Když jsem před několika lety přednášel teoretický kurz RYA, jeden absolvent tvrdošíjně odmítal grafickou metodu RYA, kterou jsem prezentoval pro určení kompasového kurzu. Ta spočívá k vynesení vektoru snosu proudem z výchozího bodu a stanovení dráhy vodou z takto vytvořeného bodu snosu zpět na zamýšlenou linii COG pomocí kružnice o poloměru předpokládané rychlosti proti vodě v tomto směru. Metodu používáme, pokud směr proudu případně větru není zcela v linii s naším směrem pohybu a potřebujeme pohyb udržet v určité dráze nade dnem. Vhodně zvoleným kurzem z výchozího bodu tak po celou dobu pohybu kompenzujeme snos způsobený bočním působením proudu nebo větru vhodným natočením lodi (heading) obdobně jako když chceme na kánoi přepádlovat přímo na protější břeh v proudící vodě. Onen absolvent byl bývalým pilotem a odmítal prezentovaný postup s tvrzením, že přeci nějak musí jít nakreslit dráhu vodou rovnou z výchozího bodu, avšak neuměl na místě vysvětlit jak. Úsměvná situace mě silně připomínala scénku z filmu Marečku, podejte mi pero, kdy Jiří Sovák alias Kroupa zkoušený u tabule kreslil dvě polopřímky vycházející ze stejného bodu v úhlu zvoleném spíše esteticky než exaktně, což rozporoval nezapomenutelný Plha ztvárněný Josefem Kemrem. Teprve o několik týdnů později, po té co jsme si vyměnili několik dlouhých emailů, mně absolvent prozradil podstatnou věc, a sice fakt, že piloti k určení kurzu používají speciální posuvné pravítko, na kterém lze heading odečíst během pár sekund, aniž by navigátor musel něco rýsovat do mapy. Pohyb ve vzduchu a po vodě sdílejí mnoho společných principů, a tak není překvapením, že metody používané v letectví lze aplikovat pro plavbu a naopak. Obdobně jako my námořní jachtaři si musíme při plánování kurzu opatřit informace o proudech, které na nás v daném úseku plavby budou působit, piloti se zajímají před vzletem o obdobnou informaci zahrnující směry a rychlosti větru pro různé letové výšky podél letecké trasy. Je třeba však mít na paměti, že vítr určujeme podle směru, odkud fouká, zatímco u proudu popisujeme směr, kam voda teče.

Jak tady pravítko pro piloty vypadá a jak jej můžeme využít pro naše účely? Základ pravítka tvoří vodící obdélník, na který se nasouvá posuvná část ve tvaru kruhu. Obdélník je potištěn grafikou na obou stranách. Strana označená H je určená pro vysoké rychlosti pohybu. My spíše využijeme stranu L určenou pro letové rychlosti 20-130 uzlů, přičemž si budeme muset odmyslet jednu nulu, abychom se dostali na více použitelný interval 2-13 uzlů. Rychlosti jsou na pravítku znázorněny oblouky. Po škrtnutí nuly tedy vzdálenost mezi zvýrazněnými oblouky představuje pro nás 1 uzel. Na obloucích jsou také radiálami znázorněné úhly vycházející ze středu oblouků na obě strany do směrů od 0 do cca 70 stupňů. Směry v části pod obloukem 100 uzlů jsou znázorněny pro přehlednost v měřítku po dvou stupních, ve zbylé části pravítka pak už po jednom stupni. Posuvka, která se nasazuje na pravítko otočené buď L nebo H stupnicí nahoru, má kruhový tvar a je také oboustranná. Její jedna strana je opatřena otočnou kompasovou růžicí s průhledným středem. Druhou stranu pro určení kurzu nevyužijeme, ale lze ji použít pro časové a rychlostní kalkulace, případně pro převod vzdáleností udávaných v pozemních a námořních mílích, nebo pro měření spotřeby paliva.

Užití pravítka si demonstrujeme na příkladu, kdy se potřebujeme nade dnem pohybovat téměř severním kurzem 005°T při uvažované rychlosti lodi 6 uzlů oproti vodě v proudu o síle 1,4 uzlu tekoucím ve směru 275°T, tedy západním směrem. Nejprve (obdobně jako v grafické metodě ) nastavujeme směr snosu proudem. Na otočné kompasové růžici posuvky nastavíme údaj 275° proti šipce na pevné části posuvky. Nyní posuneme celou posuvku tak, aby její označený průhledný střed ležel na nějakém libovolném zvýrazněném oblouku stupnice rychlostí vodícího pravítka. Od středu posuvky si v ose pravítka odměříme a tužkou označíme na průhledné části posuvky bod odpovídající rychlosti o 14 uzlů (v našem případě o 1,4) nižší (piloti označují rychlost vyšší, protože na rozdíl od nás pracují se směrem, odkud vítr fouká). Nyní přetočíme kompasovou růžici posuvky a nastavíme ji do směru, kterým se chceme pohybovat nade dnem tj. 005°. Po té posouváme celou posuvkou tak dlouho, až se námi nakreslený bod ocitne na oblouku spodního pravítka odpovídající naší rychlosti tj. 60 uzlů (v našem případě 6). Námi označený bod se pak objeví ve směru radiály 14° na pravoboku. Tuto hodnotu přičteme k 005°T, dostaneme tak kompenzovaný směr 019°T. Pokud by se bod objevil ve směru na levoboku, budeme tento směr odečítat. Pro výpočet můžeme používat i rozdílové měřítko snosu (drift) na posuvce, které známe i z námořního navigačního pravítka (14° na vnější stupnici je nyní nastaveno oproti 19° na vnitřní). Pozice středu kruhu posuvky nad vodícím pravítkem nám nyní také ukazuje naši rychlost proti dnu tj. 5,8 uzlu, s jakou se budeme po dráze pohybovat při natočení odpovídajícímu kompenzovanému kurzu.

Pokud bychom během označení proudu použili rychlost vyšší (jako to dělají piloti), dostaneme naopak směr a rychlost, kterou nás bude proud snášet proti dnu, pokud se budeme snažit udržovat v daných podmínkách směr 005°T oproti hladině, tj. nebudeme kompenzovat účinek proudu natočením lodě (EP pozice v RYA sylabu).

Náš výpočet si můžete ověřit narýsováním klasického navigačního trojúhelníku.
Nyní zbývá jen odhadnout náš snos větrem, přepočítat zeměpisný kurz (T) na magnetický (M) případně kompasový (C) směr a nahlásit náš nový heading kormidelníkovi, ale to už je jiná kapitola.

Umět tohle vše má i době sofistikované elektroniky stále smysl, nejen proto, že dobře rozumíme tomu, co nám elektronické přístroje ukazují. Tyto metody mají totiž jednu definitivní výhodu, pro své fungování totiž nepotřebují žádné napájení.

Z BO July 21 volně přeložil Petr Sládeček
 


Vodící pravítko se stupnicí L



Pravítko s posuvkou nasazenou nad stupnici L



Spodní strana pravítka a posuvky



Nastavení směru a rychlosti proudu (275°T a 1,4kn)



Natavení směru nade dnem (005°T) a rychlosti lodě proti vodě (6kn) posunutím posuvky. Střed posuvky ukazuje rychlost nade dnem (SOG 5,8kn) a vykreslený bod protíná radiálu 014° na pravoboku, což představuje snos, který musíme kompenzovat vhodným natočením trupu. Výsledný kompenzovaný kurz (019°T) odečítáme na růžici oproti údaji 014° na stupnici snosu.