Podle Yachting Monthly 

Tento světový standard jachtařské kvalifikace je dosažitelný pro kteréhokoli zkušeného a kompetentního skippera. Tom Cunliffe vysvětluje, jak zkoušku složit. 

 

My Britové máme velké štěstí. Nejen že angličtina je nejlepším jazykem pro cestování po světě, ale naše jachtařská kvalifikace RYA/MCA Yachtmaster se stala globálním standardem. Je nezbytná pro každého, kdo má v úmyslu stát se profesionálem, ale Britové, kteří plachtí pro radost, nemusejí – díky vytrvalému úsilí RYA – mít žádný průkaz, pokud chtějí plout v domácích vodách. Nehledě na tento požehnaný nedostatek regulace, průkaz Yachtmastera zůstává logickým cílem pro motivované jachtaře. Certifikát je také zbytným, ale žádaným stvrzením kvalifikace, jejím vnějším ohodnocením.

Kurzy a zkoušky

Kurz může probíhat na lodi nebo v učebně. Kurz na pevnině – ať už ve školní lavici nebo cestou stále populárnějšího internetového distančního vzdělávání – je ukončen teoretickou zkouškou. Úspěšné složení zkoušky studentovi pomůže při následném zvyšování kvalifikace, ale taková zkouška není oficiálně uznávána. Jedinými oficiálně uznávanými certifikáty jsou ty, které lze získat po složení praktické zkoušky na moři. Aby se z vás stal plnohodnotný Yachtmaster, potřebujete právě tuhle praktickou zkoušku.

Yachtmaster – přípravný kurz

Toto není kurz organizovaný přímo RYA a jako takový nemá oficiální status ani učební osnovy. Takové kurzy ovšem úspěšně pořádá mnoho jachtařských škol RYA. Kurzy připravují uchazeče na zkoušku, která následuje na konci kurzu. Až čtyři studenti stráví několik dní na lodi, na které pak budou zkoušeni. Výhodou je, že se vzájemně poznají a že poznají i loď, a to pod vedením vysoce kvalifikovaného instruktora. Obecně řečeno, tito instruktoři vás nemůžou naučit příliš mnoho věcí, které vůbec neznáte, ale umožní vám zdokonalení ve věcech, které znáte. Přípravné kurzy jsou vynikající v tom, že vám řeknou, jak si poradit s chytáky, které by vám zkoušející mohl předložit. Kurzy z vás ovšem neudělají zkušeného a sebevědomého skippera, jakého zkoušející hledá, pokud nemáte uplutý dostatečný počet mil.

Coastal nebo Offshore – jakou si vybrat úroveň?

Nedávno byl starší průkaz Coastal Skipper nahrazen novým certifikátem Yachtmaster Coastal. Počet uplutých mil, kterým se kvalifikujete k této zkoušce uznávané MCA (Maritime and Coastguard Agency), je 800. I nároky na délku přeplavby a počet hodin uplutých v noci se oproti certifikátu Yachtmaster Offshore zmírnily; tento vyžaduje uplutí minimálně 2500 mil. Oba certifikáty představují řádnou kvalifikaci Yachtmaster a je možné o nich tak mluvit. Jediné, co je odlišuje je onen často vynechávaný přívlastek (Coastal vs. Offshore). Učební osnovy jsou stejné, rozdílem je náročnost zkoušky. Když se budete ucházet o kvalifikaci Coastal, tak zkoušející, který uvidí, že jste toho moc neupluli, na vás nebude tak přísný.
RYA zjistila, že většina kandidátů skutečně pluje pouze v pobřežních oblastech. Reálně to znamená jednou za rok přeplout Irské moře, Severní moře (pozn. překl.: myšleno například mezi JV Anglií a Belgií) nebo Kanál, a to ve vhodném období dobrého počasí, což je velmi rozdílné například oproti pětidenní plavbě z Ramsgate do Norska, na které nás můžou potkat těžké podmínky. Význam je jasný – pokud nepotřebujete certifikát Offshore z profesionálních důvodů a pokud jste na pochybách, ucházejte se o certifikát Coastal.

Příprava sebe a lodi

Uvolněný kandidát s hrnkem čaje v ruce budí lepší dojem, než někdo, kdo na první pohled vypadá vynervovaně.
Pokud jste kurz dělali u jachtařské školy, budete zkoušku dělat na lodi, kterou dostanete. Můžete se spolehnout na to, že loď splňuje všechny požadavky na to, aby mohla být charterována, ale některé lodi jsou v lepším stavu než jiné. Pokud je loď zanedbaná a nevábná, můžete alespoň správně srovnat a uložit otěž hlavní plachty (pozn. překl.: ve významu správně sbalit plachty, srovnat lana atd.), když už jste formálně skipperem. Správně stočená lana stavějí skippera do dobrého světla.
Také zkontrolujte, zda jsou fendry zavěšeny ve stejné výšce, relingy jsou správně napnuté a věci celkově vypadají, jako když víte, jak vypadat mají a dbáte na to. Zkoušející vám pak nebude předhazovat například páchnoucí bilge. 

  
 

Vy sami

Snažte se nevzbudit špatný první dojem svým oblečením a chováním. Pokuste se být včas připraveni, abyste nezmatkovali na poslední chvíli. Pokud při příchodu zkoušejícího odpočíváte v kokpitu s hrnkem čaje v ruce, udělá to na něj lepší dojem, než když budete horečně počítat výšky přílivu a strkat se nad navigačním stolkem.
Měli byste mít vhodné oblečení. Nebojte se ale, pokud není podle poslední módy. Můj zkoušející se v roce 1978 objevil ve starém vlněném kabátě a já jsem měl blůzu z plachtoviny a placatou čepici. Blůza však byla čerstvě vyprána a čepice měla správný kulatý tvar…

Administrativa

Hlavní je, že umíte plout, ale zkoušející vždy ocení, když nebude muset papírovat. Většina z nás není ohledně administrativy lepší než vy, takže nám můžete usnadnit život, když předložíte platný certifikát kurzu první pomoci a další potřebné, včetně potvrzení o platbě RYA – nikoli zkoušejícímu – na to zapomeňte!

Plánování přeplavby

Možná si budete moci připravit plán přeplavby ještě před příchodem zkoušejícího. Pokud tomu tak bude, plán musí být realistický. Nevynášejte každý kurz s přesností na stupně. Konec konců nevíte, jak rychle poplujete, nebo jaký vítr bude ve skutečnosti foukat. Zkontrolujte přílivové brány*, vzdálenosti, splavné alternativy a počasí. Hledejte možná rizika, vypočtěte čas vhodný k vyplutí a připravte se na případné aktualizace plánu, pokud se okolnosti změní. Jde o to, co byste dělali, kdybyste nebyli u zkoušky. To je přesně to, co alespoň já chci vidět.
* přílivové brány – Pro absenci vhodného českého ekvivalentu používám mechanický překlad. Jde o místa, která jsou podle stavu přílivu (hloubky, proudů atd.) buď splavná, splavná obtížně, nebezpečná nebo nesplavná.
 

Zkouška na vlastní lodi

Tuto kapitolku si dovoluji vynechat, protože mnoha českých nebo slovenských jachtařů se asi týkat nebude. V zásadě jde o to, že loď má být v podobném stavu, jaký je popsán v části Příprava sebe a lodi, jen nemusí splňovat požadavky na charter ve Velké Británii.
 

O co zkoušejícímu jde

Jistota při manévrování v maríně

Pokud existuje jistý způsob, jak naštvat zkoušejícího, tak to není fakt, že si zapomenete vzít záchrannou vestu, ale to, že se nebude cítit dobře, když začnete manévrovat v maríně. Pro mě je nejhorší, když sedím na zádi a uvažuji, do čeho narazíte. Pokud jachta klidně vyklouzne ze svého stání, každý ví, co má dělat, vše se obejde bez křiku a loď v klidu odplouvá, zatímco zkoušející ví, že velíte správně, že jste zkontrolovali, zda v další uličce nehrozí nebezpečí srážky, že jste zvolili správnou rychlost a jemu ani nepřišlo na mysl, aby měl starosti, udělali jste během pěti minut velký krok ke složení zkoušky. Tohle vás žádný kurz nenaučí – tam si to jen párkrát vyzkoušíte. Zbytek je na vás a na vaší praxi.

Povědomí o větru

Tohle je další věc, kterou se v kurzu nenaučíte. Vždy byste si měli být vědomi směru skutečného větru a toho, jaký vliv bude vítr mít na jakýkoli manévr. Často se kandidátů ptám, odkud fouká, když se blíží situace, kdy bude nutné měnit směr při plavbě pod plachtami. Pokud se kandidát instinktivně podívá na vrchol stěžně nebo – ještě hůře – na přístroj nastavený na zdánlivý vítr, ztrácí tím dost bodů. V této fázi by měl mít na mysli, co nejlepšího by měl s lodí udělat, aby loď důležitý obrat provedla správně. Zdánlivý vítr mu v tom moc nepomůže. Správně by se měl krátce podívat na vodní hladinu a zaregistrovat drobné vlnky na povrchu, a tak vyhodnotit, co právě dělá skutečný vítr. Často mě překvapuje, jaká spousta lidí se s tímhle způsobem nikdy nesetkala. Závodníci to zvládnou i ve spánku, protože potřebují umět předpovídat změny směru větru. Ovšem ostatní jachtaři mají sklony k lenosti; naučte se číst vítr.

Pokračování příště

Přeložil