Jak vznikl a proč je takový, jaký je.
Josef „Rozára“ Rössler
Starý dobrý „plecháč“ – ŠTÍR, devítimetrová ocelová konverse původně překližkové šarpie švédského konstruktéra Helge Rödena už měl za sebou hezkou řádku plaveb a koncem osmdesátých let jsem začal přemýšlet, že si postavím novou loď – samozřejmě větší, aby se tam vešlo víc kamarádů a byla větší legrace.
Chtěl jsem loď, která nesmí být delší než 12 metrů (tehdejší limit pro „malé plavidlo“) , pro osm členů posádky včetně kapitána, schopnou dálkové širomořské plavby a při tom nepřekračující rozumný ponor tak, aby mohla doplout z Prahy do Hamburku po Vltavě a Labi, když to budou okolnosti vyžadovat. Z těchto požadavků mi vycházela konstrukce se spouštěcím kýlem . O materiálu jsem vůbec neuvažoval, pro mě to byla vždy jednoznačně ocel. Ocelové lodě jsou nejpevnější a při amatérské stavbě také zdaleka nejlevnější, měl jsem s tím znamenité zkušenosti už se stavbou a provozem zmíněného prvního Štíra.
Na základní konstrukci trupu, takeláže a výpočet zátěže jsem netroufal a tak jsme po jednání s přáteli, kteří měli kupodivu představy o podobné lodi, zadali konstrukci našemu přednímu konstruktérovi ing. Milošovi Maximovičovi, tvůrci slavné „Pavie“ a velkého „Atola“.Ten kupodivu prohlásil, že se už nějaký čas zabývá myšlenkou projekce ocelové lodi a dal se hned do práce. První verze, kterou vytvořil, se mi zdála příliš štíhlá v přídi (chtěl jsem tam mít dvě oddělené kajuty pro posádku) a tak Miloš po čase nabídl druhou verzi a u té už zůstalo. Podle teoretických výkresů trupu jsme vyrobili tabuli s rozkreslenými žebry v měřítku 1:1 a během zimy 1980 vznikly tři sady žeber a přepážek. A mezitím jsem na základě těch teoretických výkresů začal projektovat to, čemu se dnes česky říká „layout“ – tedy celé uspořádání lodi, počínaje umístěním kokpitu, vrátků a kormidelního stanoviště, dané milošovou takeláží a konče samozřejmě celým interiérem včetně umístění všech technologických celků, kajut, kuchyně atd.
A tak vznikl ŠTÍR II. Z druhé sady žeber vznikla FERA a třetí sada skončila neslavně ve šrotu.
Konečné tvarování nástavby s kormidelnou jsem svěřil výtvarníkovi Jiřímu Švorčíkovi a to, teď zase nevím, jak se tomu česky říká – jako na které straně mají být určité dveře a kam se mají otevírat, jak mají být vysoké schody a tak, zase pro mě dělal ing. Souček.
Až potud to má být něco jako úvod a částečné vysvětlení, proč jsem navrhl a postavil loď, která je tak odlišná a která navíc není ani podle dosud platných měřítek zrovna nejpohlednější. Dnešní lodě mají totiž z hlediska toho, kdo chce s nimi podnikat plavby a ne se jezdit koupat nebo vymetat přístavní hospůdky, dvě, ne-li tři naprosto základní a závažné vady:
Vada číslo jedna: Interiér ve stylu přepychového obýváku a tedy takové jeho řešení, které naprosto ignoruje všechny jeho funkce za delší vícedenní nepřetržité plavby. Část, někdy i podstatná část posádky je nucena bydlet a spát v „salóně“ a když se chce zbytek posádky nasnídat, musí si snad sednout na hřbet těm, kteří měli k ránu poslední hlídku. Nehledě k tomu , že pořádná skříň na šaty se nachází jen v „owners cabin“, kde je zase přepychové dvojlůžko, na kterém se sice v přístavu po dobré večeři v místní hospůdce dobře dělá láska, ale chybí tam jakékoliv zajištění, aby se při noční plavbě v náklonu ti dva neváleli po sobě – ono to časem unaví a člověk se potřebuje občas také vyspat.
Vada číslo dvě: Kormidelník, eventuelně další členové posádky, jsou po celou dobu své služby vystaveni veškeré nepřízni počasí a omýváni slanou vodou, stříkající přes příď. Představte si, že by vám někdo nabídl ke koupi automobil s motorem a jízdními vlastnostmi současných vozů, ale s karoserií ve stylu řekněme z roku 1915 – s otevřeným kokpitem jen s ochranným sklem před řidičem – přece musíte mít dobrý rozhled okolo sebe a musíte rukou ukazovat, kam budete zahýbat a za vámi s oddělenou boudou pro panstvo. Asi byste se poohlédli po lepším modelu. Navíc kormidelník nevidí přes hlavní plachtu do kosatky a tak musí mít nynější lodě s širokou zádí dvě kormidelní stanoviště, na každém boku jedno.
Vada číslo tři: Navigátor, pokud se vůbec počítá s tím, že někdo bude muset také navigovat, sedí v některém ze zastrčených koutů „salónu“ u miniaturního mapového stolečku, bez jakéhokoliv výhledu ven a bez kontaktu s kormidelníkem. Kdo má říci kormidelníkovi, kam má plout v nejlepším případě jen dálkový přenos do indikátoru kompasu, ale kolik lodí to má, u žádné to nepatří ke standardní výbavě.
Kdo je ten, kdo si dovoluje kritizovat nablýskané výrobky předních výrobců z celého světa takhle povýšeně?
Prohlédněte si ale kritickým okem interiéry lodí, které jsou dnes na trhu nabízeny a přečtěte si pár referátů o nich od lidí, kteří se zřejmě svezli (jestli vůbec!) někde v Řecku od ostrova k ostrovu po pečlivě vyslechnuté předpovědi počasí. Lidé prostě nemají jinou volbu a tak ty lodě kupují. Poptávka určuje nabídku a kdo má peníze na novou větší loď? Ten kdo nemá čas podnikat dlouhé plavby a ani o to nestojí, protože si zvykl na uspěchaný styl života a těm ostatním, mizivé menšině, kteří peníze nikdy neměli a mít nebudou, nezbývá, než si vymýšlet a vlastníma rukama lodě podle svých představ stavět. Ještě malá poznámka nakonec: podívejte se na jakýkoliv snímek interiéru v nabídkovém katalogu a představte si, jak to tam bude vypadat, až se loď nakloní tak, jak je na dalším obrázku s ukázkou plavby pod plachtami a co tam zbude, až všechny ty vázičky s kytičkama, skleničky na jídelním stole, ovoce v míse, spadnou na zem. Bordel.
Tak tohle všechno jsem měl na mysli, a ještě mnoho jiného a tak vznikla ta divná bedna jménem ŠTÍR II. Podíváme se na něj trochu podrobněji. Oficielně je to typ LIZARD 40, verze ŠTÍR II., ocelová dvojitá šarpie s kutrovým oplachtěním, spouštěcí segmentovou ploutví se zátěží a zavěšeným kormidlem.
Z hladké paluby s celkem sedmi luknami a malým centrálním kokpitem vyčnívá pouze kormidelna s krátkými vlnolamy vzadu. Kormidelní stanoviště jsou dvě, hlavní je v kormidelně a druhé v kokpitu. Obě mají stejně velká kormidelní kola, spojená lanovým převodem a je tu možnost okamžitého převzetí kormidla bez přepínání z vnějšku dovnitř a naopak. Převod je necelé čtyři otáčky kola na výchylku z jedné krajní polohy (45°) kormidla do druhé.
Stěžeň o délce necelých patnácti metrů je usazen v kozlíku za kormidelnou a sklápí se za použití pomocných podpěr a rahna okolo vysoko umístěného čepu přes kormidelnu dopředu. Má dvě křížové výztuhy. Materiál stěžně je epoxydový laminát na dřevěném jádře. Jak ze zkušeností amatérských stavitelů i mých vyplývá, tyto stěžně jsou nezničitelné a vydrží všechno, ovšem jejich váha na plavebních vlastnostech lodi moc nepřidá. Rahno je hliníkový profil. Šroubový napínák (kiking) umožňuje napínání hlavní plachty i za silného větru.
Motor je nezničitelný Zetor, který pohání vrtuli přes hydraulický převod. Měli jsme v minulosti velké potíže s kloubovými hřídeli a toto řešení se zatím osvědčuje.
Trup je rozdělen pěti přepážkami, z nichž přední a zadní jsou nepřelitelné kolizní přepážky, na šest vodotěsných prostorů. Předním kolizním prostorem prochází skluz hlavní kotvy a je tam místo i na dvě rezervní malé kotvy, pokud nejsou připraveny na zádi, a na kotevní lano. Za plavby tam také bývá většina kosatek.
Za kolizní přepážkou jsou v přídi symetricky dvě dvoulůžkové kajuty. Mnozí jim dávají přednost pro jejich přímý přístup do kormidelny. Lůžka mají ocelové rámy, vypletené tenisovou strunou a na tomto pružném podkladě jen slabé polštáře z gumožíní. Lůžka v zadních kajutách jsou stejné konstrukce a celková úspora váhy je přes 350 kg, o ceně nemluvě. Všechna mají zajišťovací plachty proti vypadnutí v náklonu.
Kormidelna má zvýšenou podlahu, kousek nad úrovní vodorysky. Pod ní je na levoboku skladiště s vodními tanky a bateriemi, na pravoboku strojovna, související přímo s dílnou. Motor je ještě pod podlahou kormidelny, přístupný také shora; na úrovni podlahy dílny je hydromotor s přímým napojením na hřídel vrtule a nad ním olejový tank hydrauliky s filtrem. Dílna má pracovní stůl se svěrákem, do kterého je možné upnout třeba celou zadřenou vinčnu nebo podobnou součást. Kormidelna má kromě vchodu, který se zavírá zasouvacím oknem z organického skla, celkem 13 oken z vrstveného skla zrcadlové kvality, která umožňují fotografování i výhled dalekohledem. Kormidelník může sedět na otočném výškově stavitelném křesle, pohodlně i v náklonu. Z pracoviště navigátora je nerušený výhled na 360°po okolí a bezprostřední kontakt s kormidelníkem, jako na můstku velkých lodí. V případě potřeby může dokonce dosáhnout na kormidelní kolo a kormidlovat (levou rukou – ovšem).
Z kormidelny se projde levoboční spojovací chodbou okolo hygienického prostoru, kde se také nachází ruční pumpa s vyústěním do ploutvové skříně, do obytné části s kuchyní na levoboku a jídelnou na pravoboku. Po celé délce chodby je skříň s posuvnými dvířky na zásoby potravin a vybavení kuchyně. Jsou tam veškeré zásoby, kromě konzerv, které jsou pod podlážkami. Jídelní stůl je možné vyklopit a zavěsit na strop, aby se mohly podlážky zvednout. Také je možné jej spustit do úrovně sedadel a překrytím opěrným polštářem vytvořit lůžko pro dva hosty (při kratší plavbě, nebo střídání posádek v přístavu). Ke stolu se pohodlně vejde všech sedm členů posádky (jeden je u kormidla) a nakonec i kuchař, když jim všem nadělí na talíř a při horším počasí do misek. Nad hlavami mají po celé délce jídelny polici s posuvnými kryty z organického skla, kde je místo pro vlajky, lodní knihovnu a hudební elektroniku.
Ze salónu se projde čtvrtou přepážkou se zvýšeným prahem do zadních kajut, každé s dvěma lůžky nad sebou, rovněž se zabezpečovacími plachtami, skříněmi na šaty s poličkami a v hlavách lůžek s dalšími policemi na drobné předměty, kam se vejdou i kamery, fotoaparáty atd. Pod spodními lůžky jsou prostory,uzavřené posuvnými panely. Na pravoboku je jejich využití omezeno, protože tudy prochází výfukové potrubí. Většinou tam uskladňujeme konstrukci ke sklápění stěžně, vesla ke člunu a podobně. Výměnou za toto omezení je zase kajuta při plavbě na motor účinně vytápěna. Následuje zadní kolizní přepážka, za kterou je v dolní části tank na naftu, který sahá do poloviny její výše a je do něj možný vstup víkem shora. Nad ním je místo pro plynovou lahev a z toho důvodu jsou tu po obou stranách boku odtokové otvory. Zasahuje sem také kormidelní segment s ovládacími lany a příslušnými kladkami. V pravé části je průchod výfukového potrubí s druhým tlumičem a vyústěním do zrcadla. Celý prostor je přístupný z paluby zvláštní luknou a kromě toho nad plynovou lahví je samostatný kryt pro její výměnu.
Zavěšené kormidlo má horní ložisko na zrcadle a spodní v dolní části skegu. Jeho hřídel má čtyřhran, po kterém je možné jej vytáhnout, takže jeho ponor nepřesáhne ponor samotného trupu s vytaženou ploutví.
Na zádi je na hliníkovém sloupku, tam, kde některé lodě mají radar, umístěn kompas s dálkovým přenosem. Je tam nejméně ovlivňován magnetickým polem lodě, ale stejně máme problémy a deviační křivka se musí častěji ověřovat i během plavby. Na zádi je také umístěn složený velký polský člun „Gryf“, který bychom snad dokázali včas nafouknout v případě nouze, jinak je to výborný bajbót pro celou posádku s motorem Mercury 4K, který vozíme na zadním zábradlí.
Centrální kokpit má poměrně malou vanu, aby co nejméně zasahoval do interiéru. Je v něm dobré místo pro kormidelníka a obsluhu kosatek. Po jeho stranách jsou všechny vrátky.
Palubní síť o napětí 12V je napájena z baterie o 120 Ah, druhá stejná baterie je startovní. Všechny okruhy jsou jištěny a zapínány na panelu pod kormidelním kolem. Všechna osvětlovací tělesa jsou vlastní výroby a jsou zapuštěna do úrovně stropních panelů, s vlastními vypínači, na kterých ve vypnutém stavu svítí orientační červená dioda a rozvod je tedy velmi jednoduchý. Navigační a pracovní světla na stěžni se obsluhují z centrálního panelu od kormidla. Jsou k dispozici dva měniče na 220 V, jeden pro notebook druhý pro všeobecné použití, o výkonu 300 W.
Navigační vybavení s centrálním anologovým počítačem (kdo dneska ví, co je analogový počítač?) by vydalo na samostatný článek, ale funguje v reálném čase na rozdíl od nezanedbatelného zpoždění třeba sběrnice Seatalk.
Jeho panel je samozřejmě na navigačním stole. všechna data jsou přenášena v analogové formě, například kompasový procesor dává výstup 0 až 3,6V (360°). Jedna z hlavních funkcí počítače je nastavení žádaného kursu navigátorem a jeho porovnání s výstupem kompasu. Rozdíl je předáván oběma kormidelním indikátorům s obvyklým dělením plus-minus 30°. Počítač umí současně i více funkcí – když je například nastavena na jeho panelu správná deklinace, udává navigátorovi přímo skutečný směr větru, který vznikne sečtením údaje větrného indikátoru s údajem kompasu a deklinace a stejně tak dává na stejném principu skutečný gonio-náměr. Na jeho výstupním indikátoru má navigátor k disposici všechna data, která potřebuje k zápisu do lodního deníku: Rychlost a skutečný směr větru, teploty vzduchu, moře, všechny kursy, rychlost plavby (log) a může spustit integrátor odchylky kursu, který mu ukáže, jak přesně kormidelník drží stanovený kurs třeba v růběhu jedné hodiny. To už ale v dnešní době zastane satelitní navigátor GPS. Rovněž tak gonionáměry, u kterých jsme dříve proseděli spoustu času při čekání na sekvence majáků, patří nenávratně minulosti, pokud ovšem satelit neselže. K tomu účelu býval hned vedle počítače starý dobrý DECCA Dinghi s bezvadným, na dálku čitelným displejem a se snadným nastavením cílového bodu dráhy, dnes už ovšem nepoužitelný, Decca je zrušena, proto máme záložní GPS. Přijímač pro gonio je na pravoboční stěně kormidelny pod poličkou s navigačními příručkami, jeho otočná anténa je na střeše kormidelny. Používá se také pro příjem meteo, u nás hlavně BBC a Deutschlandfunk. Chybí zatím radar a pořádný interkom, umožňující dávat povely z uzavřené kormidelny na příď při práci s kosatkami nebo do kokpitu při trimování plachet.
V průběhu patnácti let své služby uplul ŠTÍR II. přes 16.000 mil po Severním a Baltickém moři. Jeho krytá kormidelna nám umožňuje čelit s komfortem každému počasí, ne nadarmo ji mnohé renomované loděnice (najednou !) inzerují jako velký hit na svých posledních modelech a nakonec to vypadá, že jsem se rozčiloval zbytečně a že není daleka doba, kdy „pilot house“ (nebo wheel house) bude součástí většiny lodí a starší lodě, ovšem kromě Štíra, nám budou připadat jako automobily z let před první světovou válkou.
Na závěr přijde chlubení, ale najděte mi dvanáctimetrovou loď o výtlaku 10 tun, kde:
1) je krytá kormidelna, ze které se díváte přímo do kosatky a ne do stěžně s chundálem lan a která je dostatečně prostorná, že se v ní může shromáždit celá posádka, a kde je mapový stůl se všemi přístroji, ze kterého je nouzově dosažitelné kormidelní kolo a navigátor má panoramatický výhled,
2) při plném obsazení jídelny je možné volně projít celou lodí až ke vchodu do zadních kajut,
3) jsou čtyři oddělené kajuty pod uzavřením s dostatečnými úložnými prostorami,
4) ve strojovně se zvláštním vchodem z kormidelny je pracovní stůl se svěrákem a nad hlavou máte luknu takových rozměrů, že se tudy dá vytáhnout na palubu celý motor. Je možno tam pracovat, aniž by se rušila práce kormidelníka, navigátora, podávání oběda, nebo komunikace mezi palubou a vnitřkem lodi..
5) je šest vodotěsných prostorů a loď plave při zalití kteréhokoliv z nich,
6) vstup s paluby do lodi je možno kdykoliv uzavřít výsuvným plexisklem, odpadá jakákoliv manipulace s dvířkovými prkénky, které vždy všude překáží,
7) akční rádius na motor činí 1000 mil,
8) celá zásoba potravin, které musí být v suchu, včetně vajec, pro osm lidí na osm týdnů se vejde do skřínek ve stěně chodby mezi kormidelnou a obytným prostorem,
9) všech osm lůžek má individuální zabezpečení proti vypadnutí v náklonu,
10) a desáté teď honem nevím, ale něco by se ještě našlo.
Technická data:
Délka………………………12m Motor…………………….Zetor 3001, 25 kW
Šířka…………………….…3,95m Cestovní rychlost na motor……… ..5,0 uzlů
Ponor………………………2,4 / 1,15m Maximální rychlost na motor………6,5 uzlů
Oplachtění…………………kutr 72m² Počet kajut /lůžek………………….4 / 8 + 2
Rok stavby………………..1987 Baterie…………………... 2 x 12 V / 110 Ah
Výtlak…………………..…10,5t Alternátor ………………………12 V / 20 A
Balast…………………..….2,4 + 0,5t Pitná voda:….380 litrů , Nafta…. 600 litrů
Komentáře vytvořeny pomocí CComment