Yachting World

Jachtař – meteorolog Chris Tibbs se zamýšlí nad rozdíly mezi poryvy a větrnou smrští a vysvětluje, kdy je očekávat a jaký je mezi nimi rozdíl.

Jen zřídkakdy zažijeme den, kdy je vítr stálý jak co do směru, tak co se týká síly. Můžeme se setkat s předpověďmi počasí s výstrahou ohledně větrných poryvů silnějších o 40 i více procent, než je průměrná rychlost větru. V tomto případě jde o poryvy, zatímco varování před bouřkou a přeháňkami napovídá, že může přijít prudká húlava.

  
 

Nejdřív si definujme pojmy

Poryv je náhlé zvýšení rychlosti větru, který v daný okamžik vane jakousi průměrnou rychlostí. Poryv trvá jen krátce.
Větrná smršť – húlava je prudké zvýšení rychlosti větru, které trvá několik minut. Oficiální definice říká, že rychlost se zvýší nejméně o 16 uzlů na rychlost přesahující 22 uzlů a toto zvýšení přetrvává nejméně jednu minutu. Na Beaufortově stupnici jde o zvýšení nejméně o tři stupně na sílu 6 a více. Taková situace je obvykle doprovázena silnými přeháňkami, případně i bouří (s blesky). Námořníci historicky označovali studenou frontu pojmem bouřková linie (squall line) a je zřejmé proč – všechny prvky větrné smršti vyskytující se na jednom místě se táhnou mnoho mil do dáli.
Poryvy si můžeme představit jako turbulence, které jsou často způsobeny překážkami. To je obzvlášť znatelné, když plachtíme ve větru, který vane z pevniny na moře. Takové poryvy mohou být obzvlášť prudké s rychlými změnami rychlosti i směru. Poryvy se však nevyskytují jen ve větru, který vane z pevniny, ale i poblíž mraků, kde vznikají silné turbulence, protože vítr se zde pohybuje jak horizontálně, tak vertikálně.
Takové turbulence můžeme označit za nestabilitu v atmosféře, a když plachtím, zjednodušuji to následovně: Jsou dny bez mraků nebo se souvislou oblačností, což naznačuje, že atmosféra je stabilní a poryvů je velmi málo, a dny, kdy se vyskytují kumuly, které nám signalizují vertikální vývoj a pohyby v atmosféře – sledujte, jak vysoko se v takových dnech dostanou větroně.
Tím je velice dobře definován rozdíl mezi poryvy a větrnou smrští. Ale to nejsou jediné důvody prudkého zesílení větru v krátkém čase a na malé vzdálenosti. Blízkost pobřeží může způsobit velké zesílení větru, ačkoli takové změny jsou obvykle trvalejší.

Jak se chovají

Předpovědi a pozorování vám poví, jaká je pravděpodobnost výskytu poryvů a větrných smrští. Směr větru a typ oblačnosti jsou důležitými faktory – vítr od pevniny vždy přináší poryvy, typ mraků také napoví. Například souvislá oblačnost za teplou frontou obvykle přináší málo poryvů, protože atmosféra je relativně stabilní. Ale když dorazí studená fronta, vyskytne se oblačnost s výrazným vertikálním vývojem, prudký déšť (s velkými kapkami) a větrné smršti.
Směr větru a druh počasí spolu taky úzce souvisejí, protože směr větru nám říká, o jaký druh vzduchové hmoty jde, což zase vypovídá o stabilitě atmosféry. Tohle výborně funguje, pokud se plavíme ve známých vodách. Plujeme-li trochu dál, můžeme se v atlantických oblastech pasátů setkat s tropickými smrštěmi. Může být velice vzrušující, když na přední straně smršti zažijeme poryvy síly vichřice společně s průtrží mračen.
Předpověď počasí nás upozorní na větrné smršti, ale poryvy větru nemusí uvádět. Zmínka o bouřkách a přeháňkách naznačuje možnost větrných smrští spojených s kumulonimby; bouřky můžou přinést prudké smršti s kroupami. Déšť znamená souvislou oblačnost, což, ačkoli vás to taky řádně promočí, není doprovázeno větrnými smrštěmi.

Chris Tibbs je meteorolog, „weather router“ (pozn. překl.: člověk, který poskytuje podporu při stanovení nejvhodnější trasy plavby s ohledem na počasí) a také profesionální jachtař a navigátor. Poskytuje předpovědi počasí pro olympijské týmy a ARC rally. V současnosti (únor 2016) se se svou ženou Helen plaví kolem světa.

Přeložil