podle Yachting Monthly, prosinec 2017 
 
Vezměte při plánování v úvahu vítr a vlny, radí Norman Kean, a budete se schopni vyhnout bouřlivému moři.
 
Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím stav moře je pochopitelně vítr. Čím silnější vítr fouká, čím větší je vzdálenost, po které vítr bez překážek vane (anglicky fetch), a čím déle vane, tím větší vlny jsou. Pro každou sílu větru ale platí určitý limit velikosti vln. 
 
Poznámka překladatele: Vítr vodě (vlnám) předává energii. Množství předané energie se se silou větru zvětšuje. Každá síla větru má ovšem limit předané energie. Proto vítr určité síly nedokáže způsobit vyšší vlny, i kdyby vál neomezeně dlouho a na velkou vzdálenost – fetch. 
 
Vlny – jak mohou naše žaludky dosvědčit – obecně nejsou pravidelné. Typický vzor vln vybuzených větrem je kombinací více druhů vlnění, z nichž každá skupina má jinou výšku (od údolí po vrchol) a periodu (časový interval mezi dvěma následujícími vrcholy). Když se tyto faktory zkombinují, dojde ke vzniku skupin vln. Skupina přecházející nějaké místo bude sestávat z postupně se zvětšujících vln, několika velkých vln a dalších vln, které se budou postupně zmenšovat. Pak se bude celý cyklus opakovat.



O něco dále se bude dít totéž, ne však uspořádané stejně. Povrch moře bude vytvářet jakousi vějířovitou mříž vlnových skupin. 


 
Vzor vlnění je je nejlépe znatelný ze vzduchu za větrného dne. V menším plavidle je obvykle možné plout mezi skupinami tak, že se vyhnete největším vlnám. Pozorujete-li vlny zalamující se na pláži, je zřetelné, jak dvě nebo tři velké vlny přicházejí hned po sobě. V tomhle náhodném vzoru vlnění sestávajícím z kombinace více druhů vlnění o různých výškách a periodách bude jedna z pětadvaceti vln dvakrát vyšší, než je průměrná výška vln, a jedna z několika tisíc vln – dejme tomu za dvanáct hodin – bude třikrát až čtyřikrát vyšší, než je průměrná výška vln. Jejich médii často používané názvy „ničemné“ nebo „podivné“ vlny (anglicky „rogue“ nebo „freak waves“) nejsou tedy úplně vhodné, ale vyhovují potřebě použít senzační nadpisy. 
 
Charakteristická výška vln je průměrná výška nejvyšší třetiny vln. Tenhle údaj je pro námořníky nejzajímavější, protože se uvádí ve zprávách meteorologických bójí a v předpovědích počasí. Dlouhé vlny s dlouhými periodami se pohybují rychleji, existují déle a doputují dál. Extrémním příkladem takových vln jsou tsunami. 
 
Ve větru síly kolem 5 Bft hodně vrcholů vln přepadne a zalomí se, což je pochopitelně častější a mohutnější, jak vítr sílí. Vítr ovšem není jediným působícím faktorem. Pohyb vln ovlivňuje vodu do hloubky rovnající se asi polovině jejich vlnové délky. Kromě zalamujících se vln se nevyskytuje dopředný pohyb vody. Ale když se celá masa vody pohybuje opačným směrem, vlny generované větrem se tím brzdí, takže se stávají kratšími, strmějšími  a vyššími – to je případ situace, kdy vítr vane proti proudu (mořskému nebo přílivovému). Když je poměr výšky vln a vlnové délky přibližně 1:7, vlny se zalamují a přepadávají. 

 
Ve vodě mělčí než je polovina vlnové délky vln začíná vlny ovlivňovat dno. Zpomaluje vlny, takže ty jsou kratší, strmější a vyšší. Útes pod hladinou může dát vzniknout vlně větší, než je obvyklá velikost, která zdánlivě přijde odnikud a zalomí se, někdy s ohromnou silou. V severním Atlantiku je vlnová délka oceánského dmutí (swell) kolem 500 metrů i více, a protože právě vlnová délka hraje roli, může k jevu dojít i v překvapivě hluboké vodě a bez varování. Dokonce i okraj kontinentálního šelfu (v hloubce 100 až 200 metrů) se nachází v hloubce menší, než je polovina vlnové délky, takže ovlivňuje stav moře (konec konců, vzdálenost 200 metrů představuje dobrý golfový odpal). Tohle je jedním z důvodů (špatné) pověsti Biskajského zálivu. 

 
Lavice v ústích řek představují uspořádání, které si bere to nejhorší z obou případů – proud řeky se tu nad mělčinou setkává s přicházejícími vlnami. Kombinace nepravidelného dna, silného proudu a velkých vln bývá velmi dramatická. 

příklad lavice v ústí řeky poblíž Salcombe v Anglii

 
V místech jako je Corryvreckan, Pentland Firth a Portland Bill samotný příliv – dokonce i za absence větru a oceánského dmutí – způsobuje velice drsné moře (anglicky „race“), kde se mohou vyskytovat stojaté vlny, které vznikají stále na stejném místě a jsou velice strmé. 
 
Vlny, které narážejí do útesů, u jejichž úpatí je hluboko, se odrážejí zpět, v důsledku čehož je moře v okolí chaotické a vytváří směs poskakujících kopců a děr. Francouzština pro to má výraz „clapotis“. Výraz dobře znají kajakáři, kteří taková místa vyhledávají, ale jachtaři tenhle výraz překvapivě nepoužívají. 
 
Vlny se šíří radiálně všemi směry od centra bouře a během cesty se vytvářejí jednotlivé systémy vlnění. Menší a kratší vlny ztrácejí energii rychleji a zanikají, zatímco vlny s delší periodou mohou dosáhnout klidně i pobřeží vzdálené 1000 mil – právě to je swell. Takové dmutí může existovat zcela bez spojitosti s vlnami vzniklými lokálně – působením místního větru, může však mít veliký vliv na plánování plavby, její bezpečnost a pohodlí. Pokud má lokální vlnění jiný směr než swell, mohou vznikat nebezpečné strmé vlny přicházející z více směrů. Kvůli svojí délce je swell na mělčině velice náchylný k vytváření vysokých strmých vln, které tak milují surfaři. 
 
Existují výborné webové stránky s předpověďmi a zprávami o stavu moře získanými z meteorologických bójí. Seznamte se s meteorologickými mapami pro celý oceán, abyste zjistili, kde se nacházejí centra bouří, a jak se pohybují. Získáte tak přehled o vlivech, které způsobují swell. 
 
Pokud netoužíte po sebetrýznění, nebudete se chtít plavit ve strmých zalamujících se vlnách. Takže udělejte domácí úkol a kolem mysu, kde proti sobě jsou vítr a příliv, plujte ve velké vzdálenosti. Kontrolujte zprávy meteorologických bójí a najděte si předpovědi stavu moře, abyste zjistili, jaký tento bude. Mají-li být velké vlny, vyhněte se mělčinám. 
 
Také pro vplutí do přístavu nebo plavbu přes lavici v ústí řeky kontrolujte směr swellu. V případě, že jsou účinky zanedbatelné, snažte se svůj vjezd načasovat na vrchol přílivu nebo na dobu (krátce) před ním. Některým místům a úsekům byste se měli úplně vyhnout. Dlouhý (a málo znatelný) swell může způsobit, že noc na kotvě bude rozhoupaná a bezesná. Vlny swellu se ochotně ohýbají kolem mysů, takže myslete na to, že zdánlivě krytá zátoka nemusí být tak pohodlná, jak to vypadá na mapě. 
 
Ovšem i přes vše řečené, na plynulém pohybu dobré lodi v oceánském dmutí za plavby je něco velice příjemného. Život na vlnách oceánu! 
 
Zdroje předpovědí a zpráv o stavu moře:
Nci.org.uk (zavolejte a zeptejte se)
 
Douglasova stupnice (z 20. let 20. století) se v předpovědích a zprávách používá k popisu stavu moře 

 
Moře ve stavu „phenomenal“ se může vyskytnout dvakrát až třikrát za zimu u pobřeží Cornwallu, západního Irska nebo Skotska a v Severním moři. Nejvyšší zaznamenaná vlna se vyskytla u pobřeží Irska v roce 2014. Bylo to u plošin pro těžbu plynu v oblasti Kinsale Field, měřila 25 metrů. 

Přeložil


 
Ještě nemáte účet? Staňte se členy teď!

Přihlásit k účtu