Jak bylo v "Petěru" a jak to bylo dál.
Tak jsme se po utkání s byrokratickým aparátem konečně vyvázali v marině River Jacht Cluba a začali se rozhlížet co a jak, přeci jenom to není tak úplně to co známe. Cizích lodí tady není moc, po jedné z Německa, Anglie, Estonska, Holandska a my jako zástupci České republiky. Smutné je že naši vlajku nemají na skladě (jsme první Češi v tomto přístavu a jak to vypadá tak i v této části Ruska ) a nemohou ji vyvěsit, ale prý si ji seženou ( za těch 6 dnů co jsme tam stáli se jim to nepovedlo). Nejprve plujeme natankovat a cena nafty je příjemným překvapením 20 rublů za litr ( 100 rublů je za 62 Kč) tedy po přepočtu 12,4 Kč za litr. Tím ale ty pozitiva končí. Marina je to veliká a má velký administrativní dům o 2 patrech. V přízemí jsou dvě sanitární místnosti s WC a umyvadlem otevřené po celou dobu, v suterénu je jedna místnost s WC, 4 sprchovací kabiny a pračka. Bohužel suterén je otevřen ráno od 7.00 do 10.00 a odpoledne od 19.00 do 21.00 , o sobotě a neděli se neuklízí, ale zamyká se důsledně. Dojmy nevylepší také koše na použitý toaletní papír, umístěná vedle toaletní mísy (to je v Rusku celkem běžný jev, používají odpadní potrubí malého průměru a papír ty tenké trubky ucpává), jak to tam vypadá v neděli večer raději ani nebudu popisovat. Jinak stojíme vyvázáni v přístavním bazénu na nových molech s elektrikou rozvedenou do několika rozvaděčů. Vodu je možné napustit z hadice která je přímo na mole, o její kvalitě nemáme žádné informace, ale zatím jsme se ne po...
Ráno vyrážíme do města. Po cca 1km dorazíme na konečnou autobusu č.14 a trolejbusu č. 7.
Nemají tady ale nikde kam to jede, tak se domlouváme s řidičem busu že až budeme u Aurory tak nám řekne. Systém placení v MHD je hotovostní, tedy hotově u řidiče autobusu, nebo v trolejbusu jezdí průvodčí. Cena je jednotná -18 rublů za použití linky, na vzdálenosti nezáleží.
Skutečně se nám daří vystoupit hned na poprvé u Něvy, i když o dva mosty dále než potřebujeme. Říkáme si, že si někde vezmeme plánek města a bude to příště lepší, ale informace v této části města nejsou k mání. Tak šlapeme podle Něvy k Auroře, kde si plánek za 50 rublů kupujeme. Také sehnat informace o dojezdu VOR je celkem obtížné, nikdo neví na co se ptáme. Nacházíme plakát kde je napsáno že dojezd bude na Petro - Pavlovské pevnosti, ale chybí časové informace. Tak zatím pouštíme VOR z hlavy a zaměřujeme se na památky. Je jich tady opravdu hodně, ale většinou v dost zuboženém stavu. Tak že - Ermitáž (zimní palác), vojenské námořní muzeum, admiralita, něvský prospekt, památník Petra Velikého, Aurora, Petro - Pavlovská pevnost. Časem jsme našli optimální spojení trolejbusem do centra, potom projít centrum, dojít do tržnice Sytnyj rynok, nakoupit potraviny a autobusem zase do mariny. Na cestě z autobusu je útulný bufáč, kde naše výpravy pravidelně končí u pikslového piva místí výroby v ceně 50 rublů. Připojení na wi-fi se mi podaří až v administrativní budově (nemají to zabezpečené), ale není tam zásuvka (sedávám při tom na wc), tak že na baterii NB a to je tak na stažení počasí a stažení pošty. To počasí na internetu je tady celkem nutnost, nefunguje tady Navtex. Nejdříve jsem se domníval že je chyba na našem přijímači, ale když se ptali sousedi z Německa a potom i Poláci říkali že jim to také nejde tak to bylo jasné. Z webu taky dostávám informace o programu VOR.
V předvečer přichází zaměstnanec mariny s nabídkou vyplout se podívat na cílovou linii před Krondštadt. Chvíli o tom přemýšlíme, ale je to cca 30 mil, znamená to vyplouvat kolem půlnoci, potom zase 30 mil zpátky a počasí nic moc. Tak že nic a druhý den se jdeme podívat do vesničky VOR. Je otevřená od 11 hod a propagace a doprovodný program je na tak mizerné úrovni že jdeme do města a vracíme se odpoledne před pátou hodinou. Na pátou je ohlášeno zvednutí mostů a příjezd flotily lodí VOR. V pět se skutečně mosty zvednou, ale také začíná pršet. Na nábřeží je dost lidí, ale davy známé z jiných dojezdů to rozhodně nejsou. Kolem 17.15 proplouvá první loď, jsou to Rusové a za ní všechny další v pořadí od zadu až k vítězi.S první lodí začal také ohňostroj, ale dost jim kouřil a tak nemělo cenu fotit. Liják také gradoval a přistávání k molu a defilé posádek tak sledovala značně prořídlá skupina příznivců.
Vydrželi jsme skoro do konce, ale když se začali sjíždět elity, tak promočení jdeme na bus a do lodi připravit se na zítřejší odjezd. Přijela nová posádka a stará zítra odjíždí domů.
Předpověď byla příznivá, ale realita zcela jiná. Po probuzení konstatujeme vítr NW o síle 5Bf, jdu se připojit a skutečně se předpověď úplně změnila. Tak posouváme odplutí na další den, ale to také není nic jednoduchého protože potřebujeme zaplatit za další den stání a tady se chodí do práce na 10.00 hodin. Tak že čekáme, potom platíme a potvrzujeme nový crew list a vyplouváme směrem na Morvagzal. Odplouvají skoro všechny cizí lodě, tak že je tam dost fronta a strávíme na Morvagzálu 2 hodiny. Potom na motor do hlavního kanálu, plachty nahoru, v příjemných podmínkách přes Kronštadt, začíná trochu víc foukat, ale směr se dost mění, vlny jsou rozbité a tak se mlátíme nocí a další den a ve 02.00 druhé noci vítr definitivně lehá, tak startujeme motor a suneme se k Helsinkám. Kontrola u ostrova Gogland, tentokráte jenom vysílačkou a jsme propuštěni dál.
Tento cyklus se opakuje několikrát, než je konečně ukončen tím že žádný z nás nezanechává nikde blátivé otisky nebo stopy. Zbytek dne už proběhne bez zvláštních příhod a 9.7. odpoledne se vyvazujeme ve Vasa-marině ve Stockholmu. Večer pečeme rybu, přichází švédští přátelé a tak zakončuji další část plavby. Teď mne čeká 14 dní s rodinou a potom přijede Ivo se ženou a poplujeme se podívat do Turku a po jejich odletu se vracím do Polska a následně do Česka. Když jsem dával na jaře na web nabídku s volným místem tak se pár lidí hlásilo, ale nikdo to nakonec nepotvrdil tak že Stockholm - Štětín zatím sólo.
Fotky zatím nemám zpracovaný, dám je fotogalerie až po návratu.
Pokračování příště.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment