyšlení.

Poněkud diskutabilní je nadpis článku německého časopisu YACHT č.20/2012 – Nestarej se, plachti. Ale jeho obsah je pozitivní, protože připomíná, nám jachtařům většinou životem nabytou zkušenost, že plavba, zejména na moři, pomáhá zbavit se běžných starostí nebo alespoň dočasně vypnout z každodenních starostí, nově seřadit priority, ba i překonat životní zkoušky. Přitom délka plavby není rozhodující. Stává se terapií. Neměla by potom nemocenská pokladna na naši plavbu přispět, nebo uhradit antifouling či náklady na pronájem lodě? Lasse Johannsen ve svém článku uvádí i řadu autorů knih, ve kterých jsou takové myšlénky uplatňovány (samozřejmě bez té o nemocenské). Závěr: Plavba dává životu svobodu. Svoje slovo k tomu vyslovili také Wilfried Erdmann, Stefan Boden, Sebastian Schmidt, Heiko Flasbart

Neuškodí přidat, že v zemích Koruny České byly i další důvody, pro které jsme stavěli lodě a hledali cestičky na moře. V podstatě se ale neliší od uvedené téze – cesta ke svobodě. K tomu jeden praktický příklad, docela čerstvý. Není tomu měsíc, co v jednu ze střed, kdy se v loděnici ČYK scházejí námořní jachtaři, za stůl zasedl Tonda Stöckl se svojí manželkou Ivonou, aby se setkal s kamarády. Kde byl? Postavil si loď typu Paloma, dal jí jméno IVONA po manželce se kterou doplul do Hamburgu, a s manželkou emigroval. Teď přicestoval na návštěvu z daleké Kalifornie, kde žije. Obživu mu dává jeho dobře zavedený podnik „TONY, S PLUMBING“ – zámečnická dílna, na vizitce s podtitulkem „European Craftsmanship“ – evropská šikovnost, asi něco jako „české ručičky“. Však tam také dospěl k názoru, že je lépe si vydělat, a namísto stavby lodě si jachtu koupit, takovou, jaká mu nejlépe vyhovuje. A máme řadu dalších, jichž vyprávění ze života budeme moci slyšet na jachtařském fóru 8.prosince (viz ČANY) z úst Ríši Konkolského, Petra Ondráčka, Rudy Krautschneidera.

Další článek, jehož autorem je jedenatřicetiletý Matt Rutherford, který na osmimetrové lodi, čtyřicet let staré, obeplul obě Ameriky (27 077 NM, 309 dnů), obsahuje několik životních, životem na lodi nabytých pravd:

- Výhodou malé kajuty je, že při ztroskotání neletí člověk příliš daleko.

- Kdo nerespektuje hranice, nežije dlouho.

- Strach je nutno pochopit dříve než mu budeš obětí. I stateční mívají strach.

Jeho plavba Beringovou úžinou a ve stopách svatého Brendana ze 6. století nebyla jen osobním samoúčelným dobrodružstvím. Byla spojena se sbírkou peněz během plavby pro obecně prospěšný spolek CRAB v Annapolis. CRAB (Chesapeake Region Accesible Boating) pomáhá tělesně postiženým, aby mohli plachtit. Mattovi dal k dispozici starou, malou loď. Tu musel vlastní prací a na vlastní náklad opravit. Zesílil kování, dříví pro opravy si opatřoval z odpadových kontejnerů. Stěžeň opatřil stupačkami, refovací lana zavedl do kokpitu. Na tolik potřebné topení, radar a silnější motor nezbyly prostředky, které si opatřoval opravami, čištěním a natíráním lodí společnosti CRAB. Loďku pojmenoval St.Brendan. Když vyplouval, vyprovodilo ho jen několik jednotlivců, při návratu jich bylo tisíce. Výsledek? Spolku Matt přivezl 125 tisíc dolarů. Jeho náklady dosáhly 35 tisíc dolarů.

Matt mi připomněl stejně zapáleného českého fandu – Rudu Krautschneidera.

Redakce YACHT se Matta dotázala na recept, umožňující úspěch takové akci. Sdělil sedm bodů, které považuje za nejdůležitější:

- ZÁKLADNÍ. Raději méně plachet. Refuji hodně a často. V bouři zůstávám raději na volném moři. Při bouři je pobřeží jachtaři nepřítelem.

- TĚLESNÁ ZDATNOST A DUŠEVNÍ STAV. Jejich dobrý stav je důležitější než tělesná velikost a síla. Je nutno umět zvládat obtížné situace.

- TAKTIKA V BOUŘI. Doporučuji vodní kotvu, protože je lehčí a bezpečnější než postavení proti větru. Nejprve řetězy na přídi, potom lana desetinásobné délky lodě.

- VÝSTROJ. Tím nejlepším bylo větrné kormidlo. Vítězí nad autopilotem, který žere proud a zarputile udržuje zadaný kurs.

- PLÁNOVÁNÍ TRAS. Používal jsem Cornellovu knihu „Cruising the world“, ale také mnohé vyhledal v denících polárních badatelů (Parry a Admunsen).

- ZNALOST LODĚ. Kdo si loď sám opravuje a udržuje, ví kdo co je a jak funguje. Je užitečné, jestliže můžete naftový motor nastartovat šroubovákem.

- LODNÍ KUCHYŇ. Většinou jsem měl mražené a sušené podle hesla: Ohřej a sněz. Když měl štěstí a chytil rybu, nakrájel ji na filety, obalil cayenským pepřem a cukrem a pověsil, aby se vysušily. Trvanlivé a chutné.

Článek „Divoká bílá voda“ varuje. Mezi severomořskými ostrovy (Nordseeinseln) plavbu ohrožují proudy, mělké vody, vlnobití. Ani rybáři, znalí zdejších poměrů, nespoléhají na bóje vyznačující dráhu a hlídají hloubku. Je neodpovědnou lehkovážností místní podmínky podcenit. V prohlubni vlny klesající loď narazí na dno a často nepřežije, dokumentuje několika čerstvými zprávami text i obrázky článku. Je k nevíře, že i v místech kde si postižené lodě byly jisté.

Proto, opatrnosti nikdy nezbývá. Jsou chvíle, kdy pravidlo v jachtařském přání „vždy alespoň na šířku dlaně vody pod kýlem“ zdaleka nestačí. A vypočítat si, co s vámi na mělkém dnu čtyřmetrová vlna udělá, můžete - ale včas, než bude pozdě. V článku uváděné případy to dokazují.

I v mělkých a zdánlivě jistých vodách můžete přijít o loď, a budete rádi, když neopatrnost nezaplatíte i životem. Závěrem je popsána rekonstrukce a mapka plavby lodě, která vplouvala v poledne 26.6.2012 do ústí řeky.Na zdánlivě spolehlivé hloubce tři až čtyři metry podle mapy loď ztroskotala. Posádku zachránili rybáři. Příčina? Silný vítr a vzduté vlny, možná přispělo i přemístění písečné lavice. A hlavně, nedodržení zásad, platných pro toto pobřeží. Co do směru větru nejsou stejné pro každé místo. Vyžaduje to zvážení všech důsledků směru větru a proudů. Jen jedno platí obecně: Při vyplouvání nebo vplouvání vyvarovat se síly větru nad pětku, volit až polovinu rozpětí času přílivu anebo odlivu, mít připravenu kosatku a nechat běžet motor, protože ztráta rychlosti má za následek neúčinnost kormidla.

Turci opět dobývají Evropu.
Turecký koncern Dogus expanduje. V roce 2011 koupil v Chorvatsku marinu Mandalina u Šibeniku a letos převzal marinu Dalmatia a Bori. Údajně je již v sedmi přístavech. Získané mariny bude modernizovat a ohlašuje rozšíření i do jiných zemí – informuje nás nejrozšířenější jachetní magazin Evropy..

V Italii vypukla válka o veletrhy.
V Evropě je krize, ale Janov připravuje další jachtařský veletrh, místně i časově si blízký. Iniciativu podporuje na třicet loděnic, mimo jiné Bavarie,  Grand Soleil a Dufour. Slibují, že nový veletrh bude cenově výhodnější než dosavadní Salone Nautico Internationale, pořádaný v říjnu. V úvahu přichází marina Aeroporto Janov (Genua). Nad konkurenčním bojem se pozastavuje německý Yacht.

R.H.