zahýbáme mírně doprava a kotvíme v zátoce Wamper Wiek. Během kotvení motor opět umřel.  Jediné co mne napadá je vadna podávací pumpa, ale při odvzdušňování funguje jak má, tak jsem ji dosud nevěnoval pozornost. Nyní se ji rozhoduji demontovat a pořádně prohlédnout. Nebudu to ale dělat s teplým motorem, tak že zítra.

4. 5. ráno je sychravo a zima, ani se mi nechce vstávat, nejprve pouštím naftové topeni (nechce se mi zatápět v kamnech hned ráno) a tak se vykopeme až okolo deváté. Po snídani se pouštím do demontáže podávací pumpy, snažím se to dělat tak, aby mi nevytekla nafta a tak mi to chvilku trvá. Nakonec je pumpa venku, ale na první pohled je vše v pořádku. Svítím si baterkou do připojovacích otvorů a tam si všimnu jakési nitky, která by tam asi být neměla. Po několika minutách usilovného šťourání pinzetou se mi podaří z nasávacího otvoru vytáhnout kousek plastové síťky, která zřejmě byla součástí pumpy a uvolnila se, nebo tam přicestovala neznámo odkud.  Tak že problém je vyřešen, dávám opět vše dohromady a startuji motor. Nechám ho hodinu běžet, všechno OK. Zítra ráno vyrazíme dál.

5. 5. chceme proplout  ve 12:20 přes zvedací most ve Stralsundu a tak v 10:00 startuji motor a pro jistotu ho nechávám do 11:00 běžet, potom zvedáme kotvu, a když je kotva nahoře a otáčíme loď do plavební dráhy motor opět zhasíná. To už je čiré zoufalství. Odvzdušním a ten most ještě stihneme proplout, ale nepokračujeme dál, ale přistáváme v City Marina Stralsund.  Eva si jde prohlédnout město a já si beru Bulli a vyrážím do obchodu, kde by měli mít věci na lodní motory.  Obchod jsem našel a vysvětlil, co potřebuji, tedy elektrickou palivovou pumpu. Pumpa je, ale na jiné prodejně, tedy ne ve Stralsund. Mohla by dnes dorazit? Chvíle telefonování a ať přijdu v 16:00. Je pátek odpoledne, a jestli ji nedovezou, tak tady ztvrdneme přes sobotu a neděli. No co nadělám. Tak beru Bullinu a couráme dvě hodiny městem a v 16:00 jsem v obchodě. Pumpa právě dorazila, platím 160 éček a vracím se na loď. Zbytek večera trávím instalací, předěláváním hadic (má to samozřejmě jiné připojení než stávající mechanická pumpa) natažením nové elektrokabeláže  a v 21:00 startuji motor. Běží. Zatím.

6. 5. startuji a v 09:00 jsme v plavební dráze.  Jestli to tady chcípne tak to bude fakt zajímavé, pár metrů od kraje plavební dráhy se brodí kachny v blátě. Propluli jsme a v 11.45 přecházíme z pilotní navigace (plutí podle bójí a plavebního značení) na navigaci podle kurzu, my to máme na západ 270°, fouká N 1Bf a tak prověřujeme motor. Zatím se to zdá dobré, uvidíme, co bude dál. Plujeme tedy stále dál a ve 23:30 jsme na začátku plavební dráhy skrz Fehmarnsund. Tady zažijeme trochu vzrušení, před námi vlečou jakési zařízení na vodě, je okolo toho spousta světel, nechci se motat a tak zpomaluji a koukám dalekohledem co se děje. Přijde mi, že tam nějak moc běhají a že nakonec snad ani nemíří do plavební dráhy?   Tak nesměle zamířím k bílému světlu značícímu začátek plavební dráhy, a když se tak dostanu k celé té sestavě blíž tak vidím, že jim prasklo vlečné lano. Teď už na nic nečekám a pluji drahou pod most a dál. 

7. 5. v 08:00 jsme před plavebními komorami v Holtenau (Kiel), chvíli čekáme a potom to začne. Nejprve do komory vplouvají 4 nákladní lodě, potom jeden motorák 45 stop, a nakonec 8 plachetnic. Vplouváme jako poslední, vlajka na zádi mi jde přes čáru označující konec komory, tak to přijde jeden zřízenec zkontrolovat, do vysílačky ohlásí, že dobrý a vrata se za námi zavřou. Potom se to otevře na druhé straně a všechno to vyrazí ven, někteří zkouší použít autopilota hned za výjezdem z komory a to působí vesele situace před námi, ale nakonec žádná kolize a pěkně jako kačenky, jedna za druhou plujeme směrem k Labi. Nás to ale zatím na Labe natáhne, mám toho pro probdělé noci dost a tak odbočujeme z kanálu na ř.k. 85,5 na Flemhuder See a ve 12:00 máme zakotveno, je krásně teplo, svítí sluníčko, Bulli měla včera narozeniny, tak dostává banán, já neměl nic, ale že ten motor běží tak si dám pivo a je krásně na světě.

8. 5. v 09:00 je kotva nahoře, plujeme kanálem na ř.k. 40,5 kde odbočujeme k plavební komoře Gieselau. Tady se dá stát vyvázáno bokem a jít na břeh. Tak že s Bulli na dlouhou procházku a při té příležitosti nasbírat plný batoh dřeva. Docházejí nám brikety, co jsem měl ještě z Polska a večery jsou zde chladné. Nakonec tady zůstáváme ještě jeden den a doplňujeme dřevo, v noci byl mráz -3°C

10. 5. přeplouváme na ř.k. 20,5 kde se vážeme mezi kůly, přes den je nádherně, ale v noci jsem rád že máme kamna.

11. 5. Přeplováme před plavební komory v Brunsbuttel, máme červenou tak zaplouvám k tankovačce  a doplňuji naftu. Potom nám naskočí bílá, a když se před námi otevřou vrata tak jsme na Labi. Jsme tady dříve, než jsem počítal, tak že voda ještě trochu teče proti nám, ale to se záhy otočí a potom už upalujeme podle bojí rychlosti okolo 8-9 kn směr Cuxhaven.  Když je před námi i za námi volno, tak křížíme plavební dráhu a potom odbočujeme do Vorhafen. Připluli jsme tak akorát, je 16.25 a vždy v celou a v půl se otvírá (na požádání) zvedací most  do Alter Hafen. Tak požádáme a v 16.45 jsme vyvázaní v City Marina Cuxhaven. Jdeme na dlouhou procházku se psem, prohlížíme si zámecký park. Zámek, aspoň tak jak si je představujeme v Čechách jsme nenašli, ale park je parádní s kolekcí všech možných stromů, vše dobře značeno. Bulli  se vylítala, že jsem ji na loď pomalu nesl, tak že všeobecná spokojenost a tak to má být.

12. 5. dopoledne jdeme nakoupit do rybárny čerstvou rybu, nejdřív nám tam pán nandá 3 filety, ale Evě se to zdá málo, tak ještě jeden přidá. Teprve venku si uvědomí, že 0,5 kg ryby je asi moc, ale vrátit to přeci nepůjdeme. Tak jsme se přejedli a zbylo i na Bulli. Večer popíjíme víno s bublinkami, zítra Eva odjíždí do ČR a já budu pokračovat dál a dál.

13. 5. Eva je ve vlaku a já čekám na novou posádku. Přijede Pavel a Sylva, oba zhruba v mém věku, zkušenosti s mořem žádné, jedou to poznat. Odpoledne se dohadujeme na společném stravování a následně jdeme nakoupit vše potřebné. Potom ještě stihneme procházku se psem, při které nás chytne pořádný slejvák, a tak večer zatopím opět v kamnech a do rána je vše suché a my můžeme vyplout.

14. 5. odliv začíná brzy a tady už nad tím nelze mávnout rukou, je potřeba plout s vodou a tak jsme v 06:00 na Labi. Krásně nás to vypláchlo, ale vítr žádný a tak pořád na motor. Kormidluje autopilot a posádka se kochá. Několikrát jim říkám, ať si jdou na chvíli lehnout a odpočinout, ale posádka nedbá. Tak se povaluji v podpalubí a čekám. V 19:00 upadla posádka do komatu a už jsem je do následujícího rána neviděl. Je to u lidí poprvé na moři vždy stejné, ale mrzí mne, že vlastně přišli o jeden z nejkrásnějších zážitků na moři a to je západ slunce a protože byl úplněk, tak také východ měsíce. Původně jsem si říkal, že bych mohl doplout do Ijmujden a tam odbočit na Amsterdam a dál do Holandska, ale počasí se začalo kazit, zvedl se vítr od jihozápadu a krátké vlny nás začaly brzdit a tak za polem větrných elektráren u Borkum odbočuji do plavební dráhy na Delfzilj. Dráha je dobře značená a není problém se ji držet, přesto zažívám pár nepříjemných chvil, když se na mne v plavební dráze poměrně velkou rychlostí řítí plavidlo označené červeno – bílo - červeným světlem a do očí mi svítí reflektorem. Nakonec jsem musel mimo dráhu a do teď jsem nepochopil, co to vlastně bylo. Do plavidla se sníženou manévrovací schopností to teda mělo hodně daleko.

15. 5. ráno ve 03:00 jsem před marinou v Delfzilj, ale dovnitř se mi nechce a tak se vážu z venkovní strany mezi tlačáky a jdu si lehnout. Vstávám v 06:30, posádka se také aktivovala a tak odvazujeme a plujeme do komory a následně dále do města Groningen.  Tady jsem parádně zabloudil. Neměl jsem žádné mapy a tak jsem neodbočil pod ten správný most. Tak se stalo, že jsme některé mosty propluli tam a zase zpátky, ale nakonec se to podařilo, Groningen byl za námi a pokračujeme po kanálech před město Dokkum. Tady je možné se vyvázat u břehu a tak se tedy vážeme, jdu s Bulli na břeh, potom večeře a nějaké to povídání. Viděli jsme se před tím, než přijeli na loď jenom jednou a tak je o čem vyprávět a vzájemně se poznávat.

16. 5 v Dokkum začínají mosty fungovat až od 09:00, tak není potřeba ráno nějak spěchat. Potom už to jede pořád dál a dál. Mosty, mosty a zase mosty. Cestou jsme proplouvali několik hezkých městeček, kde se dá vyvázat a jít na procházku a za poznáním, ale není to zadarmo a tak i když nikde tuto možnost nevyužíváme, platíme během cesty 5,- a 3,50 a 7,- Euro. Peníze vybírají z budky, odkud se ovládá most. Mají na tyči přivázaný dřevák a tam je příslušnou částku potřeba vložit. Vyžaduje to plout opravdu pomalu, jak bych to dělal kdybych plul sám si neumím představit. Den končíme vyvázáni ve městě Lemmer. Posádka jde za poznáním, já se psem na nejbližší louku.

17. 5. 07:00 stojíme před komorou a téměř hned dostáváme pokyn a proplavujeme se na Ijsselmeer,  pokračujeme na Lelystad. Cestou nás napadli komáři, něco takového jsem ještě nezažil, byli všude. Naštěstí se brzy rozfoukalo a byli pryč, ale jejich mrtvolky jsme nalézali ještě několik dnů potom všude na lodi i uvnitř lodě. Ve 12:00 vyplouváme z komory Lelystad a plujeme směrem k Amsterdamu.     V Amsterdamu to bylo v komoře opět dost na těsno, lodě na obou bocích a několik motoráku uprostřed. Po proplavení pokračujeme dál směrem k moří a na ř.k. 10 zahýbáme na kanál k Haarlemu.  Musíme počkat před železničním mostem s pevně danou otvírací dobou, potom na plavební komoře platíme za proplavení 3,50 euro a následně vplováme do Haarlemu. Tady platíme do městské pokladny 18,20 a vážeme se na nábřeží. K dispozici je elektrická přípojka, voda, wc a sprchy. Sprchy jsou ale na automat, platba 0,50 euro. Posádka se jde toulat Haarlemem, já jdu s Bulli na procházku, potom si dám na lavičce u lodě pivo a jdu spát, byl to dlouhý den.

18. 5. vstáváme v 08:00, mosty začínají pracovat v 09:00, pluje nás víc a tak to celkem ubývá, máme něco jako zelenou vlnu. Ve 12:00 stojíme před mostem De Kaag, otevřít by měli ve 13:39, Sylva vaří oběd, v klidu se najíme ale ve 13:20 se začíná loď hýbat tak vylezeme ven a nákladní loď co stojí před námi je už odvázaná a na mostě stojí doprava. Ve 13:30 jsme za mostem a ten se za námi zavírá, jestli někdo připlul na těch 13:39 tak měl smolíčka.  Ten náklaďák před námi je pravé požehnání, jedeme za ním jako by tady ani mosty nebyly, všechno se mu podřizuje. Problém nastane na dlouhém úseku před komorou ve Waddinxveen, kde nám ujede a komoru nestihneme. No nedá se nic dělat, čekáme. Pustí nás za 10 minut, ale to už je pozdě, čeká nás dálniční a železniční most u Gouda a ten se otvírá každé 2 hodiny, tak že zase čekáme. Most otevřeli na čas v 18.27 a tak ještě kus plujeme a končíme vyvázání na nábřeží před Juliana sluls. Posádka vyráží za poznáním do Gouda, já se projdu se psem, dam si pivo a potom přijímám předpověď počasí z weatherfax. To počasí s výhledem na následující dni pro oblast Severního moře a Kanálu se vysílá dvakrát denně a tak musím hlídat casy, abych to stihnul přijmout. Je to sice trochu otrava na to pořád myslet, ale zase nepotřebuji žádné připojení a taky je to zadarmo. Navíc mám vyzkoušené, že se dá těm předpovědím celkem věřit a pro plánování mého dalšího postupu Kanálem jsou tedy dost zásadní.

19. 5. vstáváme v 06:30, v 07:10 máme komoru za sebou, fouká SW 5 Bf, ale zase nás tlačí proud, mosty nám časově vyšly a tak jsme ve 14:00 u tankovačky v marině ve Willemstad, bereme naftu a doplňujeme do tanků vodu. Potom přeplouváme k plavebním komorám Wolkerak, je tady molo pro stání, tak se vážeme a posádka si domlouvá odvoz. Večer posedíme, nic nás nehoní, ráno si můžeme přispat.

20. 5. Posádka odjela domů a já se pouštím do kontroly lodě. Motor natočil přes Holandsko spoustu motohodin a nebyl už žádný problém, ale kontrola oleje, chladící kapaliny, převodovky, promazaní kardanových kloubů na hřídeli, promazání kloubu na hydraulických ramenech kormidla a další  a další jsou prostě nutností a zanedbání pravidelné údržby se moc nevyplácí.

21. 5. komora maká od 09:00 tak se proplavím a pluju celý den a v 19.45 se vážu na čekací molo před mostem ve Vllisingen. Nestihnul jsem weatherfax, od kormidla se nedalo odejít, tak si radiem pošlu žádost o Griby a ty obratem dostanu. Udávají na zítřek pro celou oblast silu větru 0-2, tak že zase na motor.  

22. 5. ráno se po předchozím dni cítím unavený, ale stát tady nechci a tak v 08:30 do komory a jsem zase na moři. V komoře nás bylo opět plno, ale většina lodí přeplouvá do marin na belgické straně a dál podle pobřeží na západ pluji sám. Pluji proti vodě, tak že rychlost žádná sláva, SOG okolo 3,5 kn uvidím jak to bude až se proudy otočí, v nejhorším to zapíchnu někde v Belgii. Ve 13:00 jsem minul vjezd do Zeebrugge a vytáhl genu, ale žádný fičák to není, že bych vypnul motor na to není ani pomyšlení. V 15:20 jsem minul vjezd do Ostende, SOG 6,7 kn, ale vítr slábne. V 16:00 plachta dolů. V 16:40 míjím vjezd do mého domovského přístavu Nieuwpoort a pokračuji dál,  SOG 7,2 kn.  V 19:00 vyvázáno v Port de Grand Large – Dunkirk. 
V Dunkirk čekám na nějaké lepší větry než SW, který tady ale vane převážnou část roku. Předpověď slibuje vítr z východu, ale jenom na dva dny. Počítám proudy a časy, když budu chtít mít vítr, tak se proudům proti prostě nevyhnu. Dokupuji nějaké potraviny, hlavně ovoce, zeleninu a pečivo. Francouzi neznají normální chleba a bagety jsou druhy den jako guma, ale co nadělám, když nic jiného není tak je i gumová bageta dobrá.

25. 5. Odplutí jsem si spočítal na 07:00 ráno a tak v 06.45 startuji motor a opouštím přístav. Je vidět že tady na vítr čekalo dost lodí, před sebou jich vidím 8 a další se postupně objevují za mnou jak vyplouvají z ochrany přístavu. Táhne nás proud SOG okolo 7,5 kn. Zatím bezvětří, vítr má začít po poledni. Ze začátku se všichni držíme ve značené plavební dráze, která vede podle pobřeží. Když dráha skončí, oddělí se část flotily a pokračuje podle pobřeží na Calais a já se dvěma dalšími loděmi zamíříme k Dover Straits TSS. Dráhu začínám křížit v 10:30 je tu dost provoz, lodě pluji ve třech řadách, vzájemně se předjíždějí, ale dá se to, nemají potřebu nás potopit a připadá mi že se jedna nebo dvě dokonce trochu uhýbaly. Zajímavé že směrem na sever pluje spousta lodí a v druhé části směřující na jih nepluje nic.  Ve 12:00 mám za sebou TSS a stáčím se na jihozápad k Dover, ostatní pluji na sever. Pomalu začíná vítr, ale je to NE, tedy čistě zezadu. Tak měním klasickou genu za pasátní plachtu a podepřu to bidlem. Na druhy stěh potom nasadím stejnou sestavu a vítr začíná pomáhat. Před Dover mi fouká do plachet solidních 15 kn zdánlivého větru, proti vodě dělám 6,5 kn, ale SOG je 2,1 kn. V 17:00 jdou plachty zase dolu, vítr okolo 3 kn je neudrží napnuté. S proudem teď dělám přes 7 kn.  Ve 20:00 jdou plachty zase nahoru, pluji vedle TSS a tak se tady nemotají žádní rybáři. Ve 22:00 měním kurz opět podle TSS a potom je to už jenom o udržení se bdělém stavu. Mám zapnuty radar, kormidluje autopilot a tak mi dost ubývá energie v bateriích, ale když není nic okolo tak mohu na 15 minut usnout a to dost pomáhá. 

26. 5. ráno je TSS za mnou, rybáři se vrátili do svých přístavů prodat co ulovili a já jsem na moři sám. Slunce leze nahoru a spolu s ním i energie ze solárů, vypínám radar a jdu si lehnout.  Vstanu v poledne, uvařím si oběd a koukám na ostrov Wick. Koukám na něj dost dlouho, proudy jdou opět proti, nejmíň jsem zaznamenal rychlost SOG 1,3kn. Potom se vše zase otočí a dělám i 9kn, ale vítr proti proudu začal vytvářet nepříjemné vlnění. Někde na Francii jsou bouřky, vidím s přicházejícím soumrakem blesky, ale zatím není nic slyšet.   

27. 5. Přesně podle předpovědi se po půlnoci začal vítr stáčet k jihu a tak musím sundat návětrnou  pasátní plachtu. Ve 03:00 sundávám z druhé pasátní plachty bidlo a používám ji jako klasickou kosatku, vítr jde z boku v neustále sílících nárazech. Potom to nabralo rychlé obrátky, dohonila nás nejprve jedna bouřka, potom se přidali další dvě. Blýská to všude okolo, teď i s patřičnou zvukovou kulisou, samozřejmě déšť a vítr ze všech směrů.  Tak že zabalit plachty a rozhodnout se co dál. Plout se v tom pořádně nedá a tak se rozhoduji pro marinu v Brixham. Dopluji tam v 08:00, ale tady je o hodinu méně, tak se uvážu u tankovacího mola a zalezu do lodě, kde je sucho a teplo. Uvařím si čaj a podřimuji, než dorazí obsluha pumpy.  Doplním naftu a domlouvám se na stání na jednu noc. Přeplouvám na vykázané místo, uvařím si časný oběd a jdu si lehnout. Odpoledne procházka se psem, sprcha, vynést odpadky a brzo spát, ráno musím vyplout brzy, přes den hlásí NE 2-3, ale odpoledne se to má začít stáčet přes jih na SW. Někde se zase nějaký fanatik vyhodil do luftu, je toho tady plná televize, co ty lidi vlastně chtějí?

28. 5. ráno je přístav jako po vymření, ale to mi nevadí, aspoň se mi nikde nikdo neplete. Vítr během dne nestál za moc, byla to spíš ta dvojka a tak jsem plachet moc neužil, ale proud byl se mnou a tak v 19:00 zahýbám okolo majáku St. Anthony Head k Falmouth a pluji na St. Just Pool. Ve 20:00 mám zakotveno, vytaženou černou kouli a začínám vařit. Předpověď na dalších pět dní nestojí za nic, tak budu čekat na počasí a potom přes Biskay a dále na jih.

Pokud by mněl někdo zájem se přidat, tak se spojte s někým z ČANY nebo zavolejte 778523131
Ahoj St.

Ještě nemáte účet? Staňte se členy teď!

Přihlásit k účtu